Svatý rok

Jean Gabin je herec-pojem, o němž lze bez nadsázky napsat, že zatímco jiní herci se o role ucházejí, v Gabinově případě platí, že je poctou pro roli, kterou si vybere. Vynikající "šprechr", skvělý mistr uměřeného realistického herectví, charakterizovaného maximální sevřeností a až strohou úsporností gest i mimiky, záříi ve svém posledním filmu způsobem, který bere dech. Nepochybně i proto, že má vynikající sekundanty v "lupinovi" Jeanu-Claudu Brialim, stále půvabné Danielle Darieuxové i v neméně zdatném policejním komisaři Barbierovi v podání pro mne zcela neznámého Henri Virlojeuxe a znamenitém, skvěle vypointovaném scénáři Galeyově a Vilfridově, jehož přednosti dále zdůrazńuje skvělá režie klasika francouzského hraného filmu Jeana Giraulta. Detektivní komedie, postavená na francouzském espritu, je současně jízlivým pohledem na společnost své doby. Kritické ostří je "mixováno" ne jako hlavní ingredience, ale naopak jako cosi navenek druhotného, s příběhem téměř nesouvisejícího. Ale skutečnost, že prokreslení psychologie a myšlení protagonistů, ale i okrajovějších postav je věnována mimořádná pozornost, naznačuje mnohé, mj. i již konstatovaný kritický osten ať už v konzulově postavě v Tangeru či v podnikatelském pragmatismu zástupce italských aerolinií nebo zjevném diletantství trojice únosců, z nichž se herecky jako nejvýraznější jeví Nicoletta Machiavelli, není náhodná. Pozoruhodně zdařilé sloučení "lehkého" a "hlubokého" pohledu ve zdánlivě běžné klasické detektivce si uchovává svou svěžest, živost a nadčasovost pohledu a záběru i po desetiletích, která uplynula od jejího natočení. (12.11.2009)

Málokteré zločince si člověk oblíbí. Snad kasaře Mlíka, snad Pěničku. Ze zahraničí si lze oblíbit v první desítce jen Jeana Gabina a Jeana - Clauda Brialyho. Jsou to roztomilí bankovní lupiči - monsignor a abbé prchající bohužel v uneseném letadle, bohužel ne do Říma ale do Tangeru. Vynikající kriminální komedie, poslední setkání s Jeanem Gabinem. (09.04.2007)

Film svým poklidným tempem představuje decentně dávkovaný, kultivovaný humor staré školy, perfektně souznící s Gabinovým hereckým naturelem. S lety zraje jak vínovice - jedná se o v tomto roce právě 40 - letý pravý francouzský koňak té nejlepší značky pro gurmety. Konečné rozloučení, úspornými prostředky, přesto nebo právě proto ve velkém stylu. Po Gabinovsku ! (23.01.2016)

Genialna komedia, ktorou sa Jean Gabin /trilogia Komisar Maigret 1958 - 1963, Heroin, Sicilsky Klan/ rozlucil s filmovym priemyslom a tvorbou. Scenar - dvaja vazni sa prevlecu za knazov, a pri uteku sa zamiesaju medzi putnikov - fungoval roku 1976, a funguje perfektne veru dodnes. Gabin sam osebe bol herecka legenda, a mal obrovsky talent, takze film dokazal v pohode utiahnut. Hlavne, ked sa pridaju herci ako Jean-Claude Brialy, a mimoriadne kvalitna rezia Jeana Giraulta /filmova seria Cetnik se Zeni -- Cetnik a cetnice/. 95 % (19.11.2013)

Parádní kriminální komedie s výborným hereckým obsazením. Humor je tu takový příjemně decentní, rozhodně to není žádná zběsilá situační komedie,jak by možná zápletka s přestrojením naznačovala. Občas jsem si sice říkal, že těch humorných scén by se tam dalo vymyslet víc, na druhou stranu by to ale asi narušilo takovou tu poklidnou starosvětskou atmosféru. Nakonec jsem váhal mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ovšem Gabinova závěrečná hláška to jednoznačně vyřešila. (08.12.2013)