Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bratři Marxové fušují do politiky. Válka je jen otázkou času. Pátý film bratrů Marxových Kachní polévka (1933) patří k vrcholným dílům komediálního žánru. Sourozenecká čtveřice se tentokrát pustila do rozkladu politických kruhů. Groucho Marx představuje Rufuse T. Fireflye, novopečeného diktátora z fiktivního státu Freedonie. Jeho jmenování do funkce si vynutila bohatá vdova paní Teasdaleová (Margaret Dumontová), která na oplátku věnuje do státního rozpočtu dost peněz na to, aby zachránila zemi před krachem. Hned na inaugurační slavnosti urazí Firefly diplomata Trentina (Louis Calhern), velvyslance sousední Sylvanie. Ten zase kuje pikle, aby se Fireflye zbavil a ovládl Freedonii. Mimo jiné najme svůdnou zpěvačku Veru Marcalovou (Raquel Torresová), aby prezidenta oblouznila, a především svérázné kumpány Chicoliniho (Chico Marx) a Pinkyho (Harpo Marx), aby Fireflye špehovali. A jelikož pro diktátora ani pro oba povedené špiony není nic svaté, situace nutně vede k válce…
Film navzdory svým kvalitám ve své době divácky propadl a znamenal odchod bratrů Marxových ze studia Paramout ke konkurenčnímu MGM (kde Marxové vzápětí natočili další komediální skvosty, zejm. Noc v opeře a Kobylkáře). Kachní polévka se dočkala divácké rehabilitace až v šedesátých letech, kdy v ní publikum spatřovalo silný satirický podtext. Film však dodnes oslňuje především čistými, dokonale načasovanými slovními i situačními gagy. Scéna s rozbitým zrcadlem a Grouchovým dvojníkem patří mezi nejlepší filmové komediální výstupy vůbec. Kachní polévka tak právem figuruje v Národním filmovém registru při Knihovně kongresu na seznamu titulů tvořících americké národní filmové dědictví. (Česká televize)

(více)

Recenze (124)

Iggy 

všechny recenze uživatele

V tomto filmu bratří Marxů je nádherně sklouben vizuální humor ještě němých grotesek se slovní ekvilibristikou, kterou umožnil nastupující zvuk. V dnešních komediích bohužel dobrý vizuální humor postrádám. Je buď vulgární, nebo primitivní. A přitom pozorovat veškeré chování Harpa Marxe, nebo sice nepříliš původní, ale stále účinné gagy, jako jsou dvojníci v zrcadle, nebo Grouchovo (ne)ježdění v sajdkáře opravdově pobaví i dnes. Zvláštní je, že Harpova vizualita přivádí k šílenství upovídaného Chica, ale překvapivě dokonale si rozumí s nezadržitelnou slovní kanonádou Groucha (scéna, v níž mu Harpo ukazuje tetování). Poctou němé grotesce je souboj Harpa s prodejcem limonád, kterého si zahrál sám Edgar Kennedy, pokládaný za mistra přechodu z klidu do zuřivosti. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Príliš fraškovité, nudné, jednotvárne a s trápnym, mne nič nehovoriacim sileným humorom. Absurdnosť jednotlivých situácií nemala v sebe toľko humoru a zábavnosti, aby ma to svojou šibnutosťou dokázalo zaujať, zostalo to len v rovine trápnosti. To všetko bolo bez nejakej pridanej hodnoty. Netvrdím, jedna či dve scénky humorne trochu zaujali, pričom mi len mierne nadvihli obočie, no ten zvyšok.... škoda reči, to sa bratom Marxovým teda vonkoncom nevydarilo. Do toho ešte občas nejaká tá pesnička s hopsaním a to už bolo na mňa vážne moc... skoro ma mrle zožrali. Ešte šťastie, že to bolo také krátke. 30/100 ()

