Železná maska

Sebeparodický dobrodružný historický film, který nevím jak tenkrát, ale dnes už potřebuje vstřícně naladěného diváka, protože těch scénářem připravených náhod, aby se mohlo nějak aspoň trochu smysluplně hrát dál, je tu přece jen příliš. Kdo má rád vážněji pojaté Maraisovy role v podobných filmech, bude poněkud vyveden z míry. Ale dá se to přijmout. (14.03.2012)

Ze začátku jsme si s filmem příliš netykali, ale ke konci už jsme byli kámošu největší. Příběh plný humoru, romantiky, intrik a šermířských soubojů, ty teda mohli být klidně i ve větší míře. Z herců bych vypíchnul Jean Rocheforta, bylo vidět jak si užívá svou roli a já si díky tomu mohl užívat jeho herecký výkon. Na závěr ještě musím zmínit ženskou stránku filmu, protože holky jsou tady fakt nádherný, nevím jestli to dělali ty kostýmy nebo jejich odvaha, ale fakt byly k sezřání, jóóó, hold bejt chlapem se při sledování filmů docela často těžce vyplácí. (10.01.2010)

Marais dabovaný Štěpničkou je neodolatelný i po letech. Nadsázka, když jeho dáma vybaví mušketýry slušivými oblečky, aby nebyli jako trhani. Ovšem popis bitvy jak román na pokračování. Dobývaná žena: „Bojím se o sukně i o své zásady.“ Jen tu D’Artagnanovi chybí další mušketýři. Oblíbené úsloví „Měla jste mne vidět před dvaceti lety“. Nejlepší výkon ovšem podává Jean Rochefort. „Chci ho za každou cenu. Živého či mrtvého. No, mrtvého bych raději,“ říká kardinál. Film je zářným příkladem toho, že poslouchat za dveřmi se vyplácí. Nejen služkám, ale i králům. Nebo alespoň jejich dvojčatům. Dobrá scéna, když lapkové okradou lapku. Představitel Ludvíka je ovšem tuctový, ne francouzsky šarmantní. Stejně tak Isabelle, i když i ta zaperlí: „Tak tedy on není on a on mne stále miluje.“ Maraisovi je ve filmu skoro padesát a hraje uvěřitelného čtyřicátníka, na koni mu to vyloženě sluší. Rozesmála mne scéna s podřezaným mostem. A samozřejmě neustále přerušované Maraisovy námluvy. Nakonec se ani neožení, že. Nejspokojenější je patrně Rochefort - v masce - a v Bastile. Leč v hojnosti. Kuchař tam prý byl skvělý. (16.06.2008)

Netušila jsem, že se kromě svého účinkování v Kněžně z Cléves ještě někde potkali Jean Marais a Jean-François Poron, ale stalo se tak hned o rok později v tomto ... Čem, že to vlastně? Aha, zřejmě dobrodružném filmu s komediálními prvky v historických kulisách a kostýmech. Řekněme si na rovinu, že Maraisovi daleko více seděly role krásných a romantických hrdinů než tento rozverný d'Artagnan a Porona jsem s těmi světlými vlasy a divným účesem v ústřední (nikoli však hlavní, narozdíl od ostatních zpracování) roli málem ani nepoznala. Přesto jsem se celou dobu velmi dobře bavila a i když si myslím, že bych si z filmů se čtyřmi a více hvězdičkami měla odnést i cosi jiného než jen pobavení, za kostýmy a jisté kouzlo filmu spolu se zajímavým závěrem, nemohu dát méně... (17.09.2012)

Muž se železnou maskou stokrát jinak ... Správně fanfarónská i správně lehkovážná parodie s galantním d'Artagnanem v podání charismatického Jeana Maraise, který roztomile (a řekla bych, že i s potěšením) zesměšňuje sám sebe. Jen míra naivity místy zlehka překračuje únosnou mez a děj v těch okamžicích ztrácí jistotu a s ní i jiskru a eleganci, ale i tak se jedná o nadprůměrně zábavnou hříčku ze staré dobré Francie ... 3,5* (14.03.2012)