Kostka 2 - Hyperkrychle

Ani "Kostka" není bůhvíjaký šlágr, ale přece jen jde o napínavou podívanou založenou na zajímavém nápadu. Její pokračování tenhle nápad rozvíjí hodně nešťastným způsobem. To nejlepší z jedničky - různé sofistikované pasti a likvidace "vězňů" jejich pomocí - tu chybí, nahradily je prapodivné a nelogické změny fizikálních zákonů a pouťové digitální triky, které dnes stěží někoho ohromí. Příběh prakticky neexistuje, nudná scéna střídá ještě nudnější, aktéři se potácejí z jedné místnosti do druhé a vedou zmatené rozhovory, které spějí od nikud nikam, ostatně jako celý film, korunovaný závěrem, který svou nesmyslností předčí celý předchozí děj. Z mého pohledu je celá tahle hyperkravina blábol nemající hlavu ani patu a její sledování naprostá ztráta času. (28.08.2008)

Když si tvůrci při natáčení horrorového hitu řeknou, že nemají co ztratit, je nejvyšší čas utéct. Z průměrně natočeného dobrého nápadu se v tu ránu stane nesmyslná a přetechnizovaná amatéřina, ve které je všechno a přitom nic. Místo zneklidňující atmosféry barevně odlišných kostek se najednou sází na vizuální sterilitu se skutečně směšnými pastmi typu točícího se čtverce a všechny kvantové či časoprostorové narážky jsou jen jedním slovem načrtnuty a vzápětí zapomenuty. O nějakých důmyslných časových paradoxech se pak nedá ani mluvit. Navíc z postav jsou jen naivní loutky, které se nadšeně vrhají vstříc těm nejpodezřelejším místům a místo zoufalství si při absolutní neorientaci střihnou šíleně natočené milostné číslo, takže je velmi brzy jasno, že tady se bude hodnotit až úplně dole. (15.09.2007)

|60%| Původní film je určitě lepší i když zas taková pecka to přeci jen není. Ale je to zábavné, nenudí to, tak proč být kritický? Tento rádoby druhý díl je už dost béčkovitý, mě to však nevadilo. Pouze bych vytkl trochu retardovanou myšlenkou paralelních postav, přišlo mi to už trochu přehnané. Zejména konec mě už moc nebavil. Jinak to byla celkem obstojná záležitost. Pastí zde moc nebylo, ale co se týče postav – zábavné to bylo až až. Furt se tu něco dělo, mělo to spád, takže na zabití večera ideální záležitost. (28.04.2017)

Myslím si, že tento film si predsa len zasluhuje trošku väčší komentár než ten, ktorý som mu pôvodne venoval. "Hypercube" je dodnes jeden z mojich najmenej obľúbených hororov, ktoré som videl. Pre pochopenie problémov je ale potrebné sa trošku vrátiť na začiatok a niečo si povedať o prvom filme "Cube". Myslím si, že na svoju dobu to bol pre mňa veľmi prelomový film a priniesol celkom unikátny koncept. Dodnes sa mi stáva, že vidím nejaké filmy a mám pocit, že sa snažia opäť obnoviť to, čo nám priniesol prvý "Cube". Takže keď som vedel, že film má pokračovanie, neváhal som a pozrel som si aj to. A hoci sa mi to možno kedysi nezdalo tak hrozné, rokmi neskôr som začal týmto filmom absolútne opovrhovať. Prečo? V prvom rade, už to nie je inovatívne. V druhom rade sú postavy v tomto filme absolútne zrecyklované. Potom je tu fakt, že kým pri prvom filme som chcel vidieť niektoré postavy odtiaľ vyjsť so zdravou kožou, v tomto filme mi boli všetci úplne ukradnutí. Je pravda, že niektoré postavy sú sympatickejšie než iné, no dokopy mi boli osudy všetkých úplne ukradnuté. Okrem toho kým "Cube" predstavil skvelý koncept v jednoduchom filme, tak "Hypercube" to tak neskutočne prekomplikuje, že na konci z toho má divák iba absolútny chaos. A mal som pocit, že si len vymýšľali sami vlastné pravidlá, lebo prečo nie? Najlepšie čo ja na tomto filme je dizajn miestností. No aj tak sa im nedarí prekonať originál. Temné farebné miestnosti pôsobili hrozivejšie než jasne biele žiarivé miestnosti v tejto kocke. Efekty v tomto filme sú otrasné. Viem, že na svoju dobu to bolo asi maximum čo sa dalo, no nemá to na mňa dokopy skoro žiadny efekt. Proste nie. A korunu tomu nasadí absolútne mizerný záver, ktorý dokopy nevysvetlí absolútne nič. V podstate je to ako prvý film, ale oveľa horšie. Vo všetkých aspektoch. Nevidím dôvod, pre ktorý by ste mali toto pozerať. Ostaňte pri prvom filme. Dodnes jeden z najhorších hororov, čo som videl. Hodnotenie: F (24.03.2015)

Obšlehnutá jednička (schéma, postavy) bez její atmosféry (bíle nasvícené kostky nepůsobí tak tísnivě a ani to celé není tak dusné, klaustrofobické a fyzické), ale s haluzovějšími pastmi, převážně mizernými počítačovými triky a s částečně vysvětlující koncovkou, která podle mě zklame víc, než nic nevysvětlující konec jedničky. Děj nenudí, postavy neiritují a kameraman se i v drasticky omezeném prostoru sympaticky snaží, takže i když už to nemá ten moment překvapení a ani podobně silnou scénu jako byl minule průlez kostkou se zvukově aktivovanou pastí, o ztrátu času nejde. (09.05.2012)