Obsahy(1)
Řeka Inguri tvoří hranici mezi Gruzií a odtrženou republikou Abcházie. Napětí mezi dvěma státy se od války v letech 1992-93 příliš nezmenšilo. Každé jaro přináší řeka úrodnou půdu z Kavkazu dolů na planiny Abcházie a severozápadní Gruzie. Vytváří malé ostrovy, útržky země nikoho. Ostrovy jsou rájem pro divoká zvířata a někdy také pro lidi... Náš příběh začíná, když na jeden z ostrovů přichází starý abcházský farmář. Stařec si postaví chatrč, ve které žije se svou mladičkou vnučkou. Zryje zemi a společně sázejí kukuřici. Tak jako zraje kukuřice, dozrává i mladá dívka v ženu a blíží se neodvratná konfrontace s koloběhem života, který nelze zastavit. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (99)
4x Ano: 1) Ano, je to přesně ten film, který sbírá ocenění na indie festivalech. Je syce trojjazyčný, ale dohromady tam padne šest a půl slova. 2) Ano, je to celé o tom, že děda s vnučkou pracně staví chatrč s kukuřičným polem na bahnitém ostrohu veprostřed řeky. 3) A ANO, dopadne to tak, jak všichni už od začátku víme, že to dopadne. Ach, ty umělecké filmy. 4) Ano, triky se do tohohle filmu dělaly u nás v Čechách, v UPP. Akorát nechápu, kde tam jaký triky byly. Že by CGI kukuřice? Hm... ()
Vo svojej podstate mi to dosť pripomínalo motívy kórejského poetického filmu Spring, Summer, Fall, Winter... and Spring, avšak v tomto prípade sa to posolstvo kolobehu života až tak krásne neprejavilo. Okrem krásneho vizuálu scenérii rieky Inguri ma akosi nič nejako extra neoslovilo. Určite som v tom čakal nejaký väčší zmysel alebo že dej bude o čosi viac epický. Táto lyrizácia tomu príliš nepomohla... Keď už nejaký dramatický film o abcházsko-gruzínskom konflikte, tak určite treba siahnuť radšej o vynikajúcom estónskom filme Mandariinid. ()
Když jsem se na KVIFF bavil s klukama z 3Kino o filmech, jedním z filmů, který nebetyčně chválili byl i Kukuřičný ostrov a nutno říct, že se opět ukázala podobná filmová vlna, protože tohle obrazové mistrovství Georgije Ovašviliho mě naprosto rozsekalo. Schopnost vyprávět příběh obrazem a dokonce mu dát závěrečnou i emotivní katarzi bez jediný věty, to je absolutní majstrštyk. Člověk se sice skoro nic nedoví o postavách, které sleduje, v duchu otázek proč a jak, ale podstatu filmu jsem vnímal v absolutním sblížení s přírodou a kusem půdy na které žiji a to jak v dobrém, tak v krutém. ()
Totální masakr. V celém kousku jen pár vět ale kdyby jich bylo nedejbože víc bylo by to na škodu. Tohle bylo pohlazení na duši. Stařík se svojí vnučkou si na ostrově uprostřed řeky vybudují boudu a pěstují kukuřici pro svoji obživu. Tohle byla romantika pro chlapy. Uplně jsem se zasnil, opustil každodenní život ve městě a převtělil jsem se do staříka na ostrově. Achjoo to by byl klid a pohoda :-)) ()
Čistě poetická záležitost, o sblížení člověka (starce) se zemědělskou půdou. Bohužel v tom víc není, ale i tak je ten film příjemný, má skvělou kameru a spíš dokáže vyprávět obrazem, což cením. Pak se tady skoro nemluví, jenže ani to mi nevadilo, protože ten film skoro nenudí. Možná by to šlo o něco zkrátit, závěr mi připadal nahodilý a o postavách nám režisér mohl říct něco víc (protože z filmu víme sotva to, že existují a ta holka že někde studuje), ale jinak si už nemám na co stěžovat, film to byl příjemný. 4* ()
Galerie (37)
Photo © Titanic Nemzetközi Filmfesztivál
![Kukuřičný ostrov - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/330/162330839_bd7e2e.jpg)
Zajímavosti (2)
- Film byl na 49. ročníku karlovarského festivalu v roce 2014 oceněn Křišťálovým globusem. (nicolcat)
- Snímka bola nakrútená na 35 mm filmový materiál. (Zdroj: ASFK)
Reklama