Osm hrozných

Víc než hodinu na - nepříliš zábavnou - expozici? Wow. A i po příchodu do chaty se děj rozjíždí jen neochotně a rozsvítí to až Jacksonova výživná storka v polovině filmu. Po ní si už musíme poslechnout jen jednu písničku a KONEČNĚ se rozjede ta správná zábava plná napětí, paranoie, zvratů a mrtvol. Ne, nemyslím, že k ní ta nekonečná expozice byla nutná, obzvlášť když se tu věci s oblibou několikrát opakují. Tarantino většinou umí napsat skvělé postavy a dialogy, ale tady mě příliš neuhranul ani jedním (postavy se navíc chovaly okatě neprakticky). Herci a Morriconeho hudba jsou fajn. Poněkud mi uniká důvod pro použití ultraširokoúhlého formátu u interiérové konverzačky, ale co už. (09.01.2016)

Téměř detektivní Tarantino se skvělým obsazením v zádech posunuje žánr do zcela nových vod (teda zasněžených kopců) a zůstává svůj. Herecky poměrně vyrovnaná banda se Samuelem L. Jacksonem v čele předvádí mistrovské výkony podložené skvělými dialogy a hláškami. Nádherná kamera nabízí úchvatné scenérie - místy jako z jiného světa - a Morriconeho hudba ponurá a mrazivá jako už dlouho ne. Kvalitka. Už si to celé začínáte pěkně představovat, že jo? (29.12.2015)

Táto divadelná hra nevyšla podľa osobných preferencií zapojenia alternatívy do klasiky. Až na úvod a nejaké tie spomienky priestorovo uzatvorená do jedného obchodu. Rozdelenie na kapitoly nijako extra nesfunkčnilo príšernú dĺžku, v ktorej na 0,5% akcie pripadá 99,5% oveľa menej pôsobivých žvástov. Pre fanúšikov štandardného divadla a divadla v kine povinnosť. (30.07.2020)

I když Quentina Tarantina nemusím, pokaždé jsem na jeho další film dost zvědavý. Nicméně za ty roky už vím, že mě ničím nepřekvapí kromě skutečnosti, že do svých filmů neustále tahá jedno herecké eso vedle druhého. Možná i to je důvod, proč si každý jeho film nenechám jen tak ujít. A Osm hrozných opět nezklamalo. Když bych to nehodil na herce, kterých si nesmírně vážím, tak bych to hodil na film samotný, který neuvěřitelně přehrává. U 182 minut je vidět obrovské sebevědomí Quentina, který si myslí, že mu takhle dlouhý film budu žrát i s navijákem. Problém je ale ten, že dobrý nápad natáhl o jednou tak větší délku, než by si takový film vůbec zasloužil. Například první část v dostavníku je neuvěřitelně ubíjející nuda, ve které se vlastně vůbec nic zásadního neděje. Opravdu zajímavý nádech tento film začíná mít až na samotném konci, kdy se konečně začne něco dít. V tu chvíli ale tušíte už prakticky cokoliv, protože každý, kdo v tomhle filmu hraje, má tak absurdní postavu, že divákovi vysloveně musí být jasný, že se stane prakticky cokoliv. Herci zároveň skrz svojí vytříbenou angličtinu spadající pod americký venkov vytváří dojem, že hláškují snad úplně každou větou, která se ve filmu objeví. A těch zrovna úplně málo není. Tarantino tak opět nezklamal. Jen mě ale nepřestává fascinovat, že mu to jeho fanoušci stále nepřestávají žrát. Zaměňte prostředí za druhou světovou a máte Hanebné Pancharty. Zaměňte ho za gangstery prosycenou Ameriku a máte Pulp Fiction. Opravdu je tenhle film tak originální, jak se tváří? (10.01.2016)

// Nejdřív jsem nechtěl, ale nakonec tomu těch pět hvězd stejně loupnu. Geniální úvod, vynikající Morricone, perfektní kamera a mistr dialogů se sice sešli v příliš (!) dlouhém filmu, který v podstatě není ničím jiným, než režisérovým vlhkým snem, ALE i přesto to je zážitek, který z hlavy jen tak nevyprchá a stojí za to navštívit v kině - což teď of course všichni povinně uděláme! 9/10 (horší jak Pulp Fiction, lepší jak Inglorious Basterds) (28.12.2015)