Kachní polévka

(1001) Měla jsem dojem, že mi zůstává utajeno, v čem spočívá legrace tohoto filmu. Některé gagy jsou srozumitelné a funkční, něco mi přijde laciné a pár věcí má dokonce nakročeno k tomu mě naštvat - ale co když jim jenom nerozumím? Já mám pomocnou mapovací síť vytyčenou mezi Busterem Keatonem (absurdní divadlo), Chaplinem (politicky humanistický humor) a Haroldem Lloydem (rodinná zábava) a tady ty bratry si neumím patřičně změřit a zařadit. Jestli takové spojení jde vůbec použít, tak mě rozčiluje, že nerozumím základu té jejich anarchie. Z čeho vycházejí a kam míří? Zůstávají morálně rovní nebo ne? Vyjadřují se k politice nebo jenom dělají srandu? V Chaplinově Diktátorovi nezůstává žádné místo na pochybnosti, kdežto tady si můj analytický mozeček neví rady. Jsou to Monty Pythoni své doby nebo spíš předchůdci Sachy Barona Cohena? Chápal tehdejší divák jejich skryté úmysly a nebo tam žádné nejsou a nemá se nad tím přemýšlet? Samé zmatky. A závěrem: Proč jsou tam ženy jenom v župáncích, podprsenkách a megavýstřizích? Protože, víte co, z mužů jsou tam vidět maximálně kolena. A nikdo se na ně mlčky nesápe. Míň kombiné, víc podkov. (31.03.2017)

"Do sněmovny. Jeď jako o závod, spěchám. Když ti dojde benzín, nalej tam chlast. Když ti dojde chlast, dej tam Mabel. A teď na to šlápni.".... Alebo....... Čo sa stane, keď si bratia Marxovi zmyslia potupiť politickú mašinériu a zosmiešniť jej predstieranú dôležitosť jednou úžasne vtipnou hláškou za druhou. Toto je presne ten typ humoru, aký mám najradšej - množstvo skrytého významu medzi riadkami, jednoznačný výsmech politickým velikánom korunovaný skvelými hercami. Veľmi som chcela dať 5*, no chvíľami ma vyrušovali vedľajšie línie, škoda, že nebol celý dej sústredený len na pána Firefly, ten totiž boduje jedna radosť, aj keď zrkadlová scéna či tri identity Fireflya tiež nemali chybu :-) Zbožňujem, keď sa tvorcovia inteligentným a sarkastickým spôsobom vysmievajú politickým systémom a toto mi veľmi pripomínalo geniálneho Wildera v snímke Raz, dva, tri. Proste lahôdka. (22.08.2010)

„Řeknete mně, co jste zjistili o Fireflym?“ – „Vzpomínáte si, jak jste nám dal jeho obrázek a řekl: Sledujte ho!?“ – „Jistě.“ – „Okamžitě jsme se dali do práce. A za hodinu, vlastně méně než za hodinu…“- „Ano?“ – „Jsme ten obrázek ztratili.“ Filmu uškodily v mých očích 2 věci; subjektivní problém s očekáváním (bylo to moje první setkání se čtveřicí bratrů) a pak ten objektivní, a to obrovská nevyrovnanost snímku. Zpočátku jsem jen nechápavě zíral, o co jako má jít, naštěstí s „příjezdem“ Rufuse na scénu dorazil i humor. A tady mám problém. Na jednu stranu zde naprosto exceluje Groucho Marx, u kterého (min. ze začátku určitě) je snad každá vyřčená věta opravdu hodně vtipnou hláškou a jeho dialogové (a téměř kulometně rychlé) výměny s ostatními postavami (tedy spíš nahrávači na smeč) je obrovská zábava sledovat, u jeho výstupů jsem se smál snad pořád. A to i ve scénách, kdy se k němu (slovem!) přidal ještě Chico. A naopak, v okamžicích, když byl v záběru Harpo se svými variacemi na němou grotesku (třeba i v doprovodu zmíněného Chica), jsem byl spíš mírně zklamaný než nějak pobavený. Určitě oceňuju nápaditost při vymýšlení těchto kreací, ale po Grouchovi a jeho „hláškostroji“ na mě scény s „nemluvným“ bratrem působily docela nudně, nehledě na to, že některé z nich byly dost dlouhé a víc než komicky působily spíš trapně (kupř. opakované zvonění nebo hrozně natažená pasáž se zrcadlem, u které byl jinak prvotní nápad dobrý). A tak se to pořád střídalo, tempo se zvyšovalo, až přišel závěr, který snímek strhnul v téměř čistou anarchii (což se poněkud nepříznivě projevilo i na kvalitě humoru) a já se cítil podobně rozpačitě jako na začátku. Originalita a funkčnost humoru je tak v Kachní polévce sice nesporná, ovšem značně rozmělněná, a to nejen v němých a zmatených výstupech, ale i muzikálových číslech (opět, zajímavý nápad, avšak podle mého už nadbytečný), a tak tomu bude odpovídat i mé výsledné hodnocení v podobě nejistých slabších 4*. S bratry se ale chci u jejich dalších filmů znovu setkat i v budoucnu (min. Groucha jsem si ihned zamiloval) a i Kachní polévku si ještě někdy znovu dám, věřím, že už budu lépe připravený (a taky chci zkusit více pochytit řadu jazykových hrátek, které jsem moc nestíhal a nedokázal je tak plně docenit). „Chicolini, jste obviněn z velezrady. Jestli se prokáže vaše vina, budete zastřelen.“ – „Námitka!“ – „Vy namítáte? Z jakého důvodu?“ – „Protože mě nenapadlo nic jiného.“ – „Námitce se vyhovuje.“ – „Vaše Excelence, vy vyhovujete námitce?“ – „Jistě, taky mě nenapadá nic jiného.“ (12.04.2015)

Hloupá zápletka, nesympatické postavy, zbytečné muzikálové vsuvky a plácání jedné scénky na druhou bez smysluplného celkového děje. Na druhou stranu několik brilantních scének, kdy jsem se smál nahlas a také povětšinou výtečné dialogy, při kterých mě bavilo pozorovat hraní si tvůrců s různými významy slov. To jsou ty hlavní plusy a mínusy Kachní polévky. Chtěl jsem si doplnit další mezeru v mém filmovém vzdělání a po klasikách grotesek s Chaplinem a Keatnem jsem dal šanci i Grouchu Marxovi (a celé jeho rodině). Na jmenované pány sice nemá, ale na jeden večer mě pobavit ta banda dokázala. Nakonec nechávám slabší tři hvězdy a pravděpodobně si ale už jeho další díla nechám ujít. (14.03.2021)

Občas vypadne slabší gag a pár scének je zbytečně roztahovaných, aby ukojily chuť bratří Marxových po groteskním němém hašteření, ale v záplavě skvělých komediálních nápadů a odzbrojujících hlášek se tyhle nedostatky v pohodě ztratí. Tempo je totiž jinak úžasně neúprosné a bláznivý humor nejen funkční v rovině satirické, ale zkrátka pozitivně nakažlivý a originální. Možná nejdokonalejší (byť ne bezchybný) případ skloubení němých grotesek s kanonádou vtipných dialogů a muzikálových čísel. Pusťte si to... (26.03.2018)