Příchozí

Vždy so zatajeným dychom sledujem vo filmoch prvé kontakty rôznych civilizácií, a vždy s obavami čakám, kedy na scénu vbehnú blázni, ktorí zo strachu z neznámeho začnú všetko likvidovať, namiesto toho, aby spoznávali. To bola tá časť filmu, ktorá sa mi páčila. Akú rolu presne tam hrala Louisenina dcéra, Sapirova-Whorfova hypotéza, nelinearita času, a akú to všetko malo súvislosť s návštevou mimozemšťanov? Kde je tá senzačne extrémne emocionálne humanisticky nabitá pointa?? Bola tak hlboko skrytá, že ju vyčmuchá iba osvietenec a Eric Heisserer? Keď si zadáte do Googlu napríklad „Explaining the Arrival“, zistíte, že každý vidí v tomto filme niečo úplne iné. Je tam aspoň 30 rozličných vysvetlení. Nie, ja som imúnny voči filmom, ktorých pointou sú otázniky, alebo psychické vydieranie. (30.01.2017)

Denis Villeneuve je slušný režisér, který zkouší různé žánry( Snad brzy dojde na horor či akční). Líbilo se mi jak je film vcelku reálně zpracován, atmosféra první hodiny je hezky znepokojivá, herecky přesné Trio Amy Adams, Jeremy Renner a Forest Whitaker hrají skvěle, bohužel samotné finále mi přišlo dosti neuspokojivé, nezáživné a emočně chladné. Doufal jsem také, že alieni budu less over friendly. 70% (20.01.2017)

Jakožto velký znalec Chiangovy působivé předlohy musím s politováním konstatovat, že filmový Arrival zůstal tak trochu ztracen v (heptapodím) překladu. Scénárista Eric Heisserer se snaží příběh obohatit o geopolitickou rovinu, leč svým černobílým viděním světa, v kterém se vyskytuje mírumilovná Amerika a agresivní Rusko/Čína, většinu diváků akorát otráví. Souboji mocností je zde věnováno příliš mnoho prostoru a na adekvátní rozpracování Sapir-Whorfovy hypotézy již tak ve filmu pohříchu nezbylo dostatek místa. Snímek překvapivě doplácí na velmi slabý scénář, kde téměř každý Heissererův pokus o kreativitu končí fiaskem. Arrival jako celek navíc působí chladným, až přímo odtažitým dojmem, takže potenciálně silné scény se vzpomínkami na budoucnost, diváka po emocionální stránce takřka vůbec nezasáhnou. Našla se zde však i světlá místa. Jelikož se podrobně zajímám o kaligrafii, tak mě vyloženě uchvátilo vizuální zpracování heptapodích sémantogramů a jejich tvorbu jsem sledoval se zatajeným dechem, k umocnění čehož dopomohl i mrazivý hudební příspěvek Jóhanna Jóhannssona. Za největší přednost snímku pak považuji jeho samotné poselství, i když Heisserer zde opět neúnavně pokračuje ve významovém překrucování předlohy a s mým závěrem by se možná vůbec neztotožnil: Značně omezený způsob vnímání reality, kterým nahlížíme na svět prostřednictvím časové posloupnosti, nás nutí uvěřit v iluzi svobodné vůle. Když však své vědomí pozvedneme na vyšší úroveň, v které se vše odehrává současně, bude nám naprosto zřejmá předurčenost všech věcí. Tři hvězdy. (18.02.2017)

