Správní chlapi

Na menším prostoru dokážou Správní chlapi vtáhnout do atmosféry 70. let lépe než dvě a půl hodiny skrytých vad Paula Thomase Andersona. K tomu přidejte stylovou dvojku charismatických chlapáků, kteří ale dokážou leccos zmamlasit a je to skoro jako koukat na hrané GTA: Vice City. Shane Black perfektně vystihl ten bod, kdy film obstojí jako zamotaná kriminálka, ale přitom tak trochu sám sebe paroduje v několika neuvěřitelně absurdních momentech. Je to jako vtipnější Kiss Kiss Bang Bang dotáhnutý k dokonalosti. Tak skvěle jsem se bavil jen u hrstky komedií a přitom humor z tohoto filmu vyplývá jakoby mimochodem. I přesto, že spousta diváků nad tímto filmem jistě jen mávne rukou, já v něm spatřuju jedinečný a detailně opracovaný klenot, které filmový průmysl potřebuje jako sůl (a přitom, jak se zdá, vytvořit je umí jen Quentin Tarantino a Shane Black?). 9/10 (28.05.2016)

Určitě jsem to čekal lepší. Black mě kdovíjak nenadchnul posledním Iron Manem. Tohle mu mělo sedět přecejen líp. Dvojice Gosling Crowe k sobě pasuje, ale zápletka je taková nějaká slabší. Nicméně jedná se jakýsi návrat do počátku 80. let, kdy podobné snímky frčely. Potěší některé kratší komické scénky. Shane Black s humorem pracovat rozhodně umí. Každopádně film, ke kterému se časem znovu rád vrátím. PS: Vrátil jsem se a dobře jsem udělal. Pohodová vtipná záležitost, kterou nejde nemilovat. 80 % (15.08.2016)

Black je mi sympatický už jen tím, jak i po letech stále sází svoji nahláškovanou, voiceoverem provázenou formu, ale tentokrát mu to vyšlo jen o fous. Dějové nůžky totiž rozevírá značně doširoka a pořádně s nimi střihne až za minutu dvanáct. Nitky zaplétá zbytečně komplikovaně a než nám konečně začne být jasné kdo, s kým a jak, uplyne pěkných pár desítek minut. Naštěstí se v tomhle arzenálu schovává jedna zbraň, která podle očekávání silně kope. Je to Ryan Gosling, který opět dělá vše pro to, aby se nenechal nijak zaškatulkovat a díky zde předváděné antiinteligenci mě dokázal několikrát spolehlivě poslat do kolen. Jeho March je natolik upřímně zapálený a přitom zcela nepoužitelný, že zastiňuje i spolehlivého buldoka vedle sebe. 70% a čtvrtá hvězda s přimhouřenýma očima přistává za to, jak očividné je, že si ústřední trojka tohle blbnutí užila vážně s gustem. (10.06.2016)

Starsky & Hutch by Shane Black. What's not to love? Snad jen nepoměr mezi škorpící nahláškovanou buddy komediální linkou (dlouho jsem se v kině nesmál tak z plna hrdla) a regulérní kriminální linií z drsné školy, která je vyloženě do počtu, přitom se však dlouho dělá mnohem rafinovanější než jakou ve výsledku je a ve finále již vyloženě zdržuje. Čili jak po dějové stránce poněkud "skutek utek", tak po komediální nelze namítnout ani to nejmenší možné ň. A doufám v dvojku, těm dvěma to pospolu po stránce vzájemné chemie šlape natolik nebývale a unikátně (ostatně se přesvědčte sami), že by byl učiněný hřích jim nedat náležitý prostor. Nejlepší "blackovkou" roku je však i nadále Zootropolis. (24.05.2016)

Black je hláškař, umí parádně rozepsat figury, plnokrevně polidštit a pak je v dialogových výměnách nechává sypat (nejen) verbální humory, které diváky kácejí pod sedačku. Celé to ale zastřešuje tak strašně chabou a v mnoha momentech průhlednou kriminální zápletkou, že by neobstála ani jako retro epizoda CSI. Kdyby se ta vyšetřovací nota nebrala tak vážně (záběr tolika silných společenských témat) a přistoupila na více sebeshazovačné pitomosti, je z toho žánrová trvalka jak vyšitá. [Den po zhlédnutí to rychle vyprchá.] 3 a ½. (25.05.2016)