Rogue One: Star Wars Story

// "Rebellions are built on hope." Píše se rok 2016 a Star Wars už oficiálně nejsou jenom pro děti. Jsou i pro dospělé děti, kterým nevadí špinaví Stormtroopeři, libují si v komplikovanějších (být pořád celkem přímočarých) zápletkách, baví je postavy, které se chovají amorálně a hlavně, nepotřebují šťastné konce, aby... byli šťastní. Rogue One je bez debaty nejhezčí film z předaleké galaxie, zároveň ale i jeden z nejšťavnatějších. V podstatě zamrzí akorát slabší soundtrack (a to mám prosím M. Giacchina mezi nejoblíbenějšími skladately, tohle ale zjevně nestíhal) a příliš krátká stopáž (ano, chci víc, žalujte mě). Kromě toho jsem ale dostal přesně ten drsný nášup, po kterém jsem dlouhé roky toužil. A teď, když vím, že to funguje, nechci Sola, nechci Obi-Wana Kenobiho ani epizodu VIII, chci toho podělanýho Revana a Starou republiku! Make it happen, Disney. Rogue One: A Star Wars Story - 9/10 edit:// třetí shlédnutí a ten film je čím dál tím lepší. Dokonce už jsem slyšel i Giacchina (přehrávání vzkazu a zničení Jedhy!) :) (14.12.2016)

Historicky první spin-off stojí a padá na skvělé Felicity Jones, přičemž se již tradičně u myšáků velice vyvedl casting. Kdekdo by možná namítl, že se vše povedlo až na režisérkou sesli uzmutou outlým Garethem Edwardsem, kterému po rozporuplné Godzille nemůže mnoho lidí přijít na jméno, ovšem fakticky se jeho slovutné režii nedá prakticky nic vytknout. Stejně jako v předchozí heptalogii i zde se najde několik nezapomenutelných záběrů (u mě vede nájezd z počátku filmu vedený direktorem Krennicem - mimochodem nejlepší postava ve filmu) a film má mnoho silných momentů. Pokud bych ale chtěl bez spoilerů nějak vytyčit problém Rogue One, tak to bude samotný námět (nikoliv však scénář. Po trailerech jsem žádné obavy neměl a velice se těšil,ovšem po většinu času jsem byl utvrzován v tom, že Darebák jedna (můj oblíbený název a nedám si to vymluvit!) se drží mezi krátkými a silně vytyčenými mantinely, které vzhledem ke kánonu nemůže přeskočit ani pozměnit a kdo viděl Novou naději (což je asi tak 99% populace planety), tak se už na začátku dovtípí, jak to asi dopadne. Podobně jako v závěru trojky mě tohle omezení štvalo, ale to je holt riziko povolání. Edwards akční scény umí, dobře se na to kouká, i když opět (i když nepřekvapivě) bolestivě chybí jeden elementární SW prvek a závěrečný akt na Maledivách, ač by mohl být malinko zkrácený, dá zapomenout na trošku pomalejší prostředek. Jinak je to zkrátka právoplatný příběh Star Wars, který už skalní fandové viděli a ti ostatní zřejmě tolik nadšení nebudou, ačkoliv velice při zemi se držící sedmička moc vysoko laťku nenasadila. PS : Darth Vader a všechny jeho scény cool. Přerod Anakina v Darth Vadera sice stále není vůbec uvěřitelný, ale už si musíme zvyknout, že se nová trilogie vesměs ignoruje, J.E.Jones potěšil, akorát ta maska mi přišla až moc podivně retro. PPS : Donnie Yen překvapivě druhou mojí nejoblíbenější postavou ve filmu. ...8/10...[14.12.2016_Předpremiéra Cinema City IMAX_Flora] (15.12.2016)

Je skvělé, jak je to jiné, drsnější, špinavější, není to zaměřené na pár vyvolených polobohů, hodně se tu umírá a konec je výborný. A nejzásadnější rozdíl tkví v tom, že Stormtroopeři se zde několikrát trefí! Ale tuhle poctu stejně většinou nechají na těch Deathtrooperech. Problém je, že jsou to první Star Wars, u kterých jsem se skoro celou dobu nudil. Jednak kvůli postavám bez špetky charismatu, jednak kvůli známému výsledku a také i kvůli několika hloupým akčním momentům. Především ale obsahově a informativně toho snímek mnoho nenabízí. Camea známých postav mě, i přes viditelně digitální vzhled, potěšila. Z téhle technologie jde docela hrůza. Jednak nebude mít další generace herců co žrát (respektive je nebude nikdo znát, protože místo nich bude digitální Tom Hanks), ale hlavně deepfake. Michael Giacchino zvolil solidní kompromis mezi Williamsem a něčím méně výbušným a v pár momentech nezapomněl ani na známé melodie. Vesmírné srážky byly fajn, ale trochu je kalí fakt, že ty lodě vydrží jakékoliv střely díky štítům, ale obyčejný analogový náraz je rozmetá na cucky. Doporučil bych tedy rebelům, ať si vyrobí také nějaké nelaserové zbraně a bude po problému. Cením, že jsou to jiné Star Wars. Akorát je teda problém v tom, že je to snímek originální v rámci Star Wars, ale nebýt to Star Wars, tak je to neskutečně obyčejné akční sci-fi s výbornou vizuální stránkou. (29.09.2020)

