Stážista

Citově naprosto lidský film, který si na nic nehraje a vypráví příběhy každého z nás. Anne Hathaway a Robert De Niro tady byli vysloveně miliónoví a i když je tenhle film víceméně hodně normální a obyčejný, povyšuje ho samotná upřímnost z postav, které právě tyto dva herci hrají. Jediný moment, který opravdu stojí za to, je scénka vloupání se do baráku kvůli smazání jednoho mailu z notebooku. To byl nářez nevýslovnej a vysloveně mi zrychlil jinak asi dvakrát tak pomalejší tep. (25.01.2016)

To opravdové jádro filmu a to nejlepší v něm uvidí jen člověk, který je/ byl v kůži postavy Anne Hathaway. Ten stres, tlak a věčné nestíhání je skoro hmatatelný přes televizní obrazovku. Trefa do černého a v rámci odlehčeného amerického filmového popíku zřejmě vrchol roku. Dechberoucí interakce mezi Hathaway a De Nirem. Škoda slabšího finále. Emoce se konají totiž uprostřed, když to není chtěné, ale bezprostřední. (12.01.2016)

Ač není čas Vánoc, magický kmet Bobby nezištně napravuje pracovní i partnerské problémy svých nezkušených kolegů. Nebylo by překvapením, kdyby na konci tento Bagger Vance e-shopových hřišť tajuplně zmizel v podvečerním vánku.. Chápu to mezigenerační poselství, ale tohle byla jen utopická sentimentální štětka postříkaná parfémem Voňavá bída. Po čtvrt hodině to ztratilo můj respekt už jen kvůli prostředí, kde se vše odehrávalo (tenhle byznys a pracovní místa, co produkuje, je pro mě hluboko pod uklízením odpadků v parku či sbíráním přejetých koček ze silnice) a nápravu by nepřineslo, ani kdyby si De Niro znovu vyholil hlavu ala Travis Bickle a pomocí Full Metal Xanax ulevil spolupracovníkům od toho obrovského životního tlaku.. (11.05.2020)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)

Film nemá žádný nápaditý děj, nečekaný zvrat ani vlastně nic moc, co by ho odlišovalo od ostatních. Má ale neskutečné charisma. Je to takové sympatické poklidné vyprávění dvou příběhů, které splývají v jeden, a moc hezky se na to kouká. Jediná akce, kterou třeba vyzdvihnout je pochopitelně loupež mailu, která do kontextu filmu vůbec nezapadá, ale právě proto je možná tak světlým momentem. De Niro na jednu stranu supr, na druhou je možná až moc kladný a vždy se zachová správně, což mě někdy vytáčelo, jak byl předvídatelný. Ani jsem se nemusel bát, že by se s Hathaway vyspal, když si ho pozvala do postele. Za mě film na jedničku, na který se rád podívám znovu a znovu a dám si ho o každých Vanocích, i když s nima nemá nic společného, působí na mě trochu jako Vánoční romantické komedie (11.03.2016)