Hrdina

Čo sa týka monumentálnosti, v podstate porovnateľné s Hollywoodom. Krása obrazu (jesenné lístie), súzvuk melódie, bombastická akcia (pár filmových scén so šípmi som už videl, ale TOĽKO šípov... uff), zaujímavý príbeh, meditačné okamihy vzpierajúce sa sedliackemu spôsobu uvažovania a príjemné herecké výkony (no áno, snáď aj Jeta Li). (29.03.2006)

Hrdina je bezesporu velkofilm s velkým V, který svým rozpočtem (30 mil. dolarů) dvojnásobně zastiňuje i takového filmového velikána, jakým je Tygr a drak Anga Lee. Se svým levnějším kolegou má Hrdina však společné i to, že pozvedli původní čínský žánr wuxia (netýká se pouze filmu, ale i literatury, komiksů, video her apod.). Režisér Zhang Yimou do svého filmu obsadil snad všechny velké hvězdy současného čínského filmu. Když k tomu připočteme bezchybnou choreografii soubojů, unikátní davové scény a výjimečnou vizuální stránku, tak se nám prezentuje velmi ojedinělý projekt (nejen) v rámci čínské kinematografie. (16.06.2011)

Choreografie bojových scén je opravdu úchvatná (například scéna boje v opadaném listí, nebo předvádění bojovníkova umění deseti kroků v knihovně) ovšem jen do té doby, než herci začnou lítat a skákat desítky metrů. Tohle už mě vadilo u Tygra a drakaa v tomto filmu je to ještě "horší". Prostě digitálně upravovat bojové umění Jet Lia, které je samo o sobě excelentní mi přijde jako samoúčelné. (30.06.2003)

Ach, ta Čína, to je tedy zvláštní země. Fyzikální zákony zde pro vyvolené nefungují příliš spolehlivě, zejména gravitační zrychlení občas nabývá snad až záporných hodnot a tvrdost vody se občas blíží k betonu, takže bojovníci si nevzrušeně poletují nad stromy, přecházejí vodní plochy suchou nohou a listí poletuje zásadně v rytmu svištících mečů. Mé egoistické já sice nikdy zcela nepochopilo nutnost obětování jednotlivce pro blaho celku, ale proti snímkům založeným na nadpozemské rychlosti kmitání meče obvykle nemám vážnějších výhrad. (27.11.2011)

Ying xiong (jak se to čte a co to znamená?:) aneb kvalita made in china. Jeden příběh z několika úhlů pohledu. Děj je sice řídkej jako nárazový průjem, ale tak famózně natočen, že neodolám. Hrdina je pro mě nejstravitelnější film z podobné řady filmů, které se snaží povýšit čínská bojová umění, proto, že obsahuje nejméně zlaté barvy na plátně. Mám abnormální averzi vůči všemu, co pochází z Číny a má zlatou barvu, ale Hrdina sází na famózní styl, skvělou hudbu a ani jednou neklopýtne. Oceňuji. (11.10.2008)