Osm hrozných

Při sledování jsem si uvědomil, že Tarantino buď točí westerny celou dobu, anebo byla tohle prachobyčejná gangsterka. S povděkem kvituji, že Osm hrozných už není film, ze kterého čiší mainstream. Tohle je jeho ryzí styl. Stejně jako v Gaunerech či Pulp Fiction se střídají výborně napsané dialogy a akce v poměru 10:1, díky čemuž je akce o to překvapivější a údernější. Zároveň to není taková samohana, jakou předvedl v Death Proof. Tady ty dialogy mají smysl. Úvod pro mě nebyl jen čekáním na akci, ale skvělou předehrou a vynikajícím seznámením s těmi hlavními charaktery, podobně jako v Sedmi statečných se nejdříve seznámíme s Chrisem a Vinem. Může vyvstat otázka, jakou měli záporáci motivaci vyřešit svůj problém zrovna tímto způsobem, ale že bych v tom neviděl logiku, to si nemyslím. Skvělé herecké výkony, snad kromě Madsena. Opravdu bych nevyčítal Samuelovi, že si tenhle film vzal na svá bedra, protože to mu vždycky moc sluší. Velký tahák pro mě byla hudba Ennia Morriconeho a jsem moc rád, že zas po dlouhé době vznikl velmi výrazný a odvážný soundtrack, který se nebojí kašlat na zaběhnuté principy. Možná je škoda, že všechna Enniova hudba není původní, na druhou stranu je dobře, že některé výrazné pecky se konečně dostaly do filmu a neskončily v zapomnění kvůli ignoranství John Carpentera. Přítomný gore je naštěstí hlavně prostředek, nikoliv cíl. Bohužel spousta diváků ho jako cíl vnímá a z toho je mi smutno. Velmi mě pobavil zcizující prvek ve formě vypravěče. Určitě to není Tarantinův nejlepší film, ale moc mě potěšil a spolu s Gaunery na mě působí nejsevřenějším dojmem. (05.01.2016)

Tak vcera som videl The Revenant s DiCapriom a dnes dalsi krvavy skvost v zasnezenych horach, uz som myslel, ze aj v kine zamrznem :-) Dva filmy, ktore ma neskutocne pobavili, len skoda dlheho rozbehu na zaciatku, ktory uz mnohi kritizovali. Myslim si, ze by bolo lepsie, ak by ako kinoverziu pustil Tarantino do kin priblizne na 150 minut a ta trojhodinova mohla vyjst na Bluraykach, ale co uz. To je asi jediny dovod, preco nedam 5 hviezdiciek. Hudbu Ennia Morriconeho som si nedavno nazivo aj s jeho ceskym orchestrom vychutnal v Bratislave a bola skutocne skvela. Velmi dobre sa hodila do kazdej sceny, nominacia na Oscara je podla mna pravom zasluzena. Tarantino si opät rozdelil film na viacero kapitol, ako som uz zvyknuty, ale najlepsie bolo na tom prave to, ze som netusil, co ma kto v plane, kto je s kym na akej strane a proti komu. Taktiez aj prekvapive zabery ako aj z PULP FICTION (1994), najskor ukazat normalny dej a vsetko, co Tarantino chcel zatajit, ukazal v neskorsich scenach o par hodin skor, co robilo film este zaujimavejsim. Tim Roth mi neskutocne pripominal svojim arogantne elegantnym usmevnym vystupovanim Christopha Waltza, ktoreho by som v tej ulohe videl radsej, ale aj Tim Roth je velmi dobrym uz dlhodobo oblubenym Tarantinovym hercom, podobne, ako aj ostatni K. Russell, S. L. Jackson alebo aj M. Madsen... Jennifer Jason Leigh ma podla mna zasluzenu nominaciu na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, teda hlavne za jej vystupenie v poslednej polhodine nemalo chybu. >>> (Videl v kine 31.01.16) >>> (01.02.2016)

