Svatý rok

Jean Gabin je herec-pojem, o němž lze bez nadsázky napsat, že zatímco jiní herci se o role ucházejí, v Gabinově případě platí, že je poctou pro roli, kterou si vybere. Vynikající "šprechr", skvělý mistr uměřeného realistického herectví, charakterizovaného maximální sevřeností a až strohou úsporností gest i mimiky, záříi ve svém posledním filmu způsobem, který bere dech. Nepochybně i proto, že má vynikající sekundanty v "lupinovi" Jeanu-Claudu Brialim, stále půvabné Danielle Darieuxové i v neméně zdatném policejním komisaři Barbierovi v podání pro mne zcela neznámého Henri Virlojeuxe a znamenitém, skvěle vypointovaném scénáři Galeyově a Vilfridově, jehož přednosti dále zdůrazńuje skvělá režie klasika francouzského hraného filmu Jeana Giraulta. Detektivní komedie, postavená na francouzském espritu, je současně jízlivým pohledem na společnost své doby. Kritické ostří je "mixováno" ne jako hlavní ingredience, ale naopak jako cosi navenek druhotného, s příběhem téměř nesouvisejícího. Ale skutečnost, že prokreslení psychologie a myšlení protagonistů, ale i okrajovějších postav je věnována mimořádná pozornost, naznačuje mnohé, mj. i již konstatovaný kritický osten ať už v konzulově postavě v Tangeru či v podnikatelském pragmatismu zástupce italských aerolinií nebo zjevném diletantství trojice únosců, z nichž se herecky jako nejvýraznější jeví Nicoletta Machiavelli, není náhodná. Pozoruhodně zdařilé sloučení "lehkého" a "hlubokého" pohledu ve zdánlivě běžné klasické detektivce si uchovává svou svěžest, živost a nadčasovost pohledu a záběru i po desetiletích, která uplynula od jejího natočení. (12.11.2009)

Vidět to dnes poprvé, tak bych hodnotil i odpad. Na filmu už je hodně vidět stáří a naivitu, pár skvělých hlášek je na komedii málo. Gabin je sice opět výborný, ale film působí dnes už jaksi vyčpěle a dost trapně. Před lety, když v tv nic kloudného nebylo a vysílaly se samé komunistické braky to byla vítaná komedie, dnes by bylo hodnocení úplně někde jinde. I tak po včerejším vysílání v tv se tak vysokému hodnocení divím. (24.11.2010)

Při vší úctě k mistrovství Jeana Gabina, v tomto případě na mě udělal největší dojem skvěle napsaný a především vypointovaný scénář. Karmická kružnice v jejímž středu je starý kriminálník a kolem které krouží jakožto pokušitel jeho kumpán, karmický ladič a nejlepší nepřítel komisař, chaos v podobě tří únosců letadla a jako malý bonus stará láska, jakožto vzpomínka na časy, kdy se z přímky začal kroutit kruh. Dnes si jen málokdo umí představit, že i zločinci mají nějaké ctnosti a že mezi nimi a představiteli zákona existuje respekt a důvěra. Aby ne, když se to vytrácí i ze společnosti "slušných lidí". Tento film je krásnou připomínkou...možná hodně zidealizovanou, že stejně jako se mezi počestnými občany najdou zlí, nedůvěryhodní hlupáci, můžete narazit na staré kriminálníky s páteří rovnější, než má lecjaký biskup. Nenajdete zde žádné třeskuté fóry, nebo gagy jako v Četnících. Občas nějaká verbální perlička přijde, ale celé to stojí především na úsměvné situaci, do které se oba uprchlíci dostali. A v rytmu lopatek božích mlýnů, to klape od začátku až do konce. (09.06.2024)

Svatý rok rozhodně není pro příznivce akčních komedií. Pro takové může působit trošku rozvlekle. Ale kdo má rád dostatek prostoru pro vychutnání velkého množství vtipných scén s dramatickou zápletkou, tak si přijde na své a zažije 91 minut inteligentní zábavy bez jediného hluchého místa. Doslova umělecký zážitek podtrhují skvěle obsazené a vykreslené vedlejší role. (06.08.2010)

Odejít " na vrcholu " je umění a Jeanu Gabinovi se to i za pomocí Jeana Giraulta povedlo. Povedený scénář ( utéct z vězení v přestrojení za biskupy, následně nasednout do letadla, kterého se zmocní teroristé a místo plánované zastávky Řím letět do Tangeru, tomu říkám pořádný pech :o) nebo řečeno slovy hlavního hrdiny.....a jsme v prdeli monsiňore :o) Svěží, vtipné dílko, vynikajícím způsobem zahrané ústředním duem Jean Gabin, Jean - Claude Brialy. * navíc přihazuji za ten povedený konec.........dej pokoj, já už jsem přispěl :o) kdo viděl ví, kdo teprve uvidí, pochopí.... p.s. toto bylo po opravdu dlooooouhé době, kdy jsem dal přednost českému dabingu před originálem a musím smeknout. Zejména Josef Větrovec exceluje! (02.11.2009)