Rodinný film

Hojnost natahovaných záběrů (ne)zaplácne mělkost zápletky a zůstanou jen pořádné artové kudrny. Rozumným řešením, jak se zbavit nudného a zdlouhavého procesu, by bylo film pojmout coby půlhodinovou povídku. Ano, ponechat odhalené kozy Elišky Křenkové i vyždímané pytlíčky Vandy Hybnerové, ochránce psích plemen nechat v nejistotě a ukázat světu, že i český film má na působivou kameru a atraktivní dovolenkové destinace. Jen v žádném případě by neměl devadesátiminutový snímek působit dojmem tříhodinovým. Nejdříve se ve vlnách oceánu ztratí Roden s Hybnerovou, působí to strašně depresivně, už jsem si uvazoval smyčku, ejhle, náhle je dvojice živá a zdravá, jen je nezdravě opálená v obličeji, a bez dalšího vysvětlení se ocitá ve své domovině. V druhém dějství se rozjíždí další deprese, na ostrově umírá hladem, vyčerpáním a steskem rodinný pes, ejhle, je v posledním tažení, ejhle, film končí scénou, kterak si Robinsoni přebírají psa živého a zdravého. Jediným dramatickým prvkem filmu tak zůstává zjištění, že Roden není tata svého filmového syna. Tenhle úsek se až příliš nápadně podobá staršímu snímku "Operace mé dcery". Abych nezapomněl, mládež se po odjezdu rodičů baví - máme zde dvě cesty výtahem v úplné nahotě, neretardovaný studující syn se doma prohání na koloběžce a působí s ní lomoz, což vadí sousedům, hraje se flaška, jde se na diskotéku, dozor nad nimi si bere Martin Pechlát. Slovinec Olmo Omerzu je člověk, od něhož nějaký jiný film ani vidět nepotřebuji. Jedna jeho artová onanie mně bohatě stačila. 5/10 (19.06.2019)

Na to, že to má na svědomí nečeský režisér, film působil hodně česky. Nebo alespoň Evropsky, budu-li korektnější. Spousta dlouhých, mnohdy až nicneříkajících záběrů. Do toho nějaké to drama s nepřekvapivě překvapivým vyvrbením. Já ovšem víc tento komentář natahovat nebudu. Film na české poměry dost slušný, zejména v dnešní době, protože jinak se točí samé hovadiny. Nicméně žádná pecka a musím svést své hodnocení jen na ujetý prst, protože mám sto chutí dát o deset procent méně. Jenže dobrý pocit z dokoukání (tedy, skoro až bohužel) udělal své. 60% (16.04.2017)

Film je vyprávěn takovou kapitolovou formou, ale to záměrný dějový mrtvo mělo něco do sebe, ale chtělo to přesnější slova (např. rozhovor Karla s Vandou v kuchyni ), aby vynikla sílá okamžiku a táhla celek, pořád mě přijde, že když podobný filmařský rukopis vidím u dánských filmů má neskutečně přesně načasovaný sekundový důraz, možná mě tady nad poprvé herecky zklamal Karel Roden, nebylo to prostě ono. Vůbec to chtělo o každýho o stupen lepší herecký výkony i když Eliška ta se nám od Rafťáků vymlaskla ve slušnou kostičku. Možná to bude vyznívat vtipně či neuctivě k lidským hercům, ale tak to nemyslím, jen prostě , že se mě ještě v životě nepodařilo vžít se do zvířecích citů a pocitů až tady, protože to co tam ten pes předvádí za výkon, to je něco. To by zajímalo jak k tomu byl naváděn, nebo jestli jeho páneček je Daniel Day Lewis ? (18.07.2016)

Rodinný film nám předvádí, jak už je v moderním českém filmu zvykem, finančně štědře zajištěnou rodinu, které se vymstí jedna dovolená. Ale i přes vysokou úroveň řemesla a dobrých herců mi toho přišlo nějak málo nebo už na mě drama o prožívání dospívání rozmazlených bílých dětí nefungují. Ponurý film s řídkým dějem vylepšuje nastavovačka děje se psem bojujícím o život, ale paradoxně tuhle část jsem hrozně prožíval, děsil se konce, obdivoval herectví toho psa a dávám hvězdu navíc. Salónní nihilista se holt nezapře. (08.03.2017)

Pomalé s nevýraznou atmosférou. 1) Spoiler. 31letý režisér a spoluscénárista Slovinec Olmo Omerzu, absolvent FAMU, se pokouší propojit několik nesouvisejících témat dohromady: dospívání, zmizení rodičů, otcovství syna. Moc se mu to nepodařilo. 2) Zaznamenal jsem pěkného 16letého debutanta Daniela Kadlece (syn Erik) a 19letého Miroslava Sabadina (Erikův kamarád Tomáš). 3) Největší herecký dojem na mě udělaly tři border kólie, které se střídaly ve ztvárnění pejska Otíka. (14.06.2017)