Režie:
Terry GilliamKamera:
Nicola PecoriniHudba:
Roque BañosHrají:
Adam Driver, Jonathan Pryce, Olga Kurylenko, Stellan Skarsgård, Joana Ribeiro, Jason Watkins, Óscar Jaenada, Rossy de Palma, Sergi López, Paloma Bloyd (více)Obsahy(1)
Toby býval idealistickým filmovým studentem. Jeho ztvárnění příběhu Dona Quijota, které natočil v malebné španělské vesnici, mělo obrovský úspěch. Ale to bylo kdysi. Z Tobyho se stal arogantní a cynický režisér reklam. Peníze a sláva ho změnily k nepoznání. A tak zatímco se ve Španělsku snaží dokončit natáčení nové reklamy, užívá si s manželkou svého šéfa. Poté, co se Tobymu dostane do rukou stará kopie jeho studentského filmu, vydává se na místo, kde před mnoha lety svůj opus vytvořil. Zjišťuje, že jeho tehdejší počin měl na obyvatele ospalé vesnice stašlivý vliv. Potkává starého pomateného výrobce obuvi, který se domnívá, že je Don Quijot a Toby jeho Sancho Panza. Toby se ocitá uvězněný v bizarních fantaziích starého pána. Rozlišit realitu od fikce je pro něj stále těžší. V průběhu svých komických a stále více surrealistických dobrodružství je Toby nucen čelit tragickým důsledkům filmu, který navždy změnil naděje a sny malé vesničky. Může Toby získat zpět svou lidskost? Může Don Quijot přežít své šílenství? (Bioscop)
(více)Videa (5)
Recenze (167)
Aký význam má sledovanie dokumentu - Stratený v La Mancha ( film o filme ), dokumentaristov Keitha Fultona a Louisa Pepea, ktorí sa snažili zdokumentovať, prečo a za akých príčin sa nenakrútil film Terryho Gilliama - The Man Who Killed Don Quixote ? Toto obdobie sa datuje ešte do roku 2000, keď hlavné postavy mali pôvodne stelesniť Jean Rochefort v roli Dona Quixoteho a Johnny Depp v roli Sancha Panzy. Po pravde, nevidel som tento boj s „veternými mlynmi” , ( ale teraz normálne rozmýšľam, že si niekedy nájdem voľný čas, aby som kúsok zo svojho života venoval tomu, ako sa T.G. urputne zmáhal vytvoriť niečo, čo neskôr na dekády zapadlo prachom... ). Už som ani bohvieako nedúfal, že by mohol uzrieť svetlo sveta novodobý Don Quixote, bol som rovnako trpezlivý, ako “naturalizovaný Brit” , a pre mnohých neprajníkov zdvíham stredný, varovný palec smerom nahor, lebo ja som takmer nadšený, čo tento kreatívny tvorca vytvoril s Jonathanom Pryceom, ktorý je naprosto unikátne ponorený do svojej postavy, že jeho kolega Adam Driver je v miernom tieni. Obidvaja sú naozaj pozoruhodní, no i ostatní sa nemajú absolútne za čo hanbiť. Tandem - Gilliam a Pecorini (d.p.) spolupracujú už od nepamäti, a tak by som bol znovu rád, ak by sa pokúsili nakrútiť ďalší film, ktorý by pre zmenu nestíhali také pohromy, ako predtým. Toto nie je záležitosť pre každého jedinca. Je to dosť nezrozumiteľné, náročné, divné a pra-zvláštne. A o to viac ma to interesuje. ()
Možná se vyplatilo mít nulové očekávání, jelikož mě celé to tragikomické production hell tohoto snímku sotva štrejchlo. Vychutnal jsem tak dosyta audiovizuál, svěží nápady i dobré herecké výkony (Adam Driver je už téměř definitivně můj nejoblíbenější herec třicátník), aniž bych čekal magnum opus. Zároveň ale někdy vládla snímku i jistá rozháranost, nekonzistence, neučesanost, nedejbože jakási tvůrčí bezradnost o směřování snímku, což si lze zpětně vzhledem k produkci vysvětlit. To vše se však v unikátním závěru povedlo dle mého zažehnat. Pro režiséra to musel být svým způsobem, tedy rozhodně ne doslova, hluboce osobní příběh a stejně tak chápu fascinaci Don Quijotem jako archetypem blázna, kterého však jaksi vykupují jeho nezlomné a v podstatě dobromyslné ideály. ()
Tím mužem, který zabil Dona Quijota je Terry Gilliam, který natočil nesoudržnou, nepřehlednou groteskní a podivnou komedii s pěknou výpravou, zajímavými exteriéry, ale nepochopitelně amatérskou režií, která není schopna převést scénář na plátno a vést jinak dobré herce. Driver se snaží, je to cítit v každé scéně, ale výstavba scény mu hází klacky pod nohy. Škoda. Ten film je asi vážně prokletý. ()
Gilliamův prokletý film byl konečně natočen a asi neumím úplně říci, jestli to stálo za to. Na jednu stranu Adam Driver dostal další perfektní roli a jakmile se film rozjede, je to poměrně záživná a výpravná jízda po nádherných lokacích ve Španělsku, na tu druhou to pro mne po prologu bylo celkem utrpení se tím prokousávat. Film splnil svou úlohu na festivalech, členové štábu, včetně Terryho Gilliama si mohou oddychnout, ale do filmografických análů se tato verze povídky Dona Quijota nezapíše, to spíše ten nechvalně známý dokument o nešťastném prvním natáčení před x lety. ()
