Logan: Wolverine

Předem upozorňuju, že v žádném případě nejsem fanouškem X-menů. Ano, sice jsem je téměř všechny viděl, ale dívám se na ně pouze kvůli všeobecnému filmovému rozhledu a taky proto, abych kámošům v hospodě na otázku „už jsi viděl nový X-meny?“ mohl odpovědět „myslíš ty, kde se ta piča z hladových her mění na modrou piču z hladových her a zlej bubák v brankářský přilbě nechá levitovat stadion, protože je na všechny strašně naštvanej a myslí si, že přemístěním fotbalovýho hřiště se všem pomstí? Jo, ty jsem viděl.“. Takže Logana jsem v kině navštívil pouze kvůli místním nadšeným výstřikům a zcela výjimečně mě tahle banda buzerantů nezklamala! Jo, trošku mi tam přišly úsměvný ty videoherní side quests typu „nažeň stádo koňů zpátky do ohrádky“ nebo „běž k bodu B spravit vodojem“, jak kdybych byl někde v Zaklínačovi, ale ve své velkorysosti jsem tyto kosmetické lapsy schopen přehlédnout. Určitě si ale nepřipouštím, že tahle temná depresivní prasárna pochází z toho trapného zmutovaného univerza a proto jsem film vnímal jako samostatný, dějově nezávislý a modrýma pičama neposkvrněný biják o starém chlápkovi, kterému z rukou vyjíždí mečíky. V tomto kontextu dokážu přimhouřit všechny tělesné otvory a napálit tam tu zasranou pětku. Přesně takhle si totiž představuju stylovou moderní kinozábavu a s radostí mohu prohlásit, že jsem po dlouhé době divácky naprosto ukojen, což je zásluhou především té fantasticky hrající jedenáctileté holčičky, která si můj penis získala prakticky od prvních okamžiků. A to i přes to, že je na můj vkus už trošku stará. (PS pro ty bystřejší: Všimli jste si mých hodnocení za poslední dobu? Samý čtyřky a pětky… to proto, že jsem si letos konečně zašukal!) (07.03.2017)

Ani to nečtěte, tentokráte jinej druh komentáře, než jste u mě zvyklí. Čtete dál? Do prdele s váma já vás varovala, takže - Kdyby mi někdy někdo řekl, že nejlepší drama co kdy uvidím, a které mě rozbrečí jak malou holku, bude film ze série X-Menů asi bych se ho zeptala jestli mu náhodou nemrdá v palici nebo po něm chtěla tu drogu co bere. No a pak přišel Logan s tím, že bude jinej než díly předtím. Drsnější, krvavější a bla bla bla. Tak jsem si řekla, že bude celkem prdel vidět Wolverina jak konečně protivníky kuchá brutálnějc a těšila se do kina na další komiksovku. Že film bude opravdu drsnější než díly předním nám ukázala hned první scéna a já, pozitivně naladěna, jsem se těšila jak tam Wolvík bude kosit jednoho sráče za druhým. A pak to začalo. Nemyslím to kosení. Začalo nefalšovaný drama, říznutý akčníma scénama no a jelikož to jsou X-Meni tak samo žánrem Sci a Fi k tomu. Příběh, co se odehrával na plátně mi ukázal Wolvíka ne jako drsnýho X-Mena, co je UltraMegaHustoKrutoPřísnej za každý situace. Ani hovno. Vostrej byl a drsnej taky to jo, ale hlavně jsem viděla Logana - Chlapa co je po všech těch staletích co žil a po tom všem co prožil už jen životem unavenej, nasranej, polozlomenej týpek trpící bolestí, jelikož jeho schopnost hojení je dost v prdeli a adamantium ho zevnitř pomalu zabíjí. Ještě horší je ale bolest psychická. Skoro všichni na kterých mu záleželo nenávratně v tahu, rozprášení, mrtví, zapomenutí. Celkově mutanti, kdysi slavní a hrdí, jsou na pokraji vymření a zapomenutí. Profesor X sice ještě živ, ale na sklonku života navíc trpící nemocí, která má devastující účinky na všechny kolem a ani to neví díky výpadkům paměti. Pro Logana nemá dobrýho slova, jelikož v něm vidí odpad a skrze svou nemoc nechápe, že ho Logan chrání před sebou samým. A do toho všeho se objeví Laura, kterou honí malá armáda žoldáků v čele se zmrdem, co X-Meny vyhladil. Všichni čekaj od Logana zázraky, ale on je jako starej lev, co býval králem a teď už po všech těch bojích jen čeká až ho sejme jeden z mnoha silnějších alfasamců. Silnejch scén je ve filmu hromada, závěr samotnej na mě pak zapůsobil už jako ta poslední kapka do poháru emocí a já to prostě nedala a začala zcela nehrdinsky brečet. Jelikož jsem si díky tomu zasranýmu filmu uvědomila to, co v sobě už pár let potlačuju a odmítám si připustit. Ať už se někdo nám extrémně drahej a blízkej jeví jakkoli nezničitelnej pravdou zůstává, že nakonec to může dopadnout jen jedním způsobem...Zkurvenej film kterej díky tomu, že zavinil mé prozření budu už navždy nesnášet a zároveň milovat. Tak vidíte, museli jste to kurva číst? Asi jo, stejně jako já kráva chytla potřebu to napsat... (07.03.2017)

