Hologram pro krále

Jaký je rozdíl mezi ženou a tornádem? Žádný! Když přichazí jsou vlahé, svěží, dusné.... Když odchází berou auta, domy, majetek... Hrdina tohoto filmu by se vtipu asi jen hořce usmál, pokud vůbec. Je totiž dalším z mnoha, komu životem prošlo jedno takové tornádo zakončené rozvodem. Žena jej obrala o vše a v sázce je tak další ročník dcery na univerzitě na jehož financování prostě nemá. K tomu krach firmy na kola díky čínskému plagiátorství, propouštění lidí... zkrátka hodně blbá životní etapa, jejíž důsledky mají podobu deprese, nočních tlaků na hrudi a šílených snů. Únikem z toho všeho se zdá nabídka nového zaměstnavatele jet prodat 3D holografickou projekci do SA. Hrdina se totiž kdysi setkal s jedním z princů a šéf věří, že toto dávné setkání může být klíčem k zakázce a chechtákům ropné říše. Jenže to co platí v byznysu v USA či v Evropě neplatí u Saúdů. Čas tam běží jinak a Hanks zjišťuje, že z kšeftu na pár dní se může stát půlroční pobyt v SA. ------- Já poslední dobou nějak moc nemusím multi kulti a islám, tak nějak to vidím stále blíže naší zemi, proto ten střet kultur byl zajímavý a rád se na něj podívám ve filmu třeba jako zde v SA ale už tou exotikou nejsem nijak nadšen. A o to více jej nechci vidět v Londýně, Berlíně, Paříži... Praze. Z exotiky se zkrátka stává strach. U SA je bizarní to, že ač země tone v bohatství a zlatě, řídí se středověkým učením a zásadami dnes toliko neslučitelnými se západním civilizovaným světem. Film byl zprvu celkem vtipný, časem to přešlo do mírného drama díky hrdinovu zdraví a depresi. Taxikář bohužel co do vizáže smrděl Amerikou a měli raději vybrat nějakého Araba. Závěrečná romance byla fajn, opravdu originální byla líbačka na reefu! Bohužel MUDr. Fátima se mi nelíbila, takže závěrečné laškování nehodnotím nijak ohromeně. Uvědomil jsem si při koukání jednu šílenou věc. Člověk je z islámu a jeho praktik, fanatismu a násilí už tak zblblý, že divák celý film čeká, že hrdinu potká nějaký průsšvih. Minimálně vězení za něco co se u nás v pohodě může a tam pod přísným trestem nesmí. A že to chudák ani nebude tušit dokud na něj neskočí nějaký terorista, náboženská policie či kdokoliv jiný... Film k těmto doměnkám dá dokonce několikrát důvod, ono ale nic. Je otázkou, zda je to pro tento snímek dobře či špatně. Film tak neurazí, nenudí, Hanks hraje jako vždy na jedničku, prostředí je luxusní, exotické - pouštní.... Super byla párty u Holanďanů na ambasádě!!! :-) Opravdu Sodoma Gomora! :-))). Dávám za 3 láhve oliváče. * * * (28.04.2017)

Dostanete-li se do jakékoli země vyznávající jiné náboženství než křesťanství, je to vždycky megacloumák. Mně osobně ty rozdíly vychytávat vždycky bavilo. Ovšem, pokud je to pracovní návštěva, je to jiné. V zemích "půlměsíce" čas běží podle úplně jiných měřítek a o věcech se rozhoduje často jinde než za jednacím stolem. Orientální despocie- to je oč tu běží. Jste sice nejlepší kandidát, ale vyberou jiného, jelikož má zábavnější manželku nebo zajímavější auťák. Tom Hanks se ocitá tak nějak ve filmu Ztraceno v překladu 2. Ztratil cestu životem a tohle mu mělo pomoct vyrovnat finance v rodinném rozpočtu. Pobyt v Arábii ale vypadá spíš jako jeden velký průser. Jako herec Hanks hraje jako o závod, jde mu to, ale přece jen příběh nemá potřebnou hloubku, je to film pro masy, příliš povrchní a zobecňující. Základním poselstvím je, že Saudové zase tak daleko k Američanům nemají, láska kvete v každém věku a nikdy není na nic pozdě. Víc ale ve filmu nehledejte, jelikož tam opravdu nic není. 70% (04.09.2016)

Tom Tykwer byl vždycky svůj a ukazuje to i v tomto filmu, který je běžnému divákovi přístupnější než jeho evropská produkce, ale zároveň se jedná o jeden z jeho slabších filmů, který nijak nezachraňuje ani přítomnost hvězdného Toma Hankse. Film na mě působil tak o půl hodiny delší, což považuji za největší problém. (04.01.2018)

Skvělý film o ne/kompatibilitě dvou zcela odlišných kultur, Tom Tykwer je zpátky v plné formě. Úvodními postmoderně pojatými titulky trochu mystifikuje, když vytváří dojem, že se vrací do éry Loly běžící o život, pak ale otočí formálním kormidlem a začne vyprávět klasickou hořkou komedii o krizi středního věku a ,,tiché dohodě" života ,,amerického snu". Vtip je ovšem v tom, že frustrace ,,Americké krásy" se odehrává v Saudské Arábii, zemi a režimu tak civilizačně vzdáleném, že první polovina filmu vystačí s pouhým výčtem odlišností. Německý tvůrce umně akcentuje civilizační absurdno, mající až kafkovský rozměr (pronikání do ,,zámku", party na dánské ambasádě, Søren Kierkegaard, Copenhagen). V závěru Tykwer jako přesvědčený multi-kulturista sice nabídne coby smíření klasickou (multietnickou) romanci, tedy jakýsi objektivizovaný pohled (na základě premisy, že láska boří jakékoliv bariéry), ovšem chtě nechtě zůstává v intencích svého civilizačního rastru a zákonitostí a klišé západního filmového průmyslu, je nad slunce jasné, že Saudové by tento pohled zcela jistě nesdíleli (a kdyby tenhle film vzešel z jejich národní kinematografie, vypadal by docela jinak). Nic to ovšem nemění na faktu, že Tykwer nastavil svůj zoom na v západní kinematografii celkem opomíjený fenomén reflexe globálního kapitalismu a na vypíchnutí nostalgického zamyšlení se nad tím, zda nebylo ekonomicky a politicky chybné přesunout gró průmyslové výroby mimo území západního civilizačního okruhu, zde konkrétně mimo USA. Je otázkou, zda vývoz a licencování technologií (a nutno podotknout i idejí) mimo Evropu a Severní Ameriku není vysoce kontraproduktivní... (05.08.2016)

1) Proč je ten film tak ošklivý? 2) Proč je ten příběh tak řídký? Je to tak divné, že jsem neustále hledal důvody, proč by to tak mohlo být uděláno schválně, ale nic mě nenapadá. Když si vezmu, že nejde o náhodný film na objednávku, ale něco, do čeho tvůrci investovali hodně času a energie a vydupali si to ze země, tak mi z toho jde úplně hlava kolem. Proč by chtěl někdo natočit tuhle ve všech ohledech horší kopii Ztraceno v překladu, říznutého povrchní komedií? (25.11.2016)