Iné Star Wars. A výborné! Odvážne, ale skvelé obsadenie často neopozeranými tvárami, obzvlášť pri hlavných postavách, ktoré nie sú žiadni vyvolení Jedi, ale obyčajní smrteľníci, ktorých osudom je splniť v ságe jedinú, ale o to dôležitejšiu úlohu. K prasknutiu našlapaný spád s rôznorodou a fantasticky epickou akciou. Krásne, kreatívne nadizajnované lokality a do nich koulervúcne zakomponované dianie (obrí ATATs na maledivskom "atole" sú oživeným detským snom). Vydarené epizódky kultových SW postáv s vypointovaným dejovým prepojením na prvú trilógiu. A konečne pútavá a hutne dramatická spleť väčšieho množstva postáv, z ktorých každá má svoju dôležitosť a ktorých činy definujú piliere prvej trilógie. Toto proste napísali ľudia, ktorí milujú Star Wars, ale tiež vedia dramaturgicky pracovať s postavami a príbehom v iných, než iba pohádkových mantineloch. A mytológiu SW univerza nevykrádajú, ale dopĺňajú a rozvíjajú. Bravo! (15.12.2016)

My, kteří víme, že plány Hvězdy Smrti ve skutečnosti ukradl Kyle Katarn za pomoci své řídící agentky/operátorky Jan Ors, jsme při zveřejnění jména hlavní hrdinky pochopitelně ucítili určitou šanci na to, že by se po přechodu práv na Star Wars do rukou studia Disney mohly ledy pohnout směrem od naprosté ignorance špičkových her zasazených do univerza "A long time ago, in a galaxy far, far away...", zvlášť když se ví, že Disneymu nejde o nic jiného než o peníze, a Star Wars hry představují asi nejlepší příklady toho, jak kvalitní mohou být hry založené na filmové předloze. Dvě hodiny a pět minut od začátku "stárwórsového příběhu" jsou ale mé naděje opět ty tam. Rogue One nemá nic společného se zejména příběhovou kvalitou her, ani s obvyklou "náladou" Star Wars, a představuje - zcela očekávatelně, vzhledem k tomu, že Epizoda IV - uzavřenou kapitolu. Tedy doufejme, že uzavřenou. Proč? Protože na jednu stranu se Gareth Edwards pokouší budovat atmosféru "temnějšího, špinavějšího" boje proti Impériu, ale na druhou stranu na nás hrne typická klišé (co myslíte, když někdo spadne na kokos a leží jako mrtvý, a o pár minut později je jediný, kdo může zachránit situaci, byl nebo nebyl skutečně mrtvý?;)), a výsledkem je v podstatě generická Dirty Dozen podívaná, u které vás může zajímat leda tak to, kdo (pokud vůbec někdo) zůstane na konci naživu. Ovšem nenechte se mýlit - ne že by byli jednotliví hrdinové nějak zajímaví - jelikož jich je tolik, nemají mezi všemi těmi přestřelkami a vesmírnými bitvami prostor, aby se mohli rozvinout do něčeho víc, než do scénáristických šablon. Ale prostě vás zajímá výsledné skóre v životech, když už tedy potenciálně skoro čtyřicet let víte, že mise byla úspěšná:) Kdyby nešlo o film ze světa Star Wars, zapadl by jako žánrovka, ozvláštněná jen tím, že se v ní někdo neustále za něco omlouvá. Pokud chcete sdělovat poselství, fakt k tomu nejde používat Star Wars. To už se líp hodí South Park. A opravdu, opravdu se přimlouvám, nechte už Petera Cushinga odpočívat v pokoji. I když se úroveň animace od Epizody III posunula hodně dopředu, pořád to ještě není tak docela ono, i když grafici vyvinou obrovskou snahu. A když ji nevyvinou, jako v případě Carrie Fisher, je to ještě pořád docela peklo:) A s touto pozitivní myšlenkou se konečně loučím a dávám 60% s minimální šancí na reprízu. (10.08.2017)