„There's no living with a killing. There's no going back from it.“ Deadpool (a před ním třeba Kick-Ass) využil Rkového ratingu k infantilnímu blbnutí. Logan je dospělé drama s oscarovými ambicemi (které jsou místy až příliš zjevné), v němž občas někdo někomu utrhne hlavu. Symbolicky je to právě Wolverine, který se před sedmnácti lety zasloužil o to, že komiksové filmy začaly být v Hollywoodu brány vážně, kdo nyní názorně dokládá, jakou evoluci žánr během uplynulých let prodělal. Teprve čas ukáže, nakolik game-changing filmem, uzavírajícím jednu a zahajujícím jinou etapu (podobně jako v případě westernů například Divoká banda), Logan bude. ___ Film se přes svou rozmáchlou stopáž drží mnohem víc při zemi než jiné superhrdinské bijáky. Diváky si snaží získat malým množstvím věrohodných postav se srozumitelnými motivacemi, ne epickou akcí (akční scény jsou nejen velmi syrové a „zemité“, k čemuž napomáhá nízko umístěná kamera, ale bohužel také poměrně nepřehledné). Vyprávění je oproti Nolanovým Batmanům velmi přímočaré – po celou dobu se drží hlediska hlavního hrdiny –, čehož ovšem dokáže využít ve svůj prospěch. ___ Logan je portrétem světa, který přestal věřit na hrdiny a šťastné konce. Lidé si nedůvěřují a za jediný validní argument považují nabitou zbraň. Moc mají v rukou korporace zapojené do vojensko-průmyslového komplexu, pro které jsou lidé (zejména chudí lidé) jen další odpočitatelné položky. Jackmanův vyhořelý renegát, kterému už na nikom a na ničem nezáleží, dává této společenské letargii (blbé náladě, chcete-li) konkrétní tvar. Podobně jako Clintu Eastwoodovi v nejedné roli mu přitom stačí tvářit se otráveně a cedit mezi zuby slova „shit“ a „fuck“. Film se sice drží hesla o dětech coby naší budoucnosti, ale těmito dětmi jsou příznačně potomci migrantů a navíc mutanti (tedy „jiní“), čili osoby v dnešní Americe dvojnásob nežádoucí. Zemí zaslíbenou je pak přirozeně Kanada. ___ James Mangold je zřejmě první režisér, který dokázal naplno využít potenciál superhrdinských narativů vypovědět nejen o univerzálním souboji dobra a zla, ale také o době, ve které žijeme (opět se zde nabízí paralela s westerny, které začaly být ke komentování přítomnosti využívány někdy v 50. letech, kdy vznikl mj. v Loganovi citovaný Shane). Na rozdíl od dřívějších filmů jako Temný rytíř povstal nebo Návrat prvního Avengera nejde o pár narážek na aktuální politickou situaci, Logan je společenskou nevolností prorostlý, projevuje se v melancholickém tónu i v rozjímavém tempu vyprávění (vždy ale včas nakopnutém další akční sekvencí). ___ Nevybavuji si, že bych kdy nějaký komiksový film prožíval takhle intenzivně, natož aby ve mně tak dlouho dozníval. Možná je to mou aktuální náladou, možná dobou, v níž přesně takové nepatetické příběhy o tom, že se si musíme pomáhat, mají smysl. Každopádně bych se nezlobil (a nedivil), kdyby se z tohohle nekompromisního zúčtování se žánrem stala podobná klasika, jakou jsou dnes třeba Nesmiřitelní. 90% (02.03.2017)

Na pochopení postavy Wolverina jsme tu měli bezpočet filmů. Obecně můžeme říci, že jsme všichni pochopili, jak to s Wolverinem Hugh Jackman myslel. Pořád to na sklonku devadesátých let byl jeden z prvních super hrdinů, který se objevil v Hollywoodu a za to si zaslouží obrovský respekt. Nicméně po těch všech letech s Wolverinem moc dobře chápu, proč tvůrci chtěli Wolverinovy patálie ukončit. Jednou a provždy. Doteď jsem totiž pořádně nepochopil, jak ty jeho film šly po sobě. Pravda, nikdy jsem po tom nijak závratně nepátral, ale taky mi to ve filmech nikdo moc neusnadňoval. Naštěstí je v tomto filmu námět zřejmej a není kdoví jak složitej. Naopak. Hugh Jackman se tu samozřejmě loučí se vší parádou a tak tu počítejte s naprosto parádní akcí, které dominuje postava, která mě tímto filmem dokázala přesvědčit o tom, proč bych jí neměl nikdy zapomenout. Takže díky, sbohem a šáteček. (18.12.2017)

"Staří" Singerovi X-Men mě bavili méně pro nedostatek většího nadhledu, Rattnerovy jsem už neviděl. Z těch novějších jsem uchcával z První třídy, dost mě zklamala Apokalypsa. Wolverine je tohle můj první a je potřeba dodat, že na pilu reality i přehánění tlačí tvůrci poněkud moc, takže Logan musí být pijan a člověk, který nevěří v budoucnost, ideálně když sem tam schytá nějakou tu ránu, na druhou stranu je to furt statečnej bijec, takže je potřeba předvést pořádná jatka. Špatné to není, ale také to není něco, co by mě zatlačilo do sedačky hlubším přístupem k postavám nebo vyprávění jako takovému (ať už se to týká filmu samotného, nebo celého univerza X-Men). 70%. (13.04.2017)