Světlo mezi oceány

Cianfrance poprvé jako režisér celkem zklamal.Příběhově sice Light Between Ocenas není zas tak špatné a nejspíš by to chtělo dojit emoce ve větší míře,bohužel tak ale činí pekelně nudnou a hlavně zdlouhavou formou až to není hezké.Být ten film kratší o 45 minut,asi bych se dojal.Takhle sem se většinu času nudil...40% (30.03.2017)

Troufám si tvrdit, že by filmu více sedl tak 10-ti dílný seriál. V hodinové stopáži by některé scény nebyly zbytečně urychlené a na druhou stranu by taková délka nebyla pro diváka vyčerpávající, jako je tomu v tomto případě. Herecky výborné, vizuálně také velice slušné (ačkoliv se exteriéry moc nestřídají), ale zbytečně utahané vyprávění o osudech manželského páru "uvězněného" na malém ostrově, kde se snaží založit rodinu a osud tomu chce jinak. Ale všehovšudy velice slušně zpracovaná červená knihovna. (04.02.2018)

Krásny baladický príbeh, kde v prvej hodine sa po sérii nádherných obrázkov a tej chémii medzi Fassbenderom a Vikander domnievate, že pôjde snáď o romantickú báseň. Druhá hodina to celé dramaticky strhne a zauzlí tak, že v podstate mám pocit: Prečo ten Fassbender berie roly, kde vždy robí zlé rozhodnutia? Morálna premisa tu je stanovená tak, že možno ťažko určiť, aké riešenie by bolo najlepšie, ale Fassbenderov krok by neurobila väčšina mužov. Do pocitov postáv sa ale každopádne vcítia viac ženy. Herecky som už naznačil, že hlavnej dvojici to ide znamenite. A keďže sa Oscary udeľujú za blbosti, tak Vikander je vo svojej vrcholnej role štúdiom nenominovaná. Vypichol by som ale aj fantastický herecký výkon malého dievčatka. Pôsobila tak prirodzene, že má veľkú šancu stať sa v budúcnosti hviezdou. (21.12.2016)

Opravdu krásně natočená, excelentně zahraná zasraná telenovela a pateticky vykalkulované porno pro viktoriánské panny, kluky v tangách a hysterické prudérní matky, vyměňující si denně při hřadování na emiminu recepty na nejlepší zásyp proti opruzeninám, o tom, jak si pyjonýr Míša Bednář pořídil s Alicí Ústupnou na majáku kukačku. Emočně analogické k situaci, kdy se snažíte vytřít si prdel časopisem Žena a život. Je to sice hezky barevné a plné ukrutně poutavých srdcervoucích skutečných příběhů padesátek v rozpuku, které nikdo nechce mrdat jen proto, že jsou tlusté, hnusné a smrdí, ale když to má posloužit k jedinému vhodnému účelu, kurevsky to škrábe, a není to zrovna srdce, co vám pak krvácí. Když už se tedy nebudete mít u čeho cpát Rafaelem, škrábat si netknutého bobra nebo vzlykavě smrkat do rukávů nevkusně růžového županu s kočičkami, pusťte si raději něco nepocákaného vaginálním šlemem sester Brontësaurových. Téma nedávno vkusně, heterosexuálně, svižně a nerakovinotvorně zpracovali Dánové a ani se u toho nebudete hodinu kousat nudou, než slizký Míša po vyčerpávající sajbrsexuální korespondenci s romanticky přimhouřenýma očima našroubuje přes rezistentní útesy svůj Bouřlivý maják do notně zaneseného přístavu lásky na zádech monotónně funící panny Alice a geneticky znuděný plod to pak raději zabalí před termínem. (08.01.2017)

Přesně takové jaké čekáte, pokud znáte tvorbu Cianfrance, mistra vztahových dramat. Dojemné, tklivé, strhujícím způsobem minimalisticky snímané, dobové. Sociální a morální dilemata posunutá v čase o 100 let zpět dodávají filmu určitou noblesu a grácii minulých let, která se v moderních filmech těžko dělá a obvykle musí trochu zrát. Místy tradičně srdcervoucí a scénáristicky velmi povedené, zarývající se pod kůži. Chápete tu všechny zúčastněné a přitom nelze jednoznačně říci, co je dobře a co nikoliv. Po Minghellovi už těm klasicky vyprávěným, starosvětským přiběhům téměř odzvonilo a je skvělé, že Cianfrance přejímá pomyslnou štafetu a pokračuje dále. S jeho režijní virtuozitou a citem pro emoce se máme do budoucna ještě na co těšit. Ubrat tady 10-15 minut přehršle záběrů na moře a skály a mohlo to být téměř dokonalé. A doufám, že za tohle dostane Vikander dalšího Oscara. (19.12.2016)