Den matek

Den Matek je spíš komedie než horor a obsahuje spoustu nezapomenutelných vtípků, jako například prodavače, stříhajícího si nehty, nebo nevěrníka na stadiónu. Tohle je Kaufmanův Tromácký humor v krystalické podobě. To samé by se dalo říct o rozverných scénách v lese, kdy pak přesná hudba navodí pocit napětí a strachu, aby si z nás tvůrci několikrát po sobě vystřelili. Já si nemůžu pomoct, ale když se jedna z hrdinek za doprovodu hudby jako z nějakého moc milého stupidního filmu ladně procházela lesem, sledovala dalekohledem srnku a pak jí něco chytlo za nohu, tak jsem se neuvěřitelně bavil. Mimochodem přechody přes oranžovou barvu byly moc pěkné, originální a bylo jich tak akorát. ● Od přepadení děvčat se Kaufman snaží navodit děsivou atmosféru, což se mu docela i daří, a komedie se začíná prolínat s realistickým explotation hororem. Sice nevím proč Kaufman natočil něco tak normálního bez spousty násilí, krve, slizu, sexu a obnažených ženských těl, ale výsledek mě pobavil. Nečekanej zvrat po smrti jedné z trojice holek byl naprosto perfektní! Herecké výkony jsou na béčkovou hororovou komedii opravdu dobré a postava starostlivé matky, která se bojí zla venku a chce mít ze synáčků nejlepší a nejzvrhlejší herce akčních filmů pod sluncem, je úžasná. (18.04.2009)

Nič otrasné na Muttertagu nevidím, dokonca nato, že je to TROMA, to nie je až tak debilne zábavné, no napriek tomu brutálne a surové, exploitation v pravom slova zmysle. Vraždiaci bratia sa podarili (hlavne punker) a ich obete boli dostatočne vynaliezavé, aby sa človek nenudil. Škoda niektorých hluchých miest, mohol to byť slušný nadpriemer. (24.10.2011)

Když se řekne TROMA, znalcům pokleslých snímků je jasno. V dnešní době této nezávislé filmové produkční společnosti konkuruje svými počiny např. Asylum. Nízkorozpočtové převážně hororové snímky na pomezí frašky, gore a hektolitrů krve ve své době nemající obdoby. Mnohé lze, obzvlášť při dnešním pohledu, doslova a dopísmene považovat až za úchylné. Málo se však ví, že většinou udávaly směr a mnozí filmaři se jimi inspirovali. Týká se to i snímku ´Den Matek´, z jehož námětu se čerpá dodnes. Třeba série ´Pach krve´ (2003 -). I když je fakt, že zrovna tento počin se od tvorby TROMY dosti vymyká. Dějově tu tedy máme dva mentálně postižené bratry, kteří pro potěšení své dementní matky unesou tři dívky a nemilosrdně je mučí a vůbec patřičně likvidují. Ale jo, dalo by se i říci, že se zakladatel společnosti TROMA, stojící i za scénářem a režií, Charles Kaufman mohl sám inspirovat snímkem ´Texaský masakr motorovou pilou´ (1974). Když se to však vezme kolem a kolem, Kaufman se tímto jen zařadil do éry teenagerovských slasherů, které zrovna v kinech slavily divácký úspěch. Co do kvality díla samozřejmě neměl šanci, ale svůj zářez si udělal a to mu stačilo. Počátek osmdesátých let z díla doslova září, takže i nemilosrdný zub času udělal své. Za shlédnutí však stojí a to už jen kvůli hororovému fanouškovství. V jádru věci své nostalgické kouzlo přeci jen zákeřně ukrývá. (03.01.2021)

"Punk smrdí! Disko je blbý!" Na "normální" komediální horor trošku více ujeté, na tromácký horor málo ujeté. Ujetá máma s dvěma ujetými syny nahánějí tři holčiny. První půlhodinka je taková trochu o ničem, romantická výletní road movie o třech holčinách, pak to trochu přitvrdí a ke konci to přitvrďuje trochu více. Ale přitom mi pořád připadalo, že se ten film stále nějak drží při zdi, že se mohl rozjet mnohem více. Je tu pár dobrých scén (lanem rozřezané dlaně, pošťuchují se bratři ohledně punku a diska, jejich hrané scénky s obětí před mámou), přesto ale film tak nějak proběhne a nic nezanechá. Já mám ale Tromácký sračky rád, takže určitě zklamanej nejsem. (24.08.2009)

Čo je vo svete kinematografie bizarnejšie, ako snuff, Mr. T a hovoriace auto Davida Hasselhoffa? TROMA! Šialená spoločnosť, vyrábajúca nenormálne filmy. DEŇ MATIEK na jednej stráne zostáva tromou so všetkým, čo k tomu patrí (mizerný rozpočet, ani štipka slávneho herca a scény, počas ktorých neviete, či si z vás tvorcovia robia srandu, alebo sú iba krajne neschopní), zároveň ma však po skúsenosti s PRÍŠEROU ZO ŠATNÍKA (1987) o sedem rokov mladší DEŇ MATIEK príjemne zaskočil snahou o budovanie relatívne vážnej hixploitation atmosféry (nech ma blesk skolí, ak som pri príjazde na benzínové čerpadlo nepočul legendárny banjo duet z VYSLOBODENIA). Poteší tiež twist na konci. Ukážkové béčko, ale dá sa na to pozerať. (15.06.2008)