Stepující stonožka

Válečné komedie uměli Francouzi vždycky dobře a tento je jeden z nich. Sice nám už krapet zestárnul, svoji jiskru však přesto stálé má. A byť ne úplné věhlasně, pobavit stále dokáže. Protože jsou hlavní hrdinové tři, téměř mě mrzí, že tento námět nebyl použit jako další díl slavné trilogie o sedmé rotě. Třetí díl 'Třetí rota za úplňku' byl natočen ve stejném roce jako tento a tak to lze vcelku pochopit. Když tyto filmy porovnám, není jim co vytknout. Jedna komická situace střídá druhou, má to švih, dobrodružnou atmosféru a jasnou absurdnost doby. Není lepších válečných komedií. (28.06.2015)

Tak tento film nemá s komedií společného vůbec nic. Jedinou věcí, která může potěšit nejedno oko diváka jsou francouzké ženy, které toho odhalují mnohem více, než bývá obvyklé a přitom to vypadá tak přirozeně. Ženy nejsou tak ošklivé, jako ty soudobé, takže občas může býti potěšené i oko druhé. Kdybych ovšem cítil potřebu vidět obnažené ženy, tak si pustím ten typ filmů, které jsou dětem do 15 let nepřístupné. Jistě bych tam toho viděl mnohem více. Od tohoto filmu jsem očekával spíše zábavu a ta se ani vzdáleně nepřiblížila. Slabá 1*. (21.02.2013)

Ve stínu "Velkého flámu" či trilogie o "Sedmé rotě" se na "Stepující stonožku" trochu zapomíná a byť není tak dobrá, stojí za pozornost. Dost dobrodružná a napínavá komedie s jednoduchou dějovou linkou, spoustou vtipných scén (Čepice, ty blbče!!!), sympatickými hrdiny, krásnými ženami a zajímavou menší rolí nestora Francouzské komedie - Michela Galabrua. 75%. (09.09.2010)

Když tuto nenápadnou a zapomenutou komedii srovnám s těmi ostatními francouzskými, které se odehrávají za 2. světové (Sedmá rota, Velký flám, Eso es), vychází mi bohužel Stepující stonožka jako ta nejslabší. Po dějové stránce je všechno v pořádku, problémem je trošku horší herecké obsazení (kromě Michela Galabru) a určitá nedotaženost všech vtipů. Jsou zde zábavné momenty, ale většina komických situací mohla být ještě o třídu vtipnější, kdyby si s nimi scénáristé trochu vyhráli. Všechny ty útěky a převleky prostě nejsou tak vtipné, jako byly třeba v Sedmé rotě. Kdybyste po mně teď, pár minut po zhlédnutí, chtěli napsat nějakou vtipnou hlášku z filmu, tak já si za boha na žádnou nevzpomenu. Zítra si možná ani nevzpomenu, o čem tato komedie byla. Je to škoda, potenciál tento film rozhodně měl. Giraultovy komedie mám rád, ale věřím, že takový Gérard Oury by tento snímek natočil lépe... Mimochodem, v roli četníků se zde mihne nerozlučná dvojice Michel Modo a Guy Grosso - četníci Berlicot a Tricard z četnických komedií s Louisem de Funèsem. (16.07.2009)

"Být pozván do vlastního domu je zajímavý paradox, nerad bych o toto pozvání přišel." Dobrá hláška Michela Galabru, když mu jeho sídlo obsadí Němčouři. Režisér Jean Girault, známý především filmy s Četníky, natočil svižnou komedii z válečného prostředí, která svým způsobem může být přirovnávána k Velkému flámu, který je ale o dvě třídy lepší. Stepující stonožka znamená heslo odbojářů, které v rádiu zaslechne trojice kamarádů a heslo si přivlastní. Před okupanty se snaží zachránit vzácnou sochu Venuše, má na ni totiž zálusk samotný Hermann Göring. A tak začíná bláznivé dobrodružství, kde chtějí Venuši v dřevěné bedně převézt z Louvru na bezpečné místo a uchránit ji tak před hamižnými nacisty. V pidi rolích policistů se mihnou "četníci" Guy Grosso a Michel Modo. Přeci jen ale humor občas kolísá, myslím si, že některé scény mohly být vypilovány lépe. Ale i tak je to pohodová francouzská prča a podařený je i původní český dabing. (28.08.2021)