Rodinný film

Film je vyprávěn takovou kapitolovou formou, ale to záměrný dějový mrtvo mělo něco do sebe, ale chtělo to přesnější slova (např. rozhovor Karla s Vandou v kuchyni ), aby vynikla sílá okamžiku a táhla celek, pořád mě přijde, že když podobný filmařský rukopis vidím u dánských filmů má neskutečně přesně načasovaný sekundový důraz, možná mě tady nad poprvé herecky zklamal Karel Roden, nebylo to prostě ono. Vůbec to chtělo o každýho o stupen lepší herecký výkony i když Eliška ta se nám od Rafťáků vymlaskla ve slušnou kostičku. Možná to bude vyznívat vtipně či neuctivě k lidským hercům, ale tak to nemyslím, jen prostě , že se mě ještě v životě nepodařilo vžít se do zvířecích citů a pocitů až tady, protože to co tam ten pes předvádí za výkon, to je něco. To by zajímalo jak k tomu byl naváděn, nebo jestli jeho páneček je Daniel Day Lewis ? (18.07.2016)

Celkem chápu proč, Jenovéfa Boková v rozhovoru pro magazín Práva uvedla, že Rodinný film je depka. Neřekl bych depka až na dřeň na jakou jsme zvyklí na sever od nás, ale i tak emoce a překvapení s divákem zacloumají. Slušně zahrané, zvláště Eliška Křenková na sebe v kombinaci s Pustinou výrazně upozorňuje. Pokud jde o výtah, dobrý podnět, jak zahnat listopadovou nudu a šeď. Psí dějová linka byla dojemná a srdcervoucí. (27.11.2016)

Příšerně nudné, prvoplánově rádoby artová slátanina, která ačkoli neosobní a chladná pojede na city, však na city méně pozorného diváka, poněvadž jiný ví přesně, o co jde. Mladé herky z pana režiséra sice uchcávají "och toť geniální vizionář!!!" , já jim jejich nadšení neberu, ať se daří, děvenky! No mně se takto vykalkulované scénáře nelíbí. Zlaté Mádlovo Pojedeme k moři nebo Na střeše. Tam vidím mnohem větší potenciál, který možná souvisí s lepší znalostí českého publika. Laskavou poetiku, kterou do svých filmů jemně dávkuje je čímsi, co já osobně ráda ocením. Ano, chválím režijní a scénáristickou práci Mádla. To jsou věci, co? (23.09.2019)

Nedávno som čítal istú poloironickú polemiku na tému české milostné vzťahy očami cudzinca, žijúceho v Čechách. V podstate sa to príliš nelíšilo od filmu Rodinný film. Akoby naši západní susedia potrebovali na pravdivé komentovanie ich štýlu života cudzokrajný pohľad. Vtedy môže byť objektívnejší. Omerzu urobil od debutu riadny kus vpred a má k tomu slušný scenár, jedno očakávané herecké eso a niekoľko neočakávaných hereckých es vrátane psa. Omerzu necháva veľa priestoru na premýšľanie a možno aj alternatívne významové vysvetlenia viacerých okolností. Nečakané prekvapenie. (31.08.2016)

"Pomalu a klidně" je momentálně heslo nesoucí se naším životem se 4,5letým synkem. To "klidně" si asi umíte představit, když se něco nedaří. Rodinný film mi tím pádem sedl do noty. Jsem dost nadšená pomalým tempem, žádnými zbytečnosti v dialozích a absencí velkých emočních scén, příjemná kamera, výtvarně velmi příjemná šeď skvěle navozující tu správnou atmosféru. Vlastně mi lehce připomínal Rodinný film nějaké severské drama. Ota byl výbornej, ale na můj vkus se právě v těchto scénách moc tlačilo na pilu, nejspíš proto, aby bylo jasný i jinak naladěnému divákovi než jsem já, co to vlastně má znamenat. Ale nejsem si jistá, zda právě tito film docení :-) )známá to viděla a říkala, že vůbec nechápe proč takový film vůbec vzniknul:-) ). Já, ale byla opravdu spokojená, téměř nadšená.... (24.02.2016)