Líza, liščí víla

V tomto filme je všetko. Je to romantický film, komédia, artový film, scifi o smrti, poézia. Je v tom poetika japonského popu, fínskeho country a občas aj nejaká filmová hudba. Umenie sa snúbi s vkusným gýčom a oči tešiacim nevkusom. Rád Lizu porovnávam k už kultovému filmu Amelie. Hej, Maďari to s kamerou vedia. (20.03.2017)

Líza je koncepčně sympatická podivnost, ale bohužel je ulítlá nedostatečně, nadanější tvůrci by se určitě dokázali více utrhnout ze řetězu průměrnosti. Dovedu si představit třeba zpracování od nějakých tolikrát zmiňovaných úchylných Japonců, pouhé kopírování stylu Andersona či Jeuneta k úspěchu nevede. Dobře vymyšlené i vtipné momenty tu střídá nuda a infantilní, mnohdy repetitivně otravné pasáže (japonský pop zpěvák,..). Zvolená forma by přitom vyžadovala úplný ohňostroj nápadů a originality, aby se diváci neměli čas zabývat obsahem. Pokud se nad hlavní postavou na chvilku zamyslíme vážně, zoufale by potřebovala nejen chlapa, ale hlavně odbornou psychiatrickou pomoc. (07.10.2020)

"Bláznivá japanofilka má na svědomí za tři týdny tři mrtvoly." Ano, tohle nemohlo zklamat. Liza je mixem Wese Andersona, právě dnes třicetileté Amélie z Montmartru a japonské pohádky o prokleté Liščí víle. Je to naprosto kouzelná pohádka s nádhernými kulisami: Mekk (dej si hamburgr u Mekka a zaručeně se zamiluješ), Cosmopolitan (ženy, které nosí Cosmopolitan v kabelce, mají vždycky chlapa) a tajemně přízračný japonský zpěvák Tomy Tani... To prostě musíte vidět, jestli máte rádi podobně laděné snímky. (01.02.2016)

Hravá maďarská černá komedie má jedinou chybu. V příběhu vlastně naprosto nesejde na tom, kolik lidí a v jakém pořadí zemře. Jistě, jsou tu vystopovatelné spojitosti s Amélií z Montmartru či filmy Wese Andersona, ale Károly Ujj Mészáros do děje umisťuje i množství dalších popkulturních odkazů. Mónika Balsai je v hlavní roli perfektní a zařazení japonské popové hvězdy a milovníka finské country do děje z toho dělá ještě bizarnější podívanou. Příjemné překvapení, u kterého jsem se bavil nad očekávání dobře. (24.01.2019)

Po delší době snímek, který jsem si užil naplno. Fantaskní, absurdní, poetické, více romantické než sentimentální, komické, temné. Maďarská kinematografie dala světu spousty zajímavých filmů včetně podivných (musím vzpomenout skvělou Taxidermii). Japonská legenda o liščích vílách, japonský zpěvák, který není jen zpěvákem, Líza slavící třicátiny a touha po lásce s inspirací v japonském románu (B.Němcová si také vytvořila falešné představy o lásce na základě četby sentimentálních románů). Výborná hudba kombinuje rozličné žánry, ale především evokuje filmovou hudbu 80. let v moderním kabátě (kromě závěrečné westernovky, ta jde více do minulosti). Krásná poetická kamera lahodí oku i tehdy, když nastoupí armáda mrtvol. Lehce artové, jistě ne pro každého, ale já byl maximálně spokojen. (14.02.2016)