The Defenders

Kauzalita, konzistentnost a koherence hadr, první dvě epizody více měné nudí, ty další zase ženou kupředu tempem tak zběsilým, že se ve vývoji charakterů posunujeme spíš skokově než plynule a některé vedlejší dějové linky jsou utnuty/zakončeny předčasně/divně. Přesto jsem se hlavně díky zajímavým postavám a střetujejich ideologií bavil a i když rozum mluví o kvalitě někde mezi první půlkou Lukea Cage a Iron Fistem, srdce prozatím nemůže jít níž. Přesto je moje hodnocení na hraně. 68,0001 %. PS: Když potřebujete pár figurek na šachovnici zvané scénář posunout z bodů A - D do bodu Z a víte, že na náhodu už vám divák neskočí, není nic příhodnějšího (línějšího) než vzít nejmystičtější z oněch figurek a vlepit jí někde mezi kecy o dracích či či líbeznou větičku o osudu, který je svedl dohromady. (20.08.2017)

Po stovkách slabomyslných filmů či seriálů z primitivního superhrdinského vesmíru, které jsou založeny na neustálé recyklaci dané látky, jsem se naivně domníval, že už mě kreativci z Marvelu nemohou ničím překvapit. Jenže Defenders bortí všechny myslitelné hranice scénáristické hlouposti a přichází se zločinem proti logice v podobě syntézy čtyř odpadových seriálů (Daredevil, Jessica Jones, Luke Cage a Iron Fist). Netuším, co si studio od tohoto kocourkovského kroku slibovalo, ale každému přece muselo být již předem jasné, že se žebříčky nejhorších seriálů všech dob otřesou v základech. U předchozích marvelovských výplachů jsem se neustále pochechtával nad všudypřítomnou prostoduchostí, díky čemuž jsem se během projekce ani příliš nenudil. Jenže u absolutně brakovitých Defenders už se divák nemůže chytit jediného stébla a musí tak podstoupit nefalšovanou sedmihodinovou torturu. (19.08.2017)

Než se dala čtveřice hrdinů dohromady trvalo dlouho, než začali táhnout za jeden provaz trvalo dlouho, dlouhé bylo i plánování a navíc se tady toho strašně moc nakecalo na úkor akce. Notabene sólové projekty Iron Fista a Lukea Cage mě nijak zvlášť neoslovily a oba si ta negativa přenesli i sem. Co se záporáků týče, tak také žádná hitparáda. Sigourney Weaver, která do určité míry Ruku vedla, byla nemastná neslaná a to se vlastně dá říct i o zbylé čtveřici padouchů. Osvěžení přišlo až s Elektrou, ale mělo přijít mnohem dřív. Jessica s Daredevilem dobrý, Scott Glenn taky a akce ušla, ale čekal jsem tedy mnohem víc. Nehledě na to, že ten melodramatický konec si mohli tvůrci odpustit. S druhou řadou si to ještě rozmyslím. 55% (23.08.2017)

Ze začátku slibné nabalování a vrstvení děje, ale konec seriálu byl předvídatelný a ta zbytečná senzace na závěr seriálu mi přišla směšná. Čtveřice hlavních hrdinů je dobře ztvárněna, naopak Sigourney Weaver ztvárnila asi nejzbytečnější roli ve své kariéře, strašně zaměnitelná postava, kterou si při psaní této recenze už ani nepamatuju. Jako přechod mezi 2. a 3. sérií Daredevila ale velice doporučuji zkouknout právě i The Defenders. Škoda toho (pro mě) ne moc dobrého konce. A snad se té bandy, pojmenované podle části lidského těla, už navždy zbavíme. (02.08.2023)

Nemůžu se zbavit lehkého zklamání, ale prvně začnu oprávněnou chválou. Na postavy, chemii mezi nimi a provázanost projektů by si měl MARVEL pořídit patent. Pomalejší rozjezd mi nevadil, ale nečekal jsem, že se seriál odváže až v posledním díle a nabídne minimum dechberoucích scén, když se jedná o týmovku a vrchol seriálové snahy. Šetří se i zvraty a fanouškovskými pomrknutími. Dialogy měly větší zastoupení než akce, ale jelikož si postavy měly co říct, tak mi to nevadilo. A snad se budou příští sólové seriály ohlížet dopředu, když se podařilo v rámci mezí vypořádat s minulostí a s organizací Hand, ale upřímně tomu nevěřím. (Netflix) (19.08.2017)