Režie:
Filip RenčScénář:
Ivan HubačKamera:
Petr HojdaHudba:
Ondřej SoukupHrají:
Táňa Pauhofová, Karl Markovics, Gedeon Burkhard, Zdenka Procházková, Simona Stašová, Martin Huba, Anna Fialová, Jiří Mádl, Lenka Vlasáková, Pavel Kříž (více)Obsahy(1)
Česká herečka Lída Baarová je v roce 1934 pozvána do berlínských filmových ateliérů Babelsberg, považovaných za evropský Hollywood. Po počátečních potížích nakonec okouzlí i davy fanoušků v celém Německu. Tisk ji vynese na titulní strany jako jednu z nejkrásnějších žen Evropy. Užívá si slávy i náklonnosti Gustava Fröhlicha, tehdejšího idolu všech německých žen. Ten je nejen jejím partnerem před kamerou, ale stane se i jejím milencem. Obdiv neskrývá ani sám Hitler, který po návštěvě ateliérů Baarovou pozve k soukromé audienci na Říšském kancléřství. Hvězda Baarové strmě stoupá. Lída s Fröhlichem se nastěhují do luxusní vily na prestižní berlínské adrese. Aniž tuší, že mají tak významného souseda – pána filmového průmyslu, ministra propagandy Goebbelse. Goebbels je k sobě začne zvát na vyhlášené večírky za účasti umělecké i politické smetánky. A při nich postupně vtahuje Baarovou do svých „ďábelských" sítí. Fröhlich žárlí a po jednom z mnoha dalších žárlivých výstupů ji vyžene z domu. Na tuto příležitost čeká bezhlavě zamilovaný Ďábel. Chce se kvůli Lídě vzdát úplně všeho – rodiny, kariéry, Říše. Baarová odmítne nabídku na dlouhodobé angažmá v Hollywoodu, zůstane v Berlíně a nové lásce nezvladatelně propadne. Zásadní otázku, zda je možné milovat zločince, si bude klást až za pár let a pak po celý zbytek života. Hitler na základě proseb Goebbelsovy manželky rozkáže svému ministrovi, aby ukončil skandální, s velkoněmeckými ideály neslučitelný vztah s Baarovou. Goebbels protestuje, ale po Hitlerově nátlaku svou lásku zavrhne. Baarové je zakázáno hrát v německých filmech a nesmí opustit Říši. Během Křišťálové noci v roce 1938 se jí podaří uprchnout zpět do vlasti, kde natočí ještě několik úspěšných filmů. Po okupaci Československa ale musí před nacisty opět prchat. Když skončí válka, vrací se plná nadějí do Prahy. Zde se však setká jen s výsměchem a ponížením. To pravé peklo ji ale teprve čeká... (Cinemart)
(více)Videa (2)
Recenze (873)
Kýč jak bič! Renčův film není jen sentimentální (což bych u tak kontroverzního tematu nečekal), on je hlavně neuvěřitelně nudný. Dvě třetiny se nic neděje, a pak je najednou konec. Několikrát jsem se musel smát (i když ne naplno, jelikož v kině byly kromě asi pěti mužů, včetně mě, samé ženy, a k mé hrůze většina učitelky...) - scéna v Orlím hnízdě, Mádl a jeho nenechavé ruce (,,A teď už můžu klidně umřít.") či těžce symbolická scéna sebevraždy s pozadím Hradčan (obstála by tak v 60.letech, dnes jako studijní cvičení). Pauhofová se celý film šklebila (přistihl jsem se, že se celou dobu šklebím přihlouple jako ona), což bylo jasné režisérské selhání, jelikož v úvodní scéně s titulky ukázala, že mimiku zvládá. Na film jsem byl pozván, ale úplně nelituji. Hezké obrázky, asi nejlepší ze všeho Lídiny kostýmy a standardně skvělá Stašová. Soukup se vykrádá. Film z války neděsí (a měl by). Vícekrát vidět rozhodně nemusím. A Baarová byla ve skutečnosti nejen krásná, ale i uhrančivě tajemná, což Pauhofová zkrátka není... ()
Zbytečně dlouhý komentář, ale nemohu jinak: Lidka Babková z Prahy, vypočítavá zlatokopka, pohybovala se v nejužší Hitlerově společnosti, válela s Goebblesem, dělávala společnost Mussolinimu, lítala s ním soukromým letadlem a z těchto všech kontaktů profitovala i v době, kdy ji Hitler vykázal zpátky do Prahy, protože Magda se postavila na zadní. Argumenty jejích příznivců, že za to nemohla, byla totiž tak strašně krásná, mladá a naivně zamilovaná, pokládám za směšné. Byla krásná, pravda, ale vím o další krásné, její sestře Zorce. Ta kvůli činům své vykutálené sestřičky spáchala sebevraždu. Jasně, Vydra se k ní zachoval jako hulvát, ale správně pochopila, že jinou reakci ani nemůže čekat. V té době rozlícený dav oběsil známého režiséra na pouliční lampě, situace byla děsná. Jejich matka zemřela u výslechu. Kdežto bezmála stoletá