Správní chlapi

Výborný mix 80s buddy movie a 70s neo-noiru. Akoby to vyzeralo, keby Pakula odskočil od paranoidného 70s thrilleru a o desať rokov neskôr by Shane Black radikálne prepísal scenár a nakrútil to po svojom. Skvelá oddychovka s vynikajúcim castingom a dobre napísanými postavami (chcem 80s spin-off s Holly!!!), no krkolomným scenárom plným deus ex machina zvratov. Ale humoru je tu požehnane a postavy tu umierajú jedna radosť. (06.11.2016)

Shane Black vracia na výslnie filmový subžáner buddy-movie v celej svojej kráse. Black ako vynikajúci režisér a a rovnako skvelý scenárista vie, ako vytvoriť zábavné postavy a ako im vytvoriť prostredie plné absurdných scén v tom najvtipnejšom zmysle. Takmer všetky gagy mali neskutočný náboj, neočakávanú pointu a miestami som sa sám seba vo výbuchu smiechu pýtal: čo sa to sakra deje?! Dej v tomto prípade nie je až tak podstatný, je len akýmsi spojovacím prostriedkom všetkých vtipov. Hlášky sa sypú každú chvíľu, Russell Crowe predvádza veľmi poctivý cynický humor a zhostil sa svojej role veľmi dobre. Ryan Gosling je však priam kultový. Všetko je to o mimike, pohľadoch v očiach a hlúpych výrazoch v tvári. Film mal potenciál na to stať sa kultovou klasikou, škoda dier v scenári a slabšieho príbehu, ktorý by túto kanonádu vtipných scén premenil na zmysluplnú zábavu. Ale smiať sa budete zaručene takmer stále. 85%. (26.12.2016)

Black je mi sympatický už jen tím, jak i po letech stále sází svoji nahláškovanou, voiceoverem provázenou formu, ale tentokrát mu to vyšlo jen o fous. Dějové nůžky totiž rozevírá značně doširoka a pořádně s nimi střihne až za minutu dvanáct. Nitky zaplétá zbytečně komplikovaně a než nám konečně začne být jasné kdo, s kým a jak, uplyne pěkných pár desítek minut. Naštěstí se v tomhle arzenálu schovává jedna zbraň, která podle očekávání silně kope. Je to Ryan Gosling, který opět dělá vše pro to, aby se nenechal nijak zaškatulkovat a díky zde předváděné antiinteligenci mě dokázal několikrát spolehlivě poslat do kolen. Jeho March je natolik upřímně zapálený a přitom zcela nepoužitelný, že zastiňuje i spolehlivého buldoka vedle sebe. 70% a čtvrtá hvězda s přimhouřenýma očima přistává za to, jak očividné je, že si ústřední trojka tohle blbnutí užila vážně s gustem. (10.06.2016)

Pěkná oddechovka Buddy Night v rámci filmového víkendu ČSFD. Sice se Russell Crowe v některých scénách podobá Johnu Goodmanovi, ale i tak umí pěkně zahrát akčního drsňáka s velkým srdcem, v tomto případě Jacka Healyho. Postava Ryana Goslinga -Holland March je sice notorik a vykuk, ale občas dokáže excelovat stejně jako Ryan Gosling sám. (10.08.2016)

Laurel, Hardy a záhada ztraceného pornofilmu. Gosling nikdy nebyl tak zábavný a zároveň tak neodolatelný. Jeho nihilistický soukromý detektiv je sice trochu imbecil a docela dost alkoholik, který si plete sen s realitou a „eunucha“ s „munichem“, ale když jej jednou za čas osvítí múza, jeho okolí na chvíli oněmí. Ve filmu šlapajícím hlavně díky slovním přestřelkám dvou až tří postav k něčemu podobnému logicky nedochází často, ale jsou to právě bezeslovné (splatter) slapstickové scény, které dokazují Blackovu rostoucí režisérskou suverenitu. K některým velmi vtipným situacím (např. hned úvodní scéna s řítícím se autem) nestrhává naši pozornost, nechává nás, abychom si je v záběru sami našli. Stejnou důvěru v divákův intelekt projevuje také při nečekaném zakončování očekávaných scén. Lidé umírají bez jakéhokoli varování, postavy se často zachovají s větší bezohledností nebo brutalitou, než jaká je v hollywoodských žánrovkách normou (nechybí ani násilí na dětech), případně učiní chybné nebo naprosto stupidní rozhodnutí a musí nést jeho následky. Zásadní odhalení jsou učiněna díky náhodě nebo nekompetenci postav, nikoli díky soustředěnému sběru a rozboru dat. Na Goslingovi a ostatních postavách vám bude záležet také zásluhou náhlých, ale přesvědčivých změn tónu. Black ví, kdy se hodí nasadit vážnou tvář a posílit tím náš soucit s hrdiny, zároveň ale téměř nemoralizuje, jakýkoli náběh k patosu nebo podřízení se požadavku na „backstory“ jednotlivých postav dokáže včas utnout (při vážném dialogu o hrdinství například jedna z postav bezostyšně zalomí) a jako náplast na deziluzivní (a tedy poctivě noirové) finále nabízí akorát hlášku „Aspoň, že už zase piješ.“ Vůbec mi nevadí, že Black od Smrtonosné zbraně píše v zásadě pořád totéž, komediální noirové detektivky o dvojici cynických kovbojů, kteří mají život na háku a jsou okolnostmi donuceni znovu se dát do kupy, pokud to bude nadále stejně zábavné a dost výrazně odlišné od zbytku hollywoodské produkce, která zatím – až na čestné výjimky (Deadpool) – podobně vyzrálou schopnost sebereflexe, která by zároveň nepřebila zájem o postavy, neprojevuje. Z komerčního hlediska budou Skvělí chlapi pro Blacka pravděpodobně jenom zanedbatelným intermezzem před rebootem Predátora. Z hlediska skýtané cinefilní slasti jde prozatím o film roku. 90% Více tady. (25.05.2016)