Krajina smrti

V dobách ještě před tím, než se po roztomilém Novém Zélandu proháněli chluponozí hobitkové a do mechu chcala černá skřetí krev, kropili svou životně důležitou tekutinou tamní luhy a háje divocí maurové. Tito válečníci měