Rocketman

Najväčšie filmové očakávanie nového mesiaca. "Rocketman" je podľa mňa skutočne vynikajúci životopisný hudobný film. Plný energie, plný života a okrem toho som často mal pocit, že som Eltonovi plne rozumel. Nič sa nestane zo dňa na deň. Je zaujímave nahliadnuť do jeho detstva. Ako sa neustále snažil získať lásku druhých. A ako mu ju nikto nedával. A cítil sa sám. Obdivujem jeho talent, že bol schopný zložiť hudbu na texty. V dnešnej dobe sa to robí skôr opačne, no vďaka tomu mohli vzniknúť skutočne rôzne zaujímavé skladby. Potom ale nahliadneme aj do obdobia 70-tych rokov, keď sa dostal obrovský úspech. A opäť je tu vidno skvele jedna vec. Nie je nič horšie, ako dať svoj život do rúk človeka, ktorý vo vás vidí len značky dolárov. Skôr či neskôr vás ten parazit absolútne zlikviduje a ešte vás bude obviňovať ako ste mu zlikvidovali jeho biznis. Viem si predstaviť, že zvládať veci v takejto časovej tiesni, s takými termínmi a okrem toho tvoriť novú muziku je v podstate pre autora likvidačné. Niekedy nie je dobré dostať až príliš vysoko. Aspoň teda v určitých aspektoch. Jeho rodičia okrem toho mi prišli skutočne odporní. Scénka, kde má podpísať otcovi platňu je jedna z najkrutejších momentiek v celom filme. Hudba je vynikajúca a okrem toho Taron Egerton ma maximálne presvedčil o tom, že je Elton John. V mojich očiach vynikajúci hudobný film, ktorý je treba vidieť a najlepšie v kine. Zanechá to vo vás ten obrovský feeling, ktorý ten film potrebuje. Takže v mojich očiach rozhodne film stojí za to a môžem ho odporúčať. Hodnotenie: A (02.06.2019)

Svět těm pánským kolonoskoperům prostě nerozumí! A tak tu máme v podstatě obvyklé, stokrát obehrané homolkaní dalšího slavného hormonálně dysbalancovaného bukanýra, který se topí v prachách, může si dovolit prakticky cokoliv a nikdo ho nijak nehomofobuje, nicméně zlý svět nechápe jeho citlivé a tolik osamělé homonitro, ostatní řiťopichové jsou jen prospěchářské a zlomyslné homoklády, tudíž mu zoufale chybí homoláska, což je skvělý regresní mechanismus k tomu, aby jeden začal chlastat, fetovat a chovat se jako promiskuitní homohovado. Ovšem na straně druhé Elton Ližkules Džon, Sýr a Řiťíř britského degenerátoria, ukázal, že je docela kůl buzna, a na rozdíl od nedávné Květnové cenzury Bulsary to na sebe vybalil pěkně naprudko, a to včetně péra, zde mimořádně oslizlého, Bobo Stárka v prdeli. Buzikálová čísla jsou poměrně vkusně a netrapně vkomponována do děje a ten Vejn Rúny se homorole zhostil skutečně se ctí. Počítám, že v rámci Stanislavského metody trávil půl roku před natáčením večery v baru U modré ústřice, dokud si neuhnal hemoroidy, a je skutečně vynikající. Takže poměrně zábavný, příliš neretušující, skvěle odehraný a slušně odsejpající homoživotopis autora homopopových kolotočářských cajdáků, u nichž nepochybně vzal pod nátlakem roztoužených Rocketmenů za své nejeden řitní věnec, jakož i věneček mnoha romanticky rozněžnělých nevkusných otylých starých panen při útocích zoufalých zoofilů. (06.08.2019)

Nie som pravým fanúšikom extravagantného šoumena Eltona Johna, ktorý vie parádne skombinovať - klavír so spevom, čo taktiež s doplnkom (pridaním) jeho typických, uletených kostýmov, pridáva na samotnej, konečnej zaujímavosti (hudobnej udalosti) spojenej s veľkým očakávaním, čo zo seba opäť vydá, ale i napriek tomu som si tento pozoruhodný retro snímok vskutku dosť užil, asi aj kvôli tomu, že sa na nič nehrá, je bez akejkoľvek servítky i cenzúry, je úplne prirodzený, ako sa len dá. Nedá sa povedať, že by bol totálne kontroverzný, akoby ste skrytou kamerou sledovali skutočného E.J. , ale aj tak má kopec silných sekvencií, ktoré sa neboja zájsť do krajnosti. _ Spevácka i-k-o-n-a sa podieľala na realizácii filmového diela, ako výkonný producent, čiže je úplne pochopiteľné, že si predovšetkým starostlivo ustrážil excelentného hereckého predstaviteľa - Tarona Egertona, ktorý je priam božský, skvostný, unikátny, alebo si myslím, že dohliadal nielen nad scenárom Leea Halla, ale určite i režisérovi Dexterovi Fletcherovi „fušoval” do remesla, keď mu radil, kedy nakrútiť najlepší záber... Spomínaný D. Fletcher, mimochodom dokončoval minuloročný filmový trhák - Bohemian Rhapsody (po problémovom r. Bryanovi Singerovi, aj tak považujem jeho zásluhy za najväčšie), ktorého spevák, líder - Freddie Mercury (r.m. Farrokh Bulsara), je podľa mňa oveľa lepší, charizmatickejší „SLÁVIK” , než Elton John (rod. meno Reginald Kenneth Dwight), s tým okrajovým paradoxom, že táto recenzia ide v tom duchu, že o veľkom šoumenovi sa nakrútil slávnostnejší snímok, než o interpretovi, ktorého vnímam, ako človeka s darom od Pána Boha pre dokonalý spev z nebies ! PS : Tvorcovia sa zvyčajne nevyhli typickým klišé, t.j. stvárňovanie postáv a stárnutie. Vezmite si, že medzi Bryce Dallas Howard a Taronom Egertonom je iba 8 ročný vekový rozdiel, a pritom sa ksichtia : „matka a syn” , už tým pádom sa film stáva menej uveriteľným, a to ešte nehovoriac o opotrebúvaní f. charakterov, to je mimo môjho rozumného chápania ! (31.05.2019)