Baarová se natřásala přiožralá, s cigárem před kamerou a suverénně vzpomínala na staré zlaté časy. S ledovým pohledem a beze studu. Tu o tom, kterak utíkala z Prahy s německými ustupujícími vojsky a někde u Norimberku ji chytili Američané, tu tedy nevypíchla. K filmu: záměrně jsem se mu vyhýbala, ale nakonec mě neminul. A vůbec nebyl špatný! Renč nechal dostatek prostoru na to, aby vnímavý divák pochopil sám. Výprava, kostýmy, hudba a i ta Táňa mi nakonec přišla trefná... Věrným fanouškům Lídy Baarové se omlouvám, ale nastudovala jsem si o ní toho tolik, že zkrátka logika nepustí. Ta pro svůj komfort udělala doslova cokoli. Jediné, co ji může být ke cti, nikdy nikoho neudala. On ji byl totiž každý naprosto ukradený. :) ()
Kdysi jsem po zhlédnutí Hlídače č.47 vyjádřil názor, že uvědomí-li si Renč, že na hloubku nemá, a zaměří se na povrchovou obraznost, můžeme se od něj dočkat kvalitních děl. Tak asi ne. Prvních cca 20 minut Lídy Baarové je něco tak slabého a tak o ničem, že jsem už ani nebyl ochoten počkat na Goebelse. Reklamy a videoklipy - to je Renčův formát, to umí, což je znát i na tomto filmu. ()
První půlka se mě líbila, byla dramatická, bavila, věnovala se především pozici Lidy Baarová v Německu. Zde musím bohužel říct, že Táňa mě herecky poprvé zklamala, věřím, že se na roli poctivě připravovala, je krásná a v kostýmu jí to moc slušelo, ale v jejím projevu nebylo nic z emocí, prostě profi výkon bez duše. Výbornou práci naopak odvedl Karl Markoics, to byla postava plná emocí jak těch tragických, tak těch romantických. Od doby co Karl zmizí ze scény to jde však z kopce uplně ze vším, ani se mě nechce věřit, že scénář psal Ivan Hubač, tam se přeskakovali časové useky, jak Rambo mrtvoly, jinde zase 30sekund pro scénu a šup do dalšího časového pásma, to přece nemůže strhnout ani prase bradavičnatý natož diváka a aby nebylo výserů málo, tak Hitler a spol mluví česky a všechno to završuje nejtrapnější filmová milostná scéna posledních let. Kdepak tohle ani zdaleka nesplnilo očekávání a už vůbec neomluvilo tu ohromnou křivdu všem filmařům na který se kvůli Renčovi ten rok od fondu nedostalo. ()
Ak film potrebuje na konci vlastným divákom nejako ospravedlniť svoju nemožnosť, tak to je podľa mňa skutočne tragédia tohto výpravne krásneho diela plného absolútne divných a neprirodzených scénok, ktoré človeka viac vytočia než privedú dobrú náladu. Pauhofová je podľa mňa okey, ale myslím si, že som ju už videl aj v lepších rolách. Markovics je u mňa mix, lebo má tu pár skutočne dobrých scénok, no potom sú tu aj iné scénky (najmä posledný telefonát s Lídou), ktoré sú tak maximálne trápne a nefungujú, že je to čisté zúfalstvo sledovať. Najlepšie podľa mňa vychádzajú Martin Huba a Jiří Mádl. Na nich sa díva počas filmu celkom dobre a dokonca sú aj prirodzení. Film si neodpustí komédiu, ktorá absolútne nepasuje a záleží od toho, či vám to sedí. Mne nie. Sexuálna scénka je podľa mňa otrasná a absolútny padák filmu, rovnako ako aj neskutočne veľké množstvo záberov zblízka na tváre a preafektovanosť, ktorú v závere tomu všetkému tvorcovia dávajú. Úprimne, odo mňa tento film žiadnu veľkú lásku nedostane. Je tu pár dobrých momentov, ako napríklad záchrana Lídy pred idúcim vlakom alebo jej bolesť, ktorú prežíva vo väzení, ale ako celok pre mňa film vychádza absolútne nezaujímavo, trápne a divne. Hodnotenie: D ()
Galerie (64)
Zajímavosti (37)
- V německém znění filmu, na rozdíl od české verze, zaznívají původní hlasy herců Karla Markovicse (Joseph Goebbels) a Gedeona Burkharda (Gustav Fröhlich). Tatiana Pauhofová (Lída Baarová zamlada) a Zdenka Procházková (Lída Baarová na sklonku života) se do němčiny nadabovaly samy. (Revivup)
- Fakticky nesmyslná je scéna, kdy stojí Baarová (Tatiana Pauhofová) již před šibenicí na dvoře pankrácké věznice a v poslední chvíli před popravou jí oznámí milost. Nebyla ani odsouzena k smrti ani omilostněna. Byla propuštěna na svobodu 24. 12. 1946. (MutantMarana)
- Smrtelný skok z domu Zorky Janů (hraje ji Anna Fialová) se natáčel ve stejném domě na Hanspaulce, kde se zabila Zorka Janů. (M.B)
Reklama