Jan Žižka

Když jsem vyšel z kina, byl jsem takový smířlivý. Vlastně jsem Žižkovi přál, aby byl dobrý film a přál jsem to i sobě. Jenže uběhly dva dny a situace se trochu změnila. Respektive dost. Moc nevím, co bych na novince Petra Jáka chválil. Zároveň nemůžu tvrdit, že bych u českého velkofilmu nějak krvácel. Celkově to prostě „jen“ není příliš dobré. Upřímně třiadvacet milionů dolarů na výsledku vidět není, to je ovšem ta nejmenší potíž. Větším problémem jsou zoufale nepřehledné bojové scény, ale tím zdaleka nejhorším je samotné podání příběhu. Čert vem historickou věrnost, jestli brnění odpovídá době a podobné věci. Ovšem to, že Žižka je zoufale plochá postava bez fungující motivace a Ben Foster většinu času tápe, už problém je. Stejně jako celá druhá polovina, která se skládá víceméně jen z běhání po lese, vyměňování zajatců a hledání někoho, kdo se zrovna někam schoval. Vyloženě chválit tak můžu snad jen záporáka Rolanda Møllera, zbytek je však přinejlepším průměr postrádající režisérské nápady, zajímavý příběh i cokoliv jiného, co by nějak výrazně stálo za pozornost. Český velkofilm hollywoodských měřítek se rozhodně nekoná. (07.09.2022)

Veskrze nesnesitelně nudná a úmorně dlouhá kýčovitá sračka, ve které jsem od první minuty absolutně nechápal, o co tam jde, podobně jako jsem byl absolutně ztracený i v jednotlivých postavách (měl jsem problém vůbec poznat, kdo je samotný Žižka). Umíral jsem u toho nudou a měl celou dobu pocit, že sleduji dokonale genericky zaměnitelnou dobovou slátaninu, jakých se točí tuny, neboť současné publikum té středověké šmíry (respektive konvence, jak je obraz středověku ve filmech prezentován, která se hroutí při prvním záběru na současný les) stále nemá dost, zdá se. V anglické verzi, v níž jsem to zhlédl, to navíc dostává i nádech bezděčné směšnosti, když člověk slyší okoukané české herce odříkávat repliky v angličtině. Přiznávám, že středověk jsem vždycky nesnášel a Žižka mě nikdy nezajímal, takže jsem se tomu asi měl vyhnout, ale člověk si stejně nedá říct, a pak to takhle dopadne, takže dobře mi tak. (06.11.2022)

Všechna čest Jáklovi, že se mu podařilo tak drahý film zafinancovat, obsadit hvězdnými herci a natočit. Tím ale má chvála končí. Žižka je film o ničem, jako by mu chyběla dramaturgie. Škoda, že Jákl nepřenechal režii (i scénář) někomu schopnějšímu a sám nezůstal jen v producentské roli. Děj je podivně poslepovaný a když si během projekce zajdete na záchod a zakouřit a vrátíte se po patnácti minutách, o nic nepřijdete. Jediné, co mi zůstalo v hlavě, je scéna s červíky, které Benu Fosterovi vyžírají mrtvou tkáň z oka. Velmi romantická scéna. Jsem ráda, že jsem to viděla v kině, ale zároveň vím, že už se na to nejspíš nikdy nepodívám. Proč taky. Více v mých komentářích v pořadu ČT Art A to je co? ZDE. (17.09.2022)

Koukám, že všichni si tu do toho chtějí buď kopnout nebo to vyzdvihovat do nebe a já zůstanu někde uprostřed. Na naše poměry když si odmyslíme jakoukoliv historii a to, že tam místo Žižky mohla být jakákoliv zaměnitelná postava jsme dostali celkem hutnou syrovou a přímočarou řežbu na který ty prachy vidět jsou a je to úspěch i vzhledem k produkci. Jo dala by se tomu udělat bombastická reklama ve stylu : Od producenta Psycho Copa! (Ano je to jen zábava a hra, až dokud někdo nepřijde o oko!) Fosterovi každopádně Žižka sedne jak prdel na hrnec a Jákl režii neposral a celkově bez dalších keců lepší trojka.65% (24.10.2022)

Maximum dronů, minimum emocí. Žižka těžko může držet krok třeba s Gladiátorem nebo Statečným srdcem. Je nevýrazný, uskákaný, nijak epický, s četným výbuchem explicitního násilí, které ale nic nezachrání. Kamera je při bitvách pořád v pohybu, ale přechody z celků do detailů jsou nepřehledné, trhané, divák místy netuší, kdo zrovna komu řeže kus těla. Petr Jákl nicméně zaslouží obdiv, co se týče efektivity výroby – ač nejdražší český film, v porovnání s Hollywoodem jsou to pořád drobné. Středověk je tu coby solidně přesvědčivý bahnitý hnus dějin, ovšem postavy spíš pobíhají po podzimně zbarvených lesích. Hlavně ale podivně pobíhá děj: mocenské hrátky o trůn jsou neohrabané, protivníci si vyměňují zajatce, tlupy žoldáků se zvláštně přesouvají, Michael Caine na čas zmizí ze scény, aby se se šípem v břichu najednou zase objevil, spolubojovníci Žižku zradí, ovšem záhy k němu všichni vzhlížejí jako k onomu velkému vojevůdci... Celkově bez šťávy. (15.10.2022)