Logan: Wolverine

Viac, než dôstojné rozlúčenie Jackmana s Wolverinovou postavou. Čistá a skvelá demonštrácia toho, že hodnotné komixové filmy nie sú o dvoch hodinách efektov, ale o obsahu vo forme zdeleného príbehu a myšlienok. Čím viac sa žáner zbaví digitálneho sajrajtu, tým ľudskejšie filmy môžu vzniknúť. Logan je jedným z nich, po dhlšej dobe. Je mi smutno. 17 rokov stačí na to, aby Vám určité veci prirástli k srdcu. Aj preto nie za 5. (03.03.2017)

Obdivuhodná osobní oddanost ikonické postavě, která dalece převyšuje všechny, kterým bylo dopřáno vystoupit z ohmataných sešitů na velké plátno, v péči nanejvýš průměrného realizátora, který se veze na pohodlném ratingu a hrdinu dře do krve prvoplánově natolik, že ta cesta k čitelnému konci skrze instantní depresárium je až příliš okatá. Že malá holka v běsu rozsápe vojenské komando, je fajn, že mě ta hořká road movie s westernovým podkresem nechá emočně na nule, už ne. Ale aspoň si Foxové (ne)vědomky odškrtli adaptaci Last of Us. (08.03.2017)

Logan je rozlučka, kterou si postava Wolverina zaslouží a současně obrovské poděkování (a zadostiučinění) pro Hugh Jackmana. Ten svou postavu prožíval a na plátně vylepšoval, až dosáhl "svého" stáří a odchází ve správnou chvíli. Nejlepší z trilogie o Wolverinovi? Jednozačně. Z mutantské série? To úplně ne. Přesto je Logan samostatně (což tleskám) fungující díl, který obsahuje vše, co minulům dílům chybělo (postavy, krev, vývoj, atmosféru, hlavu a patu:)). Na druhou stranu ten hype okolo filmu je trochu přehnaný a rozhodně nejde o vícevrstvé dílo, které vám v hlavě zabere dalších pár dní. Logan přišel, viděl a zvítězil. Fantastická však zůstává Dafne Keen, která mu k tomu pomohla a zkomírající Patrick Steward, jehož odchod je poetický, i když já čekal mnohem více. I ten eRkový rating, digikrev všude a probodávání hlav do kamery, je ve výsledku jen prchavá atrakce, která po shlédnutí vyšumí. Příběh Logana ne. PS: v celém tom roadmovie se určitě najde dost děr, třeba proč děti nebojovali, když jejich schopnosti v pár záběrech (ovládání přírody) jsou tak silné, nebo proč vlastně se do útočiště dostaly prakticky všechny (to lovili opravud jen X23?) PPS: kdybych uronil slzu, jako že jsem k ní měl dalek, tak by byla spíše za Profesora X, jehož příběh je pro mě snad zajímavější, než Loganův a jeho vyznění nepříjemné (04.03.2017)

Logan: Wolverin je taková pěkná tečka za tím naším příběhem. Celé osazenstvo kina to pochopilo jednotně a pochopila to i biletářka, když mi svítila baterkou do ksichtu a ptala se, kam jdu s tím kuřetem. A s tím salátem... Povídám jí, to není salát, ty vole, to je mangold! A ona prej, di do prdele s mangoldem, tady se smí žrát jen kukuřice. Ty kokot, povídám jí, Mangold je režisér toho filmu, né asi! Mangold je fakt borec, ale to už jsem jí neříkal, to říkám vám. Já ho fakt žeru. Vykřesal z komiksu film, který by mohl bavit i dospělý, aniž by vykřikovali "to je nereálný, pyčo!" vždycky, když Wolverínovi vyjedou z rukou nože Smart Clever z Horstova teleshopinku.Ne, vážně, je to peckovní podívaná, která nudí jen chvílemi. (04.03.2017)

To je zase ale v aleji nablito! Podle velkohubého cákání zdejších entit na všechny strany by jeden řekl, že jde pomalu na homixovou událost tisíciletí. Ano, je to dospělé, vyspělé, syrové a místy i surové, ale až příliš často to i vypadá, jako by naturalisticky akčního Mangolda skopl ze stoličky Refn ve snaze unudit navnaděného diváka xmrti nepřiměřeně dlouhým a unylým artovým cestofilmem, a táhne se to jako tchýnin chrchel. Něco jako honění s nezataženými adamantiovými drapáky. Zpočátku příjemné, ale když už se trochu rozohníte a začnete si to užívat, pořežete si, kurva, stehno. Velkým plusem je samozřejmě konečně homix, který není primárně určen pro náctileté retardy, jenž se však ve snaze o ýbrsofistikovaný scénář sem tam urval z žánrového řetězu a změnil se v umělecky otravné existenciální lkaní obstarožního rosomáka nad tím, jak už ta regenerace, dopiče, není tím, čím bývala. Každopádně kornatějící Australané vypadají asi všichni stejně, tudíž Džekmen zahrál toho Gibsna perfektně, záporák je dostatečně slizce záporný, adamantiová řezničina uspokojivě brutální a potěšil i terminální heavyend. Mít to místo půl třetí hodiny tak devadesát minut bez všech těch přiblblých poct starým, nudným a kýčovitým zápaďákům a neustálého sahání artovým hnědopichům do rozkroku, odpovídalo by to možná místní stádové masturbaci. (06.03.2017)