Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Manželé Marek a Monika Šírovi se přestěhovali z Prahy na vesnici. Hodlali tady najít nejen lepší vzduch pro vlastního synka trpícího těžkým astmatem, ale i vstřícnější klima pro dva starší adoptované syny, kteří nezapřou svůj romský původ. Sen o svobodném "přírodním" prostoru však bere rychle za své, když postarší soused jejich syna Františka obviní z toho, že mu kamenem rozbil čelní sklo u auta. Vesničané nejsou k cizincům příliš vstřícní, soužití s otevřenou arogancí, která neskrývá chuť hnát svou kauzu až k soudu, však Šírovy dohání k neadekvátním reakcím. Marka a Moniku, odhodlané vybudovat rovnoprávné a láskyplné rodinné prostředí, navíc dovedou čas od času pořádně vytočit i samotní kluci. Mezi křehkým zázrakem lásky a strachem z nenapravitelných chyb se rodí rovnováha všedních dní. Střídmé komorní vyprávění nabízí otevřený pohled na otázky všednodenní tolerance a ekologie rodinného i společenského prostoru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (156)

bohemia_regent 

všechny recenze uživatele

Zatímco okolo přelomu tisíciletí se většina filmů pro kina točila ještě na klasickou filmovou surovinu, z tohohle televizní technologie vyloženě čouhá. Je to v podstatě taková typická televizní inscenace s odpovídajícím pojetím režijní estetiky: sice bez využití tříkamerového řetězce (o to delší jsou pak statické interiérové záběry) a s větším počtem exteriérových obrazů, ale kdyby ji natočil v osmdesátých letech např. takový Jiří Adamec, asi by se výsledek moc nelišil, snad jen v tom, že by podstatně víc používal ruční kameru. A ještě ke způsobu distribuce: když v roce 1993 natočil Karel Kachyňa film Kráva, odpovědní lidé v České televizi nezodpovědně usoudili, že pro tento umělecký skvost je postačující odvysílání v televizi. K tomu už není - zvlášť při porovnání kvalit Krávy a Smradů - co dodat... ()

Spiizy 

všechny recenze uživatele

Tento film je pro mé hodnocení specifický, jelikož jsem měl tu "čest" se zainteresovanými osobami se osobně potkávat, především pak s dvojicí romských hochů. Sledoval jsem jejich životní vývoj z kloučků, co se snaží mít záliby jako fotbal, přes nárůst agrese vůči ostatním klukům a konče jejich úprkem z rodné vesnice, který jsem zaznamenal až posléze ve 13. komnatě Terezy Boučkové. Z těchto důvodů mám na celý průběh jiný pohled. Film se nešťastně ubírá jedním a prostým směrem, snaží se diváka jasně upoutat k jednomu názoru, nicméně si zaslouží víc rozvinout povědomí matky a otce dětí, jejich vývoj a především snahu jít proti vrozeným dispozicím dětí romského původu, který je však ve většině případech nakonec zbytečný. 65 %. ()

Reklama

The Viper odpad!

všechny recenze uživatele

Tak tohle opravdu ne. 93 minut pekelný nudy s filmem s prominutím o hovně. Manželé si vezmou na krk bílý, černý a bíločerný děcko. Pan Barták je přesvědčen že ten jejich ''černej hajzl'' mu rozbil přední sklo u auta (mám podobné zkušenosti, ale nejsem černej a ta škodovka byla bílá). Herci byli ostřesný a situace kdy matka dostává záchvat vzteku a rupnou jí nervy kdy div neubije ''své'' dítě, které už tak dost má problémy se zdravím (silné astma - nic příjemného vám povím). Nuda,nuda,shit,shit. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Relativně krátký film, u kterého podle mě forma pohltila obsah (a u kterého jsem se až nezdravě nudil, vezmeme-li v potaz závažnost tématu). Usilovná stylizace do co nejsyrovějšího a nejnepřívětivějšího prostředí je až přehnaná, a nic na tom nezmění ani Petra Špalková, která má snad patent na citové výbuchy. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Xenofobohemian Rhapsody. Každá z postav dostane několik desítek sekund trvající detail obličeje k vyjádření tichého emočního vypětí, prostředí je často snímáno z perspektivy ptáka, který se zastavil v letu a nebo požil a do toho rozverně hraje Jablkoň. Forma na sebe celkem zbytečně strhává pozornost a pro ten ze zkušeností čerpající příběh o rodičovském každodenním boji, co nelze vyhrát a nemůžete si dovolit prohrát, je jen koulí u nohy.. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Petra Špalková (Šírová) ve filmu působí dojmem, že je mnohem starší, než v době natáčení ve skutečnosti byla: "Na tom jsme byli domluvení. Jednak tomu pomohlo chování a pak - úplně jsme odstranili líčení. Řasy mám namalované snad jen když jedu pro kluky do školy a přijedu z Prahy. Shodli jsme se, že nemáme rádi, jak hollywoodské herečky vždycky vstanou s tou učesanou hlavou a dokonalým make-upem, protože je to tak málo podobné životu... Navíc jsme chtěli, aby maminka Šírová byla psychicky i fyzicky krásná i ošklivá. Někdy je člověk zmačkanej a nezpůsobilej a někdy naopak duch tak krásně prosvítí tvář a pohyb... A to hledáte asi vždycky. Aby to v sobě mělo vzestup i pád, kouzlo i nepůvab. Aby to nebyla vymyšlenina, ale člověk." (NIRO)
  • Větší část filmu se natáčela v obci Vráž u Berouna. Ve filmu účinkují i někteří místní obyvatelé. (ČSFD)
  • Detailněji a bez příkras se věnuje autorka scénáře Tereza Boučková své rodině v knize „Rok kohouta“. (sator)

Reklama

Reklama