Daredevil

Ambiciózní televizní zpracování známého komiksu, které se nese v duchu temného batmanovského universa made by Christopher Nolan, ale chybí mu velmi brzy patřičná epika, promakanost charakterů a jejich motivací a v neposlední řadě dostatečná dávka dramatu a realističnosti, která se postupem času, hlavně s třetí sérií velmi vytrácí. Povedená věc, ale další díly nejsou potřeba a narozdíl třeba od Punishera asi není ani zájem. (09.11.2020)

Po neslaném, nemastném Constantinovi z dílny konkurenční NBC přichází Netflix se svou vlastní komixovou adaptací, podle mého podstatně zdařilejší. Daredevil nikdy pořádně nevykročil ze stínu svých slavnějších marvelovských bratránků (Spiderman, Avengers, X-men a spol.), v čemž mu rozhodně nijak nepomohlo filmové zpracování s Benem Affleckem. Pro stanici jako Netflix, která se nebojí složitějších, sociálně-politických témat, se však jeví jako ta ideální volba. Slepý Matt Murdock totiž kromě superhrdinsky citlivých smyslů disponuje i superlidsky pevným etickým kodexem a citem pro morálku a právě na tomhle poli se odehrává nejzajímavější drama seriálu. Nepřítel je jasný - zkorumpovaný systém, ovládaný zločineckým syndikátem v čele s tajemným Kingpinem. Méně zřejmý už je ale způsob jak s ním bojovat a to, kam až v tomhle boji může jedinec zajít. Za úspěchem seriálu tak podle mě stojí hlavně kvalitní psaní (Drew Goddard), a teprve poté charismatické výkony Charlieho Coxe (Daredevil) a Vincenta D'Onofria (Kingpin), svižná režie a vynikající choreografie soubojů. V nejlepších chvílích se seriálu daří filosoficko-společenské komentáře, za které by se nemusel stydět legendární The Wire, v těch slabších občas koketuje s patosem a melodramatem - v naprosté většině stopáže však baví a překvapuje. Nebýt mírně pomalejšího a očekávatelného konce, šel bych na pět, takhle: 80% (21.04.2015)

Vidoucí slepec Daredevil je eroticky fixován na New York a má obrovský problém s důvěrou. který řeší tím, že všem pořád lže. Což s sebou nese následky, když se lež provalí. Seriál se vyznačuje častými rvačkami s naturalistickými detaily (výrobce umělé krve si musel mnout ruce), občasnými nelogickými zvraty v jednání hrdinů a chvilkami přihlouple velkohubými dialogy, které předstírají hloubku tam, kde je jen plytkost. _____ V první řadě se růžkatý hrdina utká se zloduchem vizuálně připomínajícím strýčka Festera, který doslova rád čumí do zdi. V druhé řadě se zločinci násobí a jejich motivy už jsou teda pořádná haluz. V porovnání se vcelku reálnou první řadou, musí ve druhé řadě divák spolknout tolik mysteriózna, že se mu to možná bude zajídat. ______ Ale jo, Daredevil se slepeckou holí, ninjovskými instinkty a rozbolavělou rozpůlenou duší pořád působí sexy. Jen doufám, že v dalších řadách mu už všichni konečně přestanou cpát, že jednou se stejně dostane na stranu zla a začne zabíjet, protože on se k tomu evidentně nechystá. I když už musí být zoufalý z toho, jak mu to všichni jeho přátelé i nepřátelé opakují furt dokola. (25.09.2017)

Další šmakózní balíček od Netflixu, který mě ušetřil každotýdenního hryzání nehtů a netrpělivého žmoulání upoceného sáčku. Tím sáčkem myslím svá varlata, jenom pro pořádek. Samozřejmě to má své mouchy. Kupříkladu ufňukaná slečna Karen a lehce teatrální pan Kingpin. Rovněž krutopřísnost soubojů utrpěla po kulervoucí jednozáběrové řezanici oldboyovského rázu (s01e02) znatelný pokles do vod zkurveného průměru. Takový je ale život - ne každá kuřba končí výstřikem a ne každé hovno jde dobře ven. Po bryskní výměně čirých okulárů za ty růžové to však vidím tak, že nový Daredevil je jakýmsi prvním oficiálním mezníkem mezi superhrdinštinou pro slaboduchou omladinu a superhrdinštinou pro lidi, co mají rádi krev, šukání a středně sprostá slova. Krví se tu totiž šplouchá, až mému vnitřnímu Patricku Batemanovi modrají varlat, postavy jsou rozehrané do řádné hloubky, příběh je více než nosný a celé je to zabalené do vyžehleného fráčku precizního vizuálu. Plus fakt, že jsem celou první sérii (cca 13 hodin) sjel za necelé tři dny už něčemu napovídá. PS: Z komiksů mám o Daredevilovi přečtený snad jen Zmrtvýchvstání od Franka Millera a jednu dvoustránkovou konfrotaci s Punisherem od Gartha Ennise. Docela mě to i mrzí, neboť předražená série Muž beze strachu mě už dlouho kurevsky rajcuje. (15.04.2015)

Prvá séria mierne nadštandardná, ale skutočná bomba vybuchla až v druhej. Mnohí v prvej ospevujú akciu, ale ja som si všimol len chodbovú bitku a tá sa odohrala v jednej z úvodných častí. To v druhej sérii bolo oveľa viac akčných prepracovaných periel a pribudli dve výrazné postavy: Elektra a predovšetkým démon Punisher, ktorý to Diablovi z Hell´s Kitchen fajnovo skomplikuje. Druhá séria je celistvejšia, vlastne sa možno ani nič hrozné nestane, ak si pozriete rovno tú a na prvú sa vybodnete. Má pár mínusov (obecne Elektra mnohých bavila, ale mňa moc nie a ani finále ma príliš neuspokojilo, po akčnej stránke som od neho čakal viac). Otázny je aj miestami bizarný mix "rodinne teplého vľúdneho pojatia" a detailných krvavostí. Ale inak super. Bohužiaľ, tretia sezóna sklamala. Bez Punishera, zato s Kingpinom, ktorý bol síce v prvej sérii (a v cameu v druhej) vynikajúci, ale v tretej už začína byť otravným moralizátorom. Má k dispozícii Bullsaya, ale ten je trápny a strašne ma iritoval. Absurdné následne boli predstavy scenáristov o fungovaní FBI, súdov a domáceho väzenia. Akcie málo a aj to bolo priemerné. Zato epizód strašne veľa, skrátiť o 6 dielov a nič by sa nestalo resp. stalo - bolo by to oveľa pozerateľnejšie, lepšie. Čo musím všetkým trom sezónam uznať, to je presné vystihnutie charakteru Daredevila. Môže vám nesedieť, ale suchým faktom je, že je naozaj asi najkatolíckejším komiksovým superhrdinom, je miestami až otravne čestný a statočný a všeobecne sa správa veľmi pekne a ukážkovo. Stvárnenie Hell´s Kitchen mi naopak pripadalo oveľa lepšie vo filme s Affleckom. (07.12.2016)