Hned na úvod předesílám, že o Elton John vím akrát to, že je to slavnej zpěvák a tím to hasne a říkám to ne proto., abych demonstroval jak jsem blbej, ale aby jsi to vzal(a) v potaz v kontextu s mým hodnocením. Řekl bych že se jedná spíše u muzikálový film než o hudební, paradoxní je to, že je normálně písničky a tancování během filmu moc nemusím, ale tady mě to přišla jako jedna z těch vydařenějších složek. Problém je ve vyprávění příběhu, je to naprosto tuctový příběh o tom jak se někdo drápe na vrchol, je na vrcholu chlastá, festuje, zpívá, vztahy, podrazák, no budiž, ale ve filmu bylo víc brýlí než emocí. Dokonce a to mě hodně mrzí i věci kolem hudby , skládání písní, nahrávání, koncetování tam bylo minoritně. Takže nejsilnější byl film především v dramatických dialozích mezi hlavním hridnou a jeho rodinou díky kvalitnímu hereckýmu projevu Targon Ergotona. Vlastně když vemu všechny ty filmy o rockerech a jiných hudebních hovadech co jsem viděl, tak mě tohle přišlo jako tuctový hudební životopis. (23.05.2019)

Žijící legendární pěvec tak trochu záviděl zesnulému legendárnímu pěvci ze stejné geografické líhně, že má vlastní film, a tak si vydupal životopisný muzikál, v němž bude dvě hodiny svádět osobnostní boj se závislostmi všeho druhu, psychickými démony a řídnoucí kšticí. Pokud znáte tvorbu Eltona Johna (alespoň povrchně), máte vyhráno. V podstatě se jedná o muzikál, kde se hudebních čísel vyskytuje nemalé množství. Nečekejte žádné popisky s jednotlivými časovými obdobími, absentují i názvy vydaných hudebních alb, nedočkáme se všech jeho (zásadních) hitů (Nikita, Cande in the Wind jen v krátkém orchestrálním úryvku a i na další hitovky se také nedostalo), což je škoda, koncertní vystoupení se omezí jen na kratičké vsuvky, které ovšem celkem věrně imitují někdejší slavná koncertní show, jak se přesvědčíme výtažkem v závěrečných titulcích. Elton coby Taron Egerton na začátku filmu v jednom ze svých extravagantních kostýmů napochoduje na sezení terapeutické skupiny, načež se začne odvíjet jeho (tak trochu halucinogenní) životní příběh, prokládaný fantaskními prvky a hudebními interpretacemi jeho písní, doprovázený máti, ztvárněnou Bryce Dallas Howard, která by ho musela porodit už v osmi letech, následuje průlomový přesun z Anglie do USA a vše vrcholí autentickým klipem I´m Still Standing, do něhož je Egerton coby Elton John digitálně "vložen", což působí poněkud uměle a divně, a s delikátním finále "Bohemian Rhapsody" to prostě nelze srovnávat, načež se moc ani nedá vyhnout srovnání těchto dvou po sobě jdoucích hudebních filmů. Podstatný rozdíl tkví v tom, že Elton stále žije. A "práská" na sebe nevídaně, takže se prezentuje coby citově strádající a osaměním trpící osobnost, co je odvržena rodiči, polyká "dobroty" a ve volném čase otřásá základy heterosexuálních praktik, načež svoji sexuální identitu zkouší nalézt i u opačného pohlaví, takže mu zazvoní i hetero svatební zvony. Poblíž má textaře s tváří Jamieho Bella, s nímž se nikdy nepohádal a pojí ho s ním celoživotní přátelství, ovšem k poklopci si neuváženě připustil i vypočítavého homosexuálního manažera Richarda Maddena, takže má o důvod víc proč psychicky strádat. Celý film ovšem obývá senzační Taron Egerton, který interpretuje Eltonovy songy osobně, zabarvení hlasu i zjev nemá smysl řešit, ale něco z originálu se dá v jeho podání určitě nalézt. Dexter Fletcher byl do Bohemian Rhapsody naprosto nenápadný režisér, dnes jej klidně označím za specialistu na hudební filmy. Taron Egerton moc dobře udělal, když s ním ve své kariéře opětovně spolupracoval, a společně dali vyniknout i třetímu z party, kameramanovi George Richmondovi. Vznikl pozoruhodný a svérázný hudební film, co měl smůlu v tom, že Bohemian Rhapsody bude navždy před ním. 9/10 (29.09.2019)