Divácky silně nekomfortní snímek (ale na to, že vás příběh nutí pod vrstvou zdánlivě fantaskních výjevů vyhmatávat a identifikovat skutečnou, nezpochybnitelnou realitu, ať už se vám bude líbit, nebo ne, už jsme si u lišáka Terryho zvykli nejpozději v Krajině přílivu, viz moje recenze, a ostatně žádné geniální dílo se nedává lacino, i když je pravda, že u Gilliama při tom víc než jinde hrozí reálná nepříjemná závrať z dvojího vidění) na vás sice bude klást vysoké nároky na pozornost a vyždímá z vás hodně sil, ale zato vás také odmění jedinečným vrcholným uspokojením. ***** Přinejmenším v české kotlince se pojem "donquijotství" - ostatně stejně jako pojem "švejkování", což je o to trapnější, že se jedná o našeho vlastního národního hrdinu - ostudně míjí s podstatou a smyslem předlohy. Don Quijote (o Švejkovi někdy jindy) není v Cervantesově románu prototypem naivního a směšného blázna, který si plete přízemní realitu se vzdušnými zámky a ve vlastních očích sám sebe i okolní svět vykresluje pro svůj dobrý pocit vznešenější a velkolepější, než jaký je, a žene se do neopodstatněných a jen zdánlivě epických hrdinských dobrodružství, zatímco se mu všichni posmívají nebo ho proti jeho vůli a zaslepení zachraňují jako pomýlence. Vůbec ne. Don Quijote je jakýmsi metaforickým katalyzátorem ušlechtilosti a rytířskosti - jeho postava využívá bujnou fantazii (stejně jako třeba filmový režisér), díky níž kolem sebe vytváří vznešené výzvy, a jeho úkolem je jim lidsky dostát, reagovat na ně upřímně, bez bázně a hany, nespekulovat a vždy rázně učinit, čeho jest třeba, a tím v sobě i v druhých probouzet a tříbit lidskost a ušlechtilost, sklony k idealismu a vyvolávání těch lepších stránek v nás všech.... Románový Don Quijote tak činí ze světa kolem sebe - z přízemní či cynické reality - jakýsi trenažér ušlechtilosti a lidskosti, což je princip, který umožňuje dalším románovým postavám - a také čtenářům -, aby vedle něj a na jeho příkladu sami vyciťovali a zasazovali se o to, co se jich niterně lidsky dotýká, a aby rozeznávali, co s nimi případně dělá posměch jiných postav či čtenářů vůči tomuto potulnému rytíři a jeho (našim) ideálům... a aby se sami stávali ušlechtilejšími. ***** A Terrymu Gilliamovi se totéž geniálně povedlo přetavit na plátno, navíc o jednu metarovinu bohatší. Neboť postavou Dona Quijota se tu k ušlechtilosti vychovává jak onen venkovský švec, kterého si kdysi Toby vybral pro roli rytíře, tak nakonec po jeho boku i zcyničtělý Toby.... A přestože se neustále proplétáme mezi vidinami, sny a iluzemi, zároveň chápeme, že jsou navozené filmovými či divadelními rekvizitami, způsobené manýrami zbohatlických ruských oligarchů nebo protiimigrantskými zákony a dějová linka tak má i svou vystopovatelnou přízemní realitu reklamních propriet, skrývajících se imigrantů, zbohatlickými ruskými mafiány vydržovaných milenek nebo venkovanů snažících se bědně vydělávat na turistickém ruchu a nese tak s sebou i nezbytnou sociální kritiku dnešní společnosti, v níž tolik chybí srdnatý příklon k ideálům a velkolepé činy podněcované ušlechtilou touhou ryzího srdce a čistého svědomí... ***** A sledujeme tak iniciační příběh, v němž se v Tobym po boku Dona Quijota, kterého sám vyvolal k životu, postupně znovu probouzejí kvality, jež ho kdysi vedly k natočení studentského filmu, a na konci v lišáckém Tobyho úsměvu a poznámce o začátku zajímavého vztahu s jeho zachráněnou milou chápeme, že přežití Dona Quijota je míněno metaforicky, že idealistický blázen si nemusí plést muže se ženou, obry s mlýny a realitu s divokými fantaziemi, ale že to může být i dospělý muž se srovnanými prioritami a obnaženým, cítícím srdcem, který ,má odhodlání měnit svět kolem sebe v lidštější a krásnější místo k životu, plné zajímavých výzev (lišácký úsměv)... ***** (Viděno s přáteli v rámci silvestrovsko-novoročních promítání u nás na B12, během JitkaFestu 2022/2023.) *~ () (méně) (více)
Galerie (40)
Zajímavosti (11)
- Před oficiální premiérou v Česku proběhla premiéra na Karlovarském IFF 4. července 2018. (Varan)
- Tento film byl dokončen téměř po třiceti letech. (ČSFD)
Reklama