Nebudu zastírat, měl jsem pochybnosti. Po Nespoutaném Djangovi jsem čekal něco trošku rozmáchlejšího než komorní drama s dvorními Tarantinovými herci (až na jednu výjimku, ale o té později). Jak jinak, samozřejmě jsme dostali klasický tarantinovský, tentokrát tříhodinový, westernový epos o osmi hrozných a jedné hrozné. :) Už s prvním záběrem na promrzlé koně a nahodilého klobouku veleznámého motherfuckera Samuela L. Jacksona dává mistr z videopůjčovny vědět, že jeho fetiš je neukojitelný a tak jak on snímá jednotlivé scény, zkrátka nesnímá nikdo jiný. Malinká odlišnost od předchozího filmu je, že tento kousek není tak přístupný a je pro ty ortodoxnější Quentinovy fandy a širší publikum z už trošku přestřelené stopáže odtuší (nebo by mělo odtušit), že , příznačně osmý, film pana Grindhouse není pro ně. Což bylo vidět na tvářích mnoha postarších dam na premiéře v Lucerně (vedle dvou podobných jsem dokonce seděl), které film musely vyloženě protrpět a sepsat nějaké odpudivé recenze. Samozřejmě nejsem z těch, kteří fanaticky studují každej záběr a obdivují sebemenší detail, ale žeru ho a každej novej film je jako pro mě jako svátek s příslibem toho, že starej dobrej Quentin ještě s režií zdaleka neskončil a kruh ambiciózních svéhlavých krváků není uzavřen. A proklamovaný Ennio Morricone, jež nahrával hudbu v Praze? Výborný, člověk by nepoznal rozdíl od 50kových spaghetti westernů. I tak si ale režisér připravil několik svých oblíbených songů, takže o tuto skutečnost nejsme ani tentokrát ochuzeni. Ještě se nyní navrátím k obsazení. Michael Madsen poměrně nevýrazný, Tim Roth hraje postavu úplně stejně, jako by jí hrál Chris Waltz, kterého mám asi přecijenom raději, ale Quentin potřeboval anglický přízvuk..ale proboha Tatum? Nedělal sice ostudu, ale k Tarantinovi mi vůbec nesedí a zahrál by to klidně kdokoliv jiný. Nevidím v tom přehmat, jen mě to zaskočilo, ačkoliv jsem o jeho obsazení předem věděl. A celkově? Krvavá jatka jako vždy...90%...[5.1.2016_ČSFD projekce_Lucerna] (05.01.2016)

Pre mňa rozhodne najlepší Tarantino. Pútavejšie než podobný "Django Unchained", silnejšie než preceňovaný "Pulp Fiction" a o kúsok zábavnejšie než môj doposiaľ najobľúbenejší "Death Proof". Excelentne spracované, luxusne odohraté, napínavé, vygradované, uspokojivé. Quentin si „požičal“ nielen zo svojej predchádzajúcej tvorby, ale čo ma vcelku potešilo - aj z Carpenterovej dokonalosti "The Thing" a vytvoril z toho grandiózny celok. (28.12.2015)

Přepálené násilí v Tarantinových filmech mě už nudí a vadí, a to píšu jako člověk, který má v oblibě gore horory, Fulciho a podobné mistry hororových krvavých morytátů. Na rozdíl od většiny jsem si více užil první hodinu, s vtipně vypointovanými dialogy, která by rozvedená do větší šíře byla prima divadelní hrou, ale pak se Quentin utrhne ze řetězu se svojí explicitní krvavou náloží a všechno jde do kopru. Tenhle symptom je ve všech jeho posledních filmech jak přes kopírák, člověk úplně ví, co přijde v následujících minutách. Navíc jak se příběh rozvíjí, dává čím dále menší smysl a valí se na diváka slovní průjem, který působí nepřirozeně. Opravdu by takhle strojeně mluvily skutečné postavy? Na ´Pulp Fiction´ nedám dodnes dopustit, to je masterpiece, kde si vše sedlo, jak má, ale od doby Kill Billa, který byl v mých očích poslední Tarantinův velký film, se mi jeho tvorba vzdaluje čím dál více. Už tam z mé strany není natěšenost, ale jenom opatrná zvědavost a to je škoda. (11.01.2016)