Jako ty

Vynikajúci námet a aj spracovanie sa mi veľmi páčilo. Nevnímam to len ako romantický film, ale hlavne ako výstrahu, že bez emócií ľudia nebudú už ľuďmi, ale len bezduchými strojmi. Nevidím to ani len ako nejaký sci fi blábol, ale ako celkom jasne viditeľnú hrozbu, ktorá už sa dávno rozbehla a speje presne k tomu, že sa čoraz viac odosobníme od pocitov ako sú láska či empatia. Už dnes nereagujeme na utrpenie iných živých bytostí tak, akoby bolo zdravé. Už dnes sme schopní dívať sa na bolesť či dokonca umieranie inej bytosti a necítit skoro nič. Niekomu sa to može zdať drsňácke a občas aj prospešné, ale takí ľudia by nemali zabúdať na to, že ak náš vývoj bude smerovať k tomuto cieľu, jedného dňa by mohol niekto s takýmto nezúčastneným pohľadom a bez emócií sledovať aj ich vlastné utrpenie. Každopádne skvelý výber hlavných hrdinov a skvelá réžia aj práca s kamerou. Ak na to pohliadnete len ako na romantiku prídete o veľa. (03.10.2016)

Pokus o antiutopické scifi, které se přiživuje na THX 1138 a 1984 od Orwella. Vizuálně to není vůbec špatný. Minimalistické prostředí mi k tomu velice sedělo, a to i hudba. Tady jsou ale největším problémem herecké výkony a slabší scénář. Takový film utáhnou jen lepší herci, kteří musí umět opravdu zahrát citlivé scény a být pro diváka sympatičtí. Což, když se vám vybaví Kristen Stewart a její výraz - po amputaci mozku,.. nikoho to nemůže ohromit, navíc když má ještě odporně umaštěný krátký a ulíznutý vlasy do zadu,(vypadajíc jak lesba roku) na sexappelu heterosexualní postavy jí to nepřidá. Hoult neni zas až tak špatný, ale vážné role mu nejdou. Škoda.. Mohlo to dopadnout lépe. (10.08.2016)

Nuda v budoucnosti, ve které jsou emoce smrtelnou chorobou. Příběh by bohatě vystačil na středometrážní film, jelikož v celovečerní podobě působí celkem utahaně. Chvílemi teda má i nějakou atmosféru, ale opravdu jenom chvílemi. Ono tady taky není moc co vyprávět, to je hlavní problém tohoto filmu. Navíc ve finále to je jak z Romea a Julie - navíc mě zklamalo, že jsem se na konci nedozvěděl, jak to bylo s tím Poloostrovem, jestli tam někdo žil nebo ne. Na to jsem byl fakt zvědavý a ono to skončí takhle utnutě. A už vůbec nechápu, že když Velká válka zničila skoro celý svět a přežily jenom dva "státy", proč jeden je (s největší pravděpodobností) plný ruin a ten druhý je strašně futuristický. Kdo to vybudoval, kdo to stihl vybudovat a provozovat, proč to tam funguje tak, jak to tam funguje? Prostě mi ten film připadal strašně nedotažený. A taky utahaný. 2* (30.10.2019)

Vykrádačka Ostrova skombinovaná s Darcom, ktorý bol už sám o sebe veľmi nepodareným dielom. Chémia medzi dvomi hlavnými predstaviteľmi nefunguje, ich vzájomná náklonnosť je mechanická, strojená. Navyše je film predstavovaný v divných depresívnych farbách. Ak z neho neodídete s pocitom duševnej skleslosti, to najlepšie, čo môžete zažiť, je nuda. (20.06.2017)

Nevím kolik z nás si uvědomuje, že k tomu, co popisoval již Orwell, jedna část civilizace směřuje. Protipólem jsou všichni, kteří usilují o návrat k přírodě, obecně označováni jako "zelení". Na obou stranách jsou radikálové a řekněme si rovnou - všeho moc škodí. Další kapitolou je náboženství (kterékoliv a opět ta radikální forma), která má tendenci ničit vše, co není podle nich. A poslední velká kapitola je politika. Ve výsledném efektu je každá ideologie schopná totalitního způsobu jednání. Eguals mi - možná nechtěně - připomíná již zmíněného Orwella a jeho již klasický román 1984. Rozdíl obou děl je patrný samosebou na první pohled. Zůstanu u té první části civilizace... Za pár let se můžeme dočkat očipování již při narození, naše auta nás mohou záměrně zpomalit, když vyhodnotí rychlost a situaci kolem za nebezpečnou, naše ledničky nás nemusí pustit k jídlu, pokud se budeme přejídat a problém nemusí zůstat u zavřených ledniček, ale všechny naše spotřebiče se k nám mohou chovat tím "nejlepším" způsobem. Ale kdo nebo co má právo určit, co je nejlepší...??? Ještě je čas, abychom byli svobodnými lidmi i v budoucím věku. Abychom se sami mohli rozhodnout a sešlápnout pedál. Abychom se klidně přežrali a žádný umělý systém nás za to nekáral. Dosud jsme tvořili svět ke svému obrazu (i když to někdy bylo i je pod obraz). Ať nás tedy žádný "systém" neoseká do šediváckého stejnokroje. Příběhů o tom už bylo napsáno i natočeno docela dost. A Equal je v řadě jedním z nich. (23.03.2017)