Gerald's Game

"Máš pravdu. Prostě to vzdej. A zítra budete s Geraldem zase pohromadě uvnitř toho nasranýho psa." Tak tohle bylo trošku osobní. Jsem totiž hravý, takže holky přivázané k posteli mě baví, ale jen tehdy, když to baví i je. Nicméně jako správný sadista musím podotknout, že kdyby Gerald znehybnění své ženy udělal pořádně, tak by si Jessie nemohla zahrát na MacGyvera a já bych se musel do nekonečna dívat na to, jak byla v dětství skoro až zneužita. To byla dějová rovina, při které jsem možná trpěl víc, než malá Jessie na tátově noze. A jestli jsem se měl bát, tak se asi něco nepovedlo. (16.11.2018)

Bejt Flanagan, změnil bych několik detailů. Třeba osekal ty dlouhý flashbacky, zkrátil stopáž o dvacet minut, Carlu bych svlíknul úplně a natočil s ní nějaký hardcore porn číslo, aby bylo na co koukat, že jo. No ale ocenit musim toho tajemnýho bubáka, hladovýho Cuja a hlavně tu luxusní gore scénu, při který se i mně samou nechutností křivila držka. (60%) (07.10.2017)

Kniha mě minula a tak to nejspíš i zůstane. Děj se odehrává především v hlavě hlavní představitelky. Mimochodem, tato paní mi krom Californication a New girl nikdy moc nesedla. Podle ksichtů co tady předváděla bych řekl, že se zbláznila ještě před příjezdem. Což je možná, nakonec, i plus. Film povedený, určité prvky jsou děsivé. Imaginace podpořena dehydratací a únavou je zkrátka svině. Červený filtr použitý během zatmění mě zprvu strašně otravoval ale ke konci filmu, a ve spojení se sběratelem dostal fajn pekelný odstín. Flanagan vytvořil solidní psychologickou komůrku. (08.10.2017)

Takže holky, pokud se někdy rozhodnete skáknout si na chatu omrdat dědka, poučte se, a nikdy se nenechávejte přicvakávat klepetama k pelesti! Ono taková kombinace nitráku s viagrou může lehce způsobit, že seniorovi vašich snů nedopatřením nezduří lemrouch, nýbrž aorta, tudíž místo toho, aby vám ho tam z posledních sil zuřivě nadrobil, je v piči jen obrazně, načež vy skončíte sama, otrávená, neukojená a navíc s pomalu hnijícím starobincem po boku, aniž byste si měla čím sáhnout do nočního stolku pro vibrátor a zahnat tu frustrující prudu. Ač Káje Gugínové pomalu klepe přechod na kundu, pořád by ještě takhle na první pohled stála minimálně za dlouhý, pomalý a intenzivní doprovod do geriatrické ambulance, a sledovat její výkony v posteli stále přináší poměrně vkusný a estetický zážitek, nehledě na to uvolňující rozhýbání artritidy v zápěstí. A tak se Štefanova grafomansky užvaněná předloha dočkala mnohem záživnější audiovizualizace, která by byla dvojnásobně zábavnější, kdyby ti rejtyngoví přizdisráči dodrželi základní premisu knihy, a sice že hlavní hrdinka měla být nahá. Nahá, kurva! Anebo taky ne. Kdo ví, jestli Káje jen nenabalzamovali xicht a dekolt, přičemž měla pod tím kombiné jen krepovou, hnusně povislou kožku, atrofované panděro, nevzhledný páreček tlejících silikonů, olezlou rybu a brutální strie. (13.04.2018)

Na Flanagana budu od nynější doby klást asi vyšší požadavky, co se týče jeho tvorby (jeho Dům na kopci mě úplně odrovnal, takže asi tak). Geraldovu hru jsem od Kinga nečetl, tudíž nemohu porovnat s knižní předlohou. Film dokáže zejména strhnout herecky, Carla Gugino zde rozehrála představení "par excellence", fakticky v těch nejvypjatějších scénách hrála jako o život, paráda se vším všudy. Bruce Greenwood se zde objevil převážně jen jako halucinace hlavní hrdinky, ale i on podal obstojný výkon. Ta stísněná atmosféra měla něco do sebe, to ne že ne, ale čekal jsem od příběhu nějakou výraznější zápletku, vše docela probíhá lineárně, film prostě neoplývá ve svém jádru ničím, co by mě dokázalo zvednout ze židle a já bych pak byl schopen jen říct: Tyjo, to se povedlo. Tento efekt se bohužel nedostavil. Atmosféricky nabušený snímek (pes a sběratel kostí budiž zářným příkladem), kde se najde čas i na pěkně nechutně podanou scénu s rukou, na druhou stranu příběh tvůrci odstavili na vedlejší kolej a já se do snímku nemohl naplno ponořit. Za mě 6/10 (09.11.2020)