Šťastné údolí

S1 3/5. Místy parádní krimi, místy utahané rodinné drama. Vrchol série je asi v dílech 3-4, pátrání po Tommym už nemá takové grády a poslední díl tomu nasadil korunu úplně. Ikdyž jsem se určitě s Cathrine nenudil, bez další série se klidně obejdu. S2 3/5. Tak nějak jsem si ke Catherine nenašel cestu. Zápletka sice zase zajímavá, ale náhod možná ještě více než v jedničce. (31.10.2017)

Policejní seržantka Catherine Cawood se v poslední dekádě může srovnávat tak akorát se Sagou Norén, racionální inspektorkou ze švédského Malmö, která se s ničím moc nepárála a mnohé běžné společenské zvyklosti jí dělaly problém. V tom je ovšem životem otřískaná Catherine úplný opak. Na feťáky a násilníky z britských sídlišť je drsná, mezi nejbližšími a s oběťmi trestných činů ovšem citlivá a empatická. Její výborně napsaná postava si získává sympatie tím, že odmítá propadnout cynismu, ač tedy černohumorné hlášky solidně sype z rukávu. Sarah Lancashire ji hraje úsporně a naprosto věrohodně. Táhne jí na padesát, je rozvedená, bydlí se sestrou, bývalou alkoholičkou. Jedno dítě jí umřelo, s druhým to má komplikované, zároveň se stará o osmiletého vnuka. PRVNÍ SÉRIE se točí okolo únosu šéfovy dcery (naštvaný účetní holt chtěl přidat a neklaplo to), do kterého se zapojí i jistý Tommy Lee Royce, který podle Catherine zavinil dceřinu tragickou smrt. A který nakonec sehraje stěžejní roli ve všech třech sériích. Skvěle napsané a zahrané postavy, depresí nasáklé město v Yorkshiru, množství zápletek i postupně dávkujících indicií, vtahující atmosféra. Příliš vody mezi první a DRUHOU SÉRIÍ neproteklo. Vrací se staré známé tváře, spousta nových, tradičně zajímavých. Uvězněný Tommy je tu víceméně v roli manipulátora psychicky labilní přítelkyně. Hlavně se ale v západním Yorkshiru potuluje sériový vrah prostitutek s nákloností k rozbitým lahvím. A znovu je to místy jízlivá a značně depresivní sonda do opravdu nehezkých aspektů v mnoha případech neutěšené sociální realitě života. Před TŘETÍ SÉRIÍ nás sice čekala dlouhá tvůrčí pauza, ale kvalita zůstala. Catherine má před důchodem, vnukovy je šestnáct a k ústřednímu antagonistovi Tommymu má zatraceně blízko (James Norton dostal jednu z nejlépe napsaných záporných postav posledních let). I když je Catherine zase u řady stěžejních situací (náhodičky na druhou) a je před ostatními znovu o krok napřed, pořád je to výživná jízda. Těžké loučení. (04.09.2023)

Jestli má tenhle seriál nějakou podstatnou chybu, tak ve scénáři. A tím nemyslím jenom to že režisér děj na čtyři, maximálně pět epizod roztáhl do šesti. Ale především to, že s tím tlačením na pilu trochu přestřelil. Ano, násilí se stupňuje, děj se zaplétá a z lidí se na povrch dostává to nejhorší v nich. Jen uvěřitelnost dostává na frak. To co snese film se specifickým námětem, neustojí drama honosící se nálepkou "ze života". A přitom stačilo víc naťuknout psychologii postav a nechat je prožít ještě jednu a nebo dvě emoční krize navíc. Tyhle momenty jsou ty co drží atmosféru, ne spousta krve a syrovost. Abych jenom nekritizoval, tak se zmíním že herci jsou do jednoho špičkoví. Aby taky ne, když mají tak výborně napsané charaktery. (29.10.2014)

Ešte pred časom som k sledovaniu seriálov pristupovala so značným skepticizmom, pretože som mala pocit, že sú všetky v zásade rovnaké a fungujú len v niekoľkých základných modelových líniách. Toto prestalo platiť v momente, keď som natrafila na britské minisérie. Veľmi rýchlo som odhodila spomínanú zaujatosť a oplatilo sa, pretože zatiaľ nech som siahla po ktorejkoľvek sérii bola som nadšená. Toto platí aj pre tento seriál, ktorého námet v úvode môže pripomínať námet filmu Fargo avšak tam sa podobnosť začína aj končí. Miniséria v 6 epizódach popisuje vyšetrovanie prípadu únosu. Nie je to však seriál len o vyšetrovaní, ale hlavne o tom, ako naše rozhodnutia dokážu ovplyvniť náš život. Je to seriál o ľuďoch, o ich skrytých charakteroch, ktoré sa odhalia až vo chvíli, keď sa dostávajú do vypätej životnej situácie. Skutočne odporúčam všetkým milovníkom kvalitnej seriálovej tvorby. (14.08.2014)

Vypadá to, že se seriály o policistech, kteří bojují se svými vnitřními démony, se v Británii roztrhl pytel. A přestože hlavní ženská hrdinka je vcelku vítaným zpestřením, Good Cop a Luther ji stále kvalitativně převyšují. První epizodou si mě toto pochmurně krásné údolí (které ale Londýn ani Edinburgh do kapsy opravdu nestrčí) příliš nezískalo. Postavy působily nesympaticky a karty jsou rozdané příliš brzy. V dalším díle však již děj pomalu vrcholí a nabere spád; napínavé zvraty skvěle fungují až do čtvrtého dílu, kdy se však znenadání hlavní zápletka (skoro) vyřeší. Poslední dvě epizody tedy nejsou tak odzbrojující jako 2.-4., ale i tak se po finále dostaví pocit zadostiučinění. Pohled na zdeptanou hlavní hrdinku byl sice trochu otravný, ale zřejmě se jedná o nutné zlo. Příběh částečně i díky tomu působí lidsky a opravdově. Po delším zvážení musím pochválit i herce - každému z nich padla role jako ulitá, snad jen Sarah Lancashire působila až nevěřícně starší, než její manžel a chvílemi jsem jim nevěřila. Charismatický Ashley byl vykreslený skvěle a zřejmě jako s jediným záporákem se s ním dalo trochu sympatizovat. Naopak Pembertona budu mít zřejmě napořád zaškatulkovaného jako "toho podělanýho sraba z Happy Valley". Nakonec si mě tedy Happy Valley, ve kterém všechny útrapy řeší šálkem čaje, omotalo kolem prstu. Nad pěti hvězdičkami však stále váhám, protože.. no, protože Luther a Good Cop :) Každopádně mi nedá poznamenat, že ten malý rozcáplý harant Ryan je jako každé druhé dítě v Anglii, neskutečně otravné. (14.12.2014)