Agent Carter

Tvůrci si pro navenek feministický seriál nemohli vybrat lepší časoprostor než poválečnou Ameriku, kde se zrodil „ženský mýtus“ (narážkou na to, že za války bylo postavení žen důstojnější, začíná každá epizoda). Ono hájení feministických idejí je ale opravdu hodně vnějškové a to, co postavy říkají, plně neodpovídá jejich narativním funkcím. Zejména během posledních epizod se nelze zbavit dojmu, že se série točí více okolo Howarda Starka (z jehož pověření Peggy jedná) a (nepřítomného) Kapitána Ameriky. Zmražený Steve Rogers, jemuž je hrdinka navěky oddána, slouží zároveň jako opatření proti námitkám, že Peggy nemá žádný vztah a žije jenom svou prácí. Úspěchu povětšinou dosahuje tím, že profesi podobně jako muži nadřazuje citům a rodině (kterou zřejmě vůbec nemá, nebo se o ní alespoň nic nedozvíme). Jako kdyby inteligentní, vždy perfektně upravená a sexy žena činu nemohla být zároveň ženou s bohatým vnitřním životem (což si tehdy většina společnosti skutečně myslela, ale v tomto případě jde o postoj seriálu, nikoli o reflexi postoje společnosti). Paradoxně jedině v armádě a po boku Rogerse mohla být Peggy sama sebou a nepředstírat, že je přihlouplou sekretářkou. Nostalgie za starými hodnotami jako čest a spravedlnost je zároveň steskem po ideálním chlapovi, kterému se žádný ze zbabělých trubců, jimiž je protagonistka po většinu seriálu obklopena, nevyrovná. Výjimečnost Peggy tak částečně vyplývá z neschopnosti mužů, s nimiž spolupracuje. Výjimku představuje vedle extrémně poddajného Jarvise o berli chodící agent Sousa, jehož paralelně běžící příběh o získání respektu dává vyniknout tomu, že ženství bylo dříve – a dodnes je – vnímáno jako svého druhu hendikep. Za subverzivní narážku lze počítat též povýšení agresivity, typicky mužského charakterového rysu, na hlavní hrozbu poslední epizody nebo upozornění na samozřejmost toho, že jsou hlavní zásluhy za úspěšně vykonanou práci přičítány muži. Tyto drobnosti ale neobratný pokus zakomponovat do mačistického superhrdinského narativu feministické myšlenky nezachrání. Kdyby Peggy byla přepsána na muže, ani by nebylo nutné provádět zásadní dějové úpravy (jenom by nás možná víc zaráželo, o jak charakterizačně odfláknutou a povahově bezchybnou postavu jde), což myslím nesvědčí o kdovíjak velké vnímavosti vůči „ženskému údělu“. 70% Zajímavé komentáře: HoneyBunny, maddy (27.04.2015)

Nadvakrát. V době vysílání první řady jsem se nedostal přes druhou či třetí epizodu. Nešlo to. Tempo je neúměrně pomalé, postavy až na Peggy a Jarvise naprosto nevýrazné, ploché a ničím nevyčnívající z komiksovýho a televizního klišé. Ale v zásadě poslední třetina série dostane tak nějak podivně dobrý impuls v podání celé té jakoby zápletky s ruskou špionkou, německýho hypnotizéra a v podstatě všechny vedlejší charaktery mají najednou svou roli, byť v mnoha případech totálně over the top. Jo a holky v éře čtyřicítek byly podle tohohle seriálu tak nějak víc sexy - že Hayley je dračice, to víme od Kapitána, ale Lyndsy i chladná Bridget jsou fakticky perfektně vyšňořené, učesané a vůbec vystajlované. Žeru tu stylizaci jak holek a kluků, tak samotnýho seriálu skrze hudbu, barevný filtry, design interiérů a radio show Kapitána Ameriky. To se prostě povedlo na výbornou. A teď hurá na druhou řadu. V tuhle chvíli škoda, že i poslední. (22.12.2016)

Velmi povedená Marvelovka, pro mě asi nejstravitelnější ze všech Marvelovek. Pohodovka s výbroušenýma slovníma přestřelkama a břitkým ultra suchým humorem. Krásně vystižená padesátá léta. Chytrá, sexy agentka Carter, velmi dobře civilně ztvárněná s trochu zvedlým ADHD. Kdy spala je mi záhadou. Když se rozjede nemá problém dát všudypřítomným zloduchům pěknou nakládačku s grácií v kostýmku na míru. Kočkování mezi ní, neustále se kurvícím a v průserech zabředlým Starkem a extrémně upjatým Jarvisem, je na tom to nejlepší. Nemohla jsem si nevzpomenout na čarodějnickou sebranku Mee-Too, protože tady ten šovinismus stříká na všechny strany a Stark musí být navždy noční můrou. Takže u sledování této povedené taškařice si musejí nutně ohlodat pracky, až na kost. Možná by mohly u toho ohlodávání zapřemýšlet nad tím, že kdyby neměly takovej problém s oblíkáním, tak by je nechtěl každej chlap přefiknout na veřejných hajzlech, na kdejaké akci. (03.04.2020)

Svižné, se spoustou odkazů na MCU, vtipné, dostatečně akční, ale hlavně je to o Peggy Carter. Ta je zábavná, rázná a sympatická, stejně jako její představitelka Hayley Atwell. Škoda jen vedlejších postav, kdy je spousta z nich poměrně nevýrazná a hlavní dějová linka by mohla být napínavější. Jinak ale hodně povedená podívaná s příjemnou dobovou atmosférou. (26.02.2015)

Pohodový seriál, který neurazí ani nenadchne, je to někde mezi. Říká se "zlatá střední cesta," ale tady by to v některých momentech chtělo přidat (nebát se víc to rozjet) a něco možná vyřadit (chápu, že je zde Howard Stark a další talentovaní vynálezci, ale chvíli jsem díky některým vychytávkám měla pocit, že se seriál posunul v čase z padesátek do současnosti). Příběh je v obou sériích přinejlepším průměrný a hodně připomíná první polovinu první série Agentů S.H.I.E.L.D.u a pokud Vám nesedla ta, tak Vám moc nebude sedět ani Agent Carter. Akce taky zrovna neohromí, ale aspoň jsou tu ty postavy, sympatickým hercům se celkem daří držet seriál nad vodou. Ve výsledku pořád celkem slušná zábava, která však podle mě přišla z křížkem po funuse, souhlasím s názorem, že nasazení po prvním Kapitánovi by seriálu určitě prospělo víc a možná bychom se dočkali i té třetí řady. Na jednu stranu mi vůbec nevadí, že se nepojede dál, ale na druhou bych chtěla vidět založení S.H.I.E.L.D.u. 7/10 (04.02.2018)