Bídníci

Na svou dobu hezké zpracování, Jean Gabin v roli sympatického Jeana Valjeana táhnul příběh, kterému zdatně sekundovali Blier s Bourvilem. Na ty staré kulisy a poctivou hudbu byla radost se koukat. Čert vem slabší triky a trochu teatrální umírání. Občas mi jen vadily přehrávané dialogy postav, až v takovém divadelním stylu, což je nejspíše dáno svým stářím. O chlup lepší ale pro mě zůstává zpracování z roku 1998. (15.01.2023)

Strašne som chcel, aby ma tento tupý a dutý film bavil, bohužiaľ, keď ani po 3. hodinách nič, tak som sa len modlil, aby už nastal konečne koniec, ktorý som tak túžobne vyčakával, a vďaka Pánu Bohu za to, že som sa ho dočkal ! Ani francúzsky velikán - Jean Gabin, to nezachráni, lebo aj on, je zasiahnutý debilnosťou, ktorou je zasiahnuté taktiež ostávajúce osadenstvo. Strata času, ktorú som mohol využiť zmysluplnejšie, riadil som sa podľa hodnotenia - TU, ale zistil som, že to nestojí ani za reč... Zažil som znovu filmovú tortúru, a to nie je dobré ! Naivná a prostoduchá bezvýznamná nuda všetkých núd ! (28.01.2016)

Už jsem viděl tu televizní verzi z roku 1982, ale nějak jsem byl duchem mimo a moc jsem nevnímal děj. Hold drogy a úzkosti. Ale tuhle adaptaci jsem vnímal pořádně od začátku do konce a na konci jsem se rozbrečel. Jean Valjean, člověk, který se z drobného zlodějíčka a galejníka stal boháčem a starostou malého městečka. A to jen díky neuvěřitelné dobrotě a milosrdenství biskupa Myriela, který by měl sloužit jako vzor všem církevním hodnostářům. Jean se zastal nebohé Fantýny a postaral se o její dceru Cossettu. V patách mu však byla minulost a neúnavný Javert, kterého však nakonec Jean zlomil svým milosrdenstvím. Boje na barikádách během revoluce v roce 1830. Historické kulisy a kostýmy nevyzařují tu bídu obyčejných lidí jako ve verzi z roku 1982. A hlavně spousta postřehů o tom, jak jsou lidé v bídě zoufalí a páchají zločiny. Je to nadčasové, dodnes se prostí lidé nemají tak dobře jak by si zasloužili, protože všude okolo číhají vlci. Vy jste to ještě nepochopili? (07.03.2022)

Vážení, dovolte mi použít slova, která ve čtvrtém ročníku střední školy vyslovil před tabulí jeden z mých více nadaných třídních spolubojovníků. Podotýkám, že se vždy pyšnil faktem, že jediná literatura, která mu omylem zkřížila jeho životní cesty, byl jeden díl čtyřlístku a dramatický příběh Coura a Courka. - ,,Jako takhle - Sou to Chudáci, to napsal Francouz, ten Hugo, a je to drámo. Se tam vyskytuje Žánžán, kerej docela má hlad, tak votočí nějaký housky. Prosím? Aha. No, prostě pečivo. A voni ho vodvezou do krimu...co? Na gajeje? No, tak tam, jo, a von nějak veme roha asi. A najde si tu....Klozetu? (vyděšený pohled do davu napovídajících) Co? Jo, hehe, Kazetu. Co že je jeho? Asi stará, ne? Né, si nedělám prd...legraci. Je to jeho to....(co? cože?) jo, strouhanka. To je asi blbost, co? Skovanka, jo. A von je honí ten, fízl. Aha. Tak pardon, policejní inspektor. Jak se jmenoval, jo? Éééé Jarda. (co?) Javrda teda. No a ten Javrda je docela vostrej hajzl, do toho se nějak zamotaj ňáký němý barikády......." Zde došla vyučujícímu míra decentnosti, definitivně nasadil šílený úsměv a poslal jej se čtyřkou směrem k židličce. Díky čemuž byl můj velevážený kolega připuštěn k maturitě, kterou absolvoval v podobném dechberoucím stylu. Dnes se vyskytuje v několika dozorčích radách....To nic, jen taková vsuvka o dávno padlých hrdinech. Tato verze Ubožáků je klasická, nostalgická a nejlepší. A ten starý dědek s vizáží pomuchlaného citronu byl skutečně famózní herec! (03.02.2013)

Klasika neklasika, ať se na mě nikdo nezlobí, ale já se nudil a skřípal zuby. Huga jsem nečetl, takže nevím, zda i předloha je takto naivní a schematická, ale plochost postav a jejich nevýraznost mi silně vadily. Mám pocit, že k mému pocitu ještě silně přispěl český dabing - občas se mi zdá, že ač se jednalo o počin v jeho "zlaté éře", z úst nadabovaných postav lezlo něco úplně jiného než v originále, zejména po výrazové stránce. (695., 12. I. 2012) (13.01.2012)