„A-HOJ. JÁ JSEM LUJ–ZA! JÁ JSEM LUJ-ZA! TVÁ-ŘIM SE SI-CE ZPRU-ZE-NĚ, ALE TO JEN PRO-TO, ŽE MĚ SVĚ-DÍ KUN-DA! SVĚ-DÍ KUN-DA!“ /// „Notypyčo, Cthulhu1, ta kráva mele jako Tynkiwinki, kvůli kterému jsme nedávno ty hloupé parazity málem vyhladili. Prý inteligentní život! Úplně mě svrbí chapadlo na anihilátoru. Poprcej s ní to sklo radši ty, mně by jeblo v hlavonoze. Ale cákej ty kola v američtině, víš, že se dle direktivy vrchní chobotnice se s fuj fuj zlým východním blokem zásadně nebavíme a oblažujeme jen ty tolik kůl, světospásné a úpa nejchytřejší pojídače horkých psů!“ /// „A-HOJ LUJ-ZO, já jsem Kruhrozpitýnahoře a tohle je můj věrný ufonský druh Kruhrozpitýdole, přicházíme z druhého patra, v páře a v míru. Přišli jsme tě naučit chobotničtinu, aby sis hned pamatovala, jak nedostaneš za šest měsíců krámy!“ „Jupí, to jsem ráda, že si hned rozumíme, klucí, máte príma cákancové písmo, ještěže jsem tak brilantní odbornice na menstruační skvrny! Kruhrozpitýnahoře, Kruhrozpitýnahoře … Jo! Je to jasný! Ty se jmenuješ Modrej. A ta megasépie vedle je Zelenej. Nice to shit you! Upsss, sorry, špatně jsem to kolo vpravo rozpila … Ale zpruzeně se budu tvářit až do konce filmu, neva, že ne? Zrovna jsem si totiž díky té vaší hatmatilce vzpomněla, že za tak půl roku chytím od nějakého blábolivého teoretického fyzika herpes a jsem teď dost na rozpacích, jestli mám s tím nekňubou vůbec píchat …“ /// Vole, Cthulhu2, to je ale piča! No nic, tohle je marný, vypaříme se zpět na Aldebaran a zkusíme to znova za 3000 let s Homo Chipsetens … /// A máme to tady zase! Intelstelár ryloudyt. Totální tepelná hysterie, překokotné hvězdičkování a přemoudřelé pokyvování hlavami nad Tolleho sektářskou příručkou brakové astrofilozofie, jež je stejně obskurní jako logicky a fyzikálně nedotažená, ale má jakože úpa krutohustopřísnou a naprdelpozasující pointu, kvůli které všichni ti melancholičtí gejové, citliví domácí astrofyzikové s vystudovanými dvouletými metalurgickými obory, pouťoví filosofové a dojaté (slovní základ dojit) hospodyňky ani nepostřehli, jak ukrutně pičoidní cesta k ní vede a jak solidní má základy, uplácané z hoven a vakua. Ale u včel svědí prostředky a navíc to spatlal současný nejslavnější uspávač hadů, takže jasně predestinovaná pětka, ať nejsem v blahoslaveném stádu za kokota. Ale abych Penisovi zas až tolik nekřivdil, než dojde k tomu slavnému zvratku, který vše pohřbí pod nánosem plytkých brakových teorií a semidebilní melancholie, je to vizuálně naprosto podmanivé, poměrně zajímavé a jeden je i docela zvědav, co se z toho vysvrbí. Docela škoda, že jen obyčejný pásový opar. P.S.: Tak snad ještě vzkaz pro velkého mentora, brilantního kvantového mechanika, výjimečného filosofa a vynikajícího chobotničtináře Zadka99. Věděl jsi, že čeština má i výraz pro to, když se hloupý, ale náležitě sebestředný pomocný učitel velkohubě tahá za šulínka před svými osmáky? Říká se tomu onanie. (16.01.2017)

Arrival je nápaditý "mindfuck", aký tu už dávnejšie nebol, a presne typ filmu, kôli ktorému rád chodím do kina. Priznám sa, že pozitívne recenzie boli tak silné, že som dosť veľkú časť filmu čakal, kedy príde ta očarujúca gradácia, ktorú všetci popisovali. Ona prišla, ale v o dosť skromnejšej, a minimalistickejšej podobe, než som na základe predpoveďe očakával. Nič to ale nemení na tom, že je Arrival svetlým bodom v aktuálnej tvorbe kinematografie, nakoľko filmu a jeho tvorcom o dosť viac záležalo na forme, inteligencii a hodnotách, než na mainstreamovej konzumnosti a akčnosti. A trafili sa do čierneho, pretože toto je presne formát "mainstreamového zajtrajška". (ktorý začal Inceptionom, a verím, že bude pokračovať podobnými pokusmi, akým je Arrival) (02.12.2016)