Reklama

anniehall 

všechny recenze uživatele

Pokladnice skvělých gagů a nejen situačního humoru, kterou využívala a mnohdy i exploatovala řada dalších režisérů v podstatě až do současnosti. Zajímavé a v té době velmi aktuální téma v kombinaci s nápaditou situační komikou, činí z tohoto filmu jeden z nejzábavnějších a nejsoudržnějších filmů bratří Marxů, na kterém zub času zahlodal jen nepatrně. A scéna se zrcadlem je opravdu k popukání. (Myslím, že se nepletu, uvedu-li, že zanedlouho se jedna velmi podobná scéna objevila ve filmu s Vlastou Burianem. A nebyla to podobnost čistě náhodná...) ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Řeknete mně, co jste zjistili o Fireflym?“ – „Vzpomínáte si, jak jste nám dal jeho obrázek a řekl: Sledujte ho!?“ – „Jistě.“ – „Okamžitě jsme se dali do práce. A za hodinu, vlastně méně než za hodinu…“- „Ano?“ – „Jsme ten obrázek ztratili.“ Filmu uškodily v mých očích 2 věci; subjektivní problém s očekáváním (bylo to moje první setkání se čtveřicí bratrů) a pak ten objektivní, a to obrovská nevyrovnanost snímku. Zpočátku jsem jen nechápavě zíral, o co jako má jít, naštěstí s „příjezdem“ Rufuse na scénu dorazil i humor. A tady mám problém. Na jednu stranu zde naprosto exceluje Groucho Marx, u kterého (min. ze začátku určitě) je snad každá vyřčená věta opravdu hodně vtipnou hláškou a jeho dialogové (a téměř kulometně rychlé) výměny s ostatními postavami (tedy spíš nahrávači na smeč) je obrovská zábava sledovat, u jeho výstupů jsem se smál snad pořád. A to i ve scénách, kdy se k němu (slovem!) přidal ještě Chico. A naopak, v okamžicích, když byl v záběru Harpo se svými variacemi na němou grotesku (třeba i v doprovodu zmíněného Chica), jsem byl spíš mírně zklamaný než nějak pobavený. Určitě oceňuju nápaditost při vymýšlení těchto kreací, ale po Grouchovi a jeho „hláškostroji“ na mě scény s „nemluvným“ bratrem působily docela nudně, nehledě na to, že některé z nich byly dost dlouhé a víc než komicky působily spíš trapně (kupř. opakované zvonění nebo hrozně natažená pasáž se zrcadlem, u které byl jinak prvotní nápad dobrý). A tak se to pořád střídalo, tempo se zvyšovalo, až přišel závěr, který snímek strhnul v téměř čistou anarchii (což se poněkud nepříznivě projevilo i na kvalitě humoru) a já se cítil podobně rozpačitě jako na začátku. Originalita a funkčnost humoru je tak v Kachní polévce sice nesporná, ovšem značně rozmělněná, a to nejen v němých a zmatených výstupech, ale i muzikálových číslech (opět, zajímavý nápad, avšak podle mého už nadbytečný), a tak tomu bude odpovídat i mé výsledné hodnocení v podobě nejistých slabších 4*. S bratry se ale chci u jejich dalších filmů znovu setkat i v budoucnu (min. Groucha jsem si ihned zamiloval) a i Kachní polévku si ještě někdy znovu dám, věřím, že už budu lépe připravený (a taky chci zkusit více pochytit řadu jazykových hrátek, které jsem moc nestíhal a nedokázal je tak plně docenit). „Chicolini, jste obviněn z velezrady. Jestli se prokáže vaše vina, budete zastřelen.“ – „Námitka!“ – „Vy namítáte? Z jakého důvodu?“ – „Protože mě nenapadlo nic jiného.“ – „Námitce se vyhovuje.“ – „Vaše Excelence, vy vyhovujete námitce?“ – „Jistě, taky mě nenapadá nic jiného.“ ()

swed 

všechny recenze uživatele

Bratři Marxové zaujímají ve světě komedie nezvyklou roli, jejich humor je postaven na slovním i vizuálním humoru - obojí dovedeno ad absurdum. Jejich anarchistické skeče srší nápaditostí, příběh je pouze nezbytnou kostrou (ostří satiry po letech otupělo), která je potřebná pro rozehrání dadaistického reje. Film disponuje neuvěřitelným švihem, v němž není čas na oddych a díky rozumné stopáži má velkou šanci oslovit i dnes (délku 70 minut pro takto nadčasový humor považuji za ideální). P.S. Vliv na tvorbu Woodyho Allena je nepřehlédnutelný. 9/10 ()

Galerie (79)

Zajímavosti (13)

  • Malé město Fredonia ve státu New York si stěžovalo na zneužití svého názvu i po přidání "e". Odpověď od bratří Marxů zněla: "Změňte si název města, uráží náš film." (Witta)
  • Trik se zrcadlem se poprvé objevil ve filmu Chaplin obchodním příručím (1916). (Kulmon)
  • Časopis Premiere zvolil tento film mezi 50 nejlepších komedií všech dob. (Kulmon)

Reklama

Reklama