V zajetí démonů 2

Klatě, proč mám tak ráda duchařské hororové filmy, ale zároveň nemůžu najít skoro žádný, který by se mi líbil a doopravdy mi přišel dobrý? Stejně jako v případě prvního filmu mě úplně nejvíc mrzí, jak rychle se Wan zbavil čehokoliv unikátního na zdrojovém materiálu a udělal z toho "hlasitý jump-scare počin Jamese Wana č. 123". Když si člověk najde skutečné nahrávky rozhovorů se skutečnými sestrami, srdce ho bolí z toho, jak zajímavý film by to mohl být, kdyby se tenhle duch objevil na plátně. Skutečné sestry vypadají na jednu stranu jako normální holky a na druhou jsou znepokojivé jak bič. Během rozhovorů s vyšetřovateli jsou uvolněné, usmívají se a vyměňují si potměšilé pohledy dost na to, aby divák pojal podezření, že si to celé vymyslely, ale rovněž produkují dostatek podivných úkazů na to, aby si některé vyšetřovatele omotaly kolem prstu. Zkrátka a dobře, kéž by tohle téma přišlo pod ruky "intelektuálnímu" filmaři a nikoliv hororovému rutinérovi. Ach jo. (25.10.2017)

Duchariny sú v hororovom žánri v popredí už príliš dlho, kvôli čomu je ich hlavne v posledných rokoch zbytočne moc a už mi to príde celé také ohrané, ale James Wan je predsa len už pár rokov tým najschopnejším hororovým režisérom, ktorý dokáže aj v tomto ohranom subžánri stále ponúkať vysokú kvalitu, čo predviedol aj v predchádzajúcom diele a našťastie sa mu to podarilo aj tentoraz. Síce o nejakej originalite sa tu hovoriť nedá, ale aj tak mi tu dej vyhovoval, dlhší čas ponúka dve línie, klasická z domu v ktorom straší a druhá so starými známymi manželmi Warrenovcami, pričom sú obe kvalitné, očakávane sa časom aj pretnú a v každom ohľade vytvoria kompaktný celok, na ktorý sa minimálne prvú polovicu filmu pozerá teda mimoriadne dobre, jednoducho prvotriedna žánrová kvalita. A veľkým plusom je rozhodne to veľkolepejšie prevedenie zahŕňajúce viac ľudí, keďže zatiaľ čo prakticky vo všetkých štandardných ducharinách sa duch prejavuje len minimu ľudí a preto im často nikto neverí, čo mi už príde ako také otravné klišé, tu sa za seba nehanbí a predvedie sa vlastne komukoľvek, kľudne aj polícii, takže to tomu dodá podstatne zaujímavejší náboj. Ale v druhej polovici už kvalita predsa len trochu upadne, už mi to príde také klasickejšie, no aj tak sa na to pozerá stále dobre. Hororová stránka je očakávane na veľmi vysokej úrovni, síce jednotlivé sekvencie sú obsahovo väčšinou dosť ohrané, niečo podobné sa dalo vidieť už nespočetnekrát, ale aj tu vidno, že James Wan je úplne iná liga, než konkurencia, perfektne budovanou atmosférou a vynikajúcou kamerou, ktorá zaberá vždy tie správne uhly sa mu stále darí, aby aj tá obsahovo najobyčajnejšia scéna, nad ktorou by som v iných filmoch len znudene mávol rukou pôsobila dostatočne nepríjemne. Len škoda, že v druhej polovici sa zase duch začne správať tak prehnanejšie a násilnejšie, takže pritom lieta nábytok a podobne a tento štýl ma už jednoducho nebaví. Menej je niekedy viac. Veľkým plusom sú aj postavy, opäť potešia Patrick Wilson a Vera Farmiga ako veľmi sympatický pár Warrenovcov, toto sú skvelé postavy, na ktoré sa vždy teším, ale ani samotnej postihnutej rodine nemám čo vytknúť a hlavne mladá Madison Wolfe hrá skvelo. A technicky je to to najkvalitnejšie, čo sa dá v tomto žánri momentálne nájsť, perfektný vizuál, atmosféra, kamera a vlastne aj vzhľad duchov, obzvlášť toho hlavného, tu nemám čo vytknúť. Takže síce ma mrzí, že v druhej polovici to už nie je také zaujímavé a nepríjemné, ako v tej prvej, ale aj tak som s výslednou kvalitnou nadmieru spokojný, James Wan je momentálne neprekonateľná špička a teším sa na každý jeho nový horor, aj ak to bude zase ducharina. 78% (02.09.2016)

Tak co tu máme? Dvě solidní lekačky, ale jinak je to kompilace těch nejprovařenějších hororových propriet a postupů, které jsme mohli vidět v desítkách jiných žánrově spřízněných filmů. Navíc horory ze 70.let, na které Wan odkazuje, to uměly lépe. K tomu se tady operuje se scénářem, který je prostě…..hloupý, až to práská dveřmi hlasitěji, než to uměl ten duch. V první půli to Wan ještě kočíruje s přehledem, druhá půle už je jen festival hlouposti a trapnosti. Při některých scénách, třeba toho výslechu ducha ergo dívky s plnou pusou vody, jsem se za tvůrce až styděl. Ale Wana přesto nezatracuju, pořád umí z „prdu udělat kuličku“, třeba v povedeném prequelu, který byl v mnoha ohledech prostě lepší. (31.10.2016)

Takže to co v jedničce - Poltergeist, Exorcist a k tomu zubatá jeptiška. Nemohu si pomoci, ale strašidelné to prostě není a závidím těm, kdo se báli. Mně přišla většina filmu k smíchu a korunu všemu nasadilo oblíbené trapné tvrzení: podle skutečné události. Snad tomuhle v 21.století už nemůže nikdo věřit! Atmosféra nefunguje ani když je ticho, ani když padají činely na zem. Prostě pohádka pro děti, kde se nakonec opět nikomu nic nestane. A to ten zaostřený kmen vypadal slibně! Já dávám dvě hvězdy jen za obstojnou kameru a za hudbu, čímž myslím Clash, Elvise ...a dobře, tak i Bee Gees. (09.09.2016)

Společně s prvním Saw se jedná už o 6. Wanův horor a 5. za posledních 10 let a řeknu vám že už je to docela i poznat. Druhý díl tímhle trošku trpí, protože paradoxně nejlepší scénou zůstává kytarový Elvis. Zbytek už začíná trošku splývat, abych to vysvětlil atmosféra tam pořád je a člověku není zrovna nejlíp. Hlavně tedy ve scénách kdy některá z postav musí být sama v místnosti, ve které je strašidlo. Film je zbytečně dlouhý a podruhé sledujeme vlastně úplně to samé. Insidious se snažil ve druhém díle děj rozvinout. Tady sledujeme vlastně jen druhý případ Warrenových. 75% (02.09.2016)