Dobrou, mámo

Pozor na spoilery, i když nevím, jestli lze prohlásit spoilerem něco, co je patrné asi od 3. minuty. Celý snímek máma komunikuje jen s jedním z chlapců. Aby bylo vše nad slunce jasnější, tak i donašeč nákupu komunikuje také jen s jedním z chlapcům. A na konec přijde šokující WOW rozuzlení, že skutečně existuje jen jeden z chlapců. Tohle mi malinko vadilo. Nicméně, film je svým způsobem neuvěřitelně zvláštní a něčím si moji pozornost přeci jen získal. Abych pravdu napsal, tak úvod není zajímavý snad vůbec, ale postupem času snímek lehce graduje a je vskutku koukatelný. Především je dost odlišný od všeho, nač je běžný divák zvyklý. Přesto nedám více než pěknější 2 *. Nic převratného se tu nekonalo. Je to pouze slušné roztahané psychologické drama. (03.08.2015)

Obvykle mě filmy podobného rázu baví, ale tohle mi krutě nesedlo. Měl jsem pocit, že koukám na recyklaci něčeho, co už jsem viděl x krát předtím. Už od prvních minut to bylo hrozně předvídatelné, až jsem si myslel, jestli to tak náhodou není schválně, ale později se ukázalo, že spíš ne. I když já vlastně ani pořádně nevím, jaký byl tvůrčí záměr, jelikož jsem tak v půlce filmu rezignoval a moc pozornosti jsem tomu už nevěnoval. Zručně natočený, ale jinak extrémně nesympatický a nezajímavý film. (09.05.2018)

"Dokáž nám, že si naša mama..." Pomerne slušný horor z neďalekého Rakúska. Pretože Hollywood chrlí jednu sračku za druhou, som nútený hľadať horory aj z iných kútov sveta. Po prvej hodine by tento film asi málokto nazval hororom, skôr taká psychologická naťahovačka , ale postupne chlapcom prepína v "mozgovni" čoraz viac až naozaj ide do tuhého...Film je točený pomerne realisticky, s minimom hudby, herecké výkony slušné, vytkol by som len málo napätia v prvej hodine, inak fajn horor bez zbytočne prekombinovaného záveru. Všetko do seba pekne zapadne a po skončení človek nečumí do blba s otázkou "čo to malo byť??! , ako sme si pri hororoch v poslednej dobe zvykli. Slabšie 4*. 70%. (11.08.2020)

Zkušený divák odhalí jedno z tajemství tak do deseti minut, pořád ale zbývá slušná porce syrového masa. Jen jedna scéna je drastická a slabší povahy jí asi nedají, jako celek ale Ich seh, Ich seh uspěje hned v několika žánrech. Lokací trochu připomene předloňský festivalový Borgman. Minimum dialogů, důmyslná kamera a svícení, atmosféra tmy a strachu uvnitř nového a za běžných okolností světlem zalitého domu (kamera za zády Eliase, sestupujícího po schodech, např.). Líbilo, bavilo, strašilo, znepokojilo. Autoři asi viděli film Ti druzí :) (28.09.2015)

Naprosto Eliase (a Lukase) chápu, takovou příšernou matku bych taky nejradši svázal a zalepil jí pusu vteřinovkou... Rakušané dostáli své pověsti takového trochu podivného národa, ve kterém si muži schovávají ve sklepech svoje dcery a milenky (což často splývá), děti v ložnicích svoje matky, a oblažili strádající diváckou obec jedním z nejnezapomenutelnějších psychologizujících thrillerů tohoto desetiletí, aspoň tak to vidím já. Jistě, pointu jsem taky věděl už dlouho před polovinou, ti kluci nebyli zrovna dvakrát přesvědčiví a Pianistka Frau Jelinekové byla lepší. Ale celkově mi to prostě stoprocentně sedlo a basta! Po Victorii další skvostný majstrštyk germánské kinematografie, který jsem v poslední době viděl (i když ti Rakušáci jsou zjevně zčásti šílení Slovani). (16.01.2016)