Summer Camp

A cenu za prozatím největší zklamání sezóny vyhrává... chvíle napětí... Alberto Marini za svůj Summer Camp! Gratulujeme! Fakt díky, no. Prozraďte nám teď, milý Alberto, vaše nynější pocity. Proč si myslíte, že jste získal zrovna tuhle cenu? Děláte si ze mě prdel? Jsem nasranej! To jsou moje pocity! Člověk vám chce dát nějakej pořádnej a strašidelnej horor z lesa, a vy se mu takhle odvděčíte, kurvy jedny. A nemyslíte, pane Marini, že jste si to tak trošku posral sám? Čim jsem to tak posral?! Tim, že jsem to udělal hezky tajemný, od začátku napínavý, až do konce příjemně děsivý a navíc v modernim a svižnym kabátě? Kdepak, milý Alberto. Vždyť ten film je hroznej. Tuna klišé, všichni jenom řvou a hysterčí a vy si za záporáky vyberete tu nejhorší možnou alternativu. A s tou parkinsonovou kamerou jste to úplně zabil! Jde vidět, že vám ta kamera moc nesvědčí, radši se vraťte k papíru, protože tam... A vy jenom nevíte, co chcete! Na festivalech mi to chválili a tady najednou máte pindy! Nashle a polibte mi prdel, buzeranti zasraný! Taky nás těšilo, pane Marini, a zase někdy na viděnou! (02.08.2016)

Horor, ktorý odporúčam pre skupiny dva a viac ľudí, pretože sám o sebe nie je ani tak strašidelný ako originálny, vtipný a vyhýbajúci sa žánrovým klišé, na ktorom sa jednoducho musia doceniť niektoré parádne scénky (vŕtačka cez nohu, detičky užívajúce si striekačku s vodou, neustále sa striedajúci padúchovia atď.). Neviem či je u hororu plusom, keď sa u neho divák zabáva, ale v tomto prípade to skutočne neriešim. Summer camp, bavil som sa! (17.08.2016)

„Táborová bojovka? Krev a černá rohovka.“ Když to porovnám se zábavou na pionýrských táborech mého dětství v Černé vodě (!) v Rychlebských horách, jasně vítězí španělský Summer Camp. Zajímavější lokace, kreativnější vedoucí, divočejší bojovky i strava. Plus zajímavá zvířátka pro městské dětičky. Ovečky, králíčci, pejsci... s pěnou u huby... Ocenil jsem i hru Na slepou svázanou bábu nebo to neustálé střídání rolí při hře na honěnou. Kočka se stává myší, myš kočkou. Bavil jsem se. Teď mi hlady kručí v břiše, je čas navštívit jídelnu a TÁBOROVÉ OKÉNKO: [][] Co děti psali na pohlednice rodičům? [Ξ] Mami a tati. Jídla je dost. Hlavně masa. [Ξ] Ubytování v barabizně, vedoucí jetí, domorodci sjetí, lesy pěkné, plné hub. [Ξ] Atmosféra v kolektivu na houby. Doslova. [Ξ] Vedoucí vrčí, my zdivočeli. [Ξ]  Lovecky, čili s nástrahami vybudovaná stezka odvahy byla fajn. [Ξ] Postřik trávníku už míň. Naše zavlažování nevedlo k růstu, ale ke snižování stavu táborníků. [Ξ] Tábor se vydařil, nikdo nepřežil. [][] A jaká epidemie je vlastně horší? Covid nebo houbová cyklická vzteklina? Jednoznačně ten čínský covidový opruz, protože se španělskou plísní stachybotrys byla aspoň sranda. (27.06.2023)

Jeden by řekl, že osvědčená spolupráce Jaume Balagueró a Alberto Marini musí zákonitě přinést kýžené ovoce, ovšem tentokrát to byl „pokrm“ místy dosti trpký. Balagueró jen coby jeden z producentů viditelně svému oblíbenému scénáristovi do režie nekecal a to byla zřejmě největší chyba. Marini je sice docela úspěšný scénárista, ale jako režisér má ještě dost velké rezervy. Osobně nemám nic proti filmům, ve kterých úřaduje nějaký ten virus – zombie nákazu sice nemusím, ale máme tu ještě postavy posedlé démonickým virem, lidi – zvířata se vzteklinou a pak ten, kdy začnou odpadávat kusy masa. Prostě široký výběr, který nám nabídl již spoustu zajímavých filmů, ale i velké množství totálních propadáků. Marini se však zřejmě nedokázal pořádně rozhodnout, kterou volbu si zvolit a navíc se asi zahleděl do filmu Shrooms (Houbičky). Jednomu se mu však musí nechat, dokázal nejednoho diváka dost dlouho držet na vážkách, jakýmže směrem se děj vlastně vydá. Místy se mu dokonce podařilo navodit i celkem zajímavou atmosféru, která sice není zrovna nervy drásající, ale průměrnou úroveň napětí to mělo, to bez debat. O něco horší už to bylo s kvalitou kamery a já měl po celou dobu podezření, že tým kameramanů musel během natáčení vychlastat všechno to víno ve sklepě, protože jinak si nedokážu ten vizuální chaos pořádně vysvětlit. Dost často byli některé záběry totiž hodně nepřehledné. Nad logikou a některými viditelnými kiksy zůstává rovněž nejednomu rozum stát. Na tu ostrou větev se nejednou málem napíchli a přesto ji jako správní vedoucí neodstranili? Co kdyby se na ní napíchlo některé děcko? Stejně tak jsem se musel smát i některým hloupým rozhodnutím, ale tak podobné „klišé“ je viditelné u každého druhého filmu. Na druhou stranu nám zas byla nabídnuta jistá dávka brutality a leckoho jistě v některých situacích i mírně zamrazí. Herci taky nepředvedli zrovna nejhorší výkony a přestože mi vyloženě nebyla žádná postava extra sympatická, pohled na pěkné holky nikdy neomrzí. Jen si to chtělo více vyhrát s vygradováním zápletky, přidat trochu toho gore (hodně důležitých scén, se odehrálo mimo záběr kamery) a hlavně o 100% zlepšit kvalitu kamery. I přes citelné nedostatky si však dle mého Summer Camp průměrné hodnocení zaslouží. 50% (04.11.2017)

Čtyři Američané se vydají do Evropy na letní tábor. Tedy neznít zde španělština, myslel bych si, že jsou někde v rumunských horách. Nejprve to vypadalo jako variace na Cabin Fever, jenže záhy se ukázalo, že jde o něco úplně jiného (viz tedy nesmyslný obsah, který je nepravdivý). Jakmile se rozjede akce, film frčí. Starý rozlehlý dům, les a za rohem banda narkomanů. Když nastane šílenství, postavy se navzájem pronásledují, prchají před sebou a zase se dávají dohromady. Minus je neustálý řev a nepříjemný hluk. Gore se sice smrsklo na láhev v břiše a vrtačku v noze, jelikož ubití trubkou nebylo v přímém přenosu, ale mně to až tak nevadilo. Kromě jiného se mi líbily dvě scény: když se jedna z dívek snaží prchnout střešním okénkem a zespoda ji ruka chytí kolem krku, a pak moment, kdy se v závěru spustí vodotrysky. Jednu gore scénu jsem nezmínil, není zcela in natura, ale docela při ní zamrazí... pěkná jednohubka. (15.01.2021)