Hrbáč

Hrbáč je pravděpodobně nejznámější film Jeana Maraise, ale ve finále to zas tak oslnivý nebylo. První polovina filmu byla skvělá, samý šermovačky nonstop - zdálo se to být lepší než mušketýři (s Reedem), ale pak přišly na řadu pověstný převleky a tady už to haprovalo... Jak ho Gonzague drbal na hrbu pro štěstí a Marais tam furt dělal píčoviny ala chci si zamrdat s hraběnkou, pomozte mi - prostě už to nějak nebylo ono. I tý akce trochu ubylo a romantická část mě neoslovila, i když ona byla pěkná. Jo a Bourvil byl debil, co šermoval s mřížema :D (14.04.2016)

I malé žánry mohou mít své velké herce. Honza z bažin, jak zní doslovný překlad jména slavného francouzského herce, patří k zvlášť pronikavým příkladům této konstatace. Celý štáb odborných poradců, pečlivý, důkladný a přitom hranic žánru a jeho možností dbalý režisér André Hunebelle a navazující výborné herecké obsazení jen dotváří skvělou atmosféru filmu z doby posledního vzepětí francouzského "starého režimu". Nemá smysl opakovat to, co tu jiní již vyjádřili přede mnou. Snad jen to, že až virtuózní uchopení postavy Hrbáče je mimořádným činem i u tak skvělého herce, jakým Marais byl a jímž pro své stále početné diváky zůstává. HRBÁČ je dalším klenotem hvězdné doby klasického francouzského historického filmu, která začíná zhruba FANFÁNEM TULIPÁNEM a dala možnost k vyniknutí celé plejádě francouzské Thálie mužské i ženské. Zaznělo-li tu přirovnání k akčnímu filmu - za sebe dodávám, že ne nedůvodné - , je nutno upozornit na důkladnost zpracování, kvalitu scénáře a vůli po kvalitě, která tehdy pojila výrobní štáb, jemuž nebyl cizí ani smysl pro skutečný humor. (01.03.2008)

Romantickou románovou předlohu jsem coby teenager přelouskal čtyřikrát a Hrbáč pro mě představoval dobrodružnou zábavu, kterou dnes nahrazují u příslušné věkové kategorie např. krváky od Kulhánka. Všechna ta žánrová klišé a nasládlé romantizující prvky naštěstí shazuje humorné odlehčení, díky kterému je film víc než jen snesitelný i dnes. Navíc Jean Marais coby hrdina bez bázně a hany dokazuje, že pro podobný typ rolí se typově výborně hodil a oprávněně za ně získal status hvězdy. Vhodně ho doplňuje i rozený komik Bourvil a nedílnou součástí úspěchu je pochopitelně i přítomnost krásných žen. Dnes už jsem samozřejmě někde úplně jinde, ale se třemi hvězdičkami nemám nejmenší problém. Celkový dojem: 60 %. Ve svém žánru a kinematografii své doby patří k tomu výrazně lepšímu, co nám čas uchoval. (23.06.2012)

Skutečně jediná dobrá verze Hrbáče je z roku 1997 s úžasným hereckým obsazením a soundtrackem, který zaujme (kdybych si ho mohla stáhnout z netu, tak ho poslouchám od rána do večera). Tohle všechno tomuhle filmu chybí, přestože je to jedna z prvních verzí s Jeanem Maraisem, který dodnes rozpálí nejednu babičku :o) (01.07.2014)

Pro mě tohle není nejlepší adaptace, a to přestože obvykle dávám přednost starším verzím filmů před novějšími. U tohohle románu mám raději zfilmování s Danielem Auteilem, ačkoliv i tam by se našly mouchy. Bohužel však pravdou je, že nemám ráda Jeana Maraise. Jakkoliv je tedy toto zfilmování celkem kvalitní, včetně pěkných šermovaček a krásné Aurory (přestože když na ni pokřikují "Óroro", vstávají mi vlasy na hlavě), není to nic, co bych si s chutí pouštěla opakovaně. Bohužel. (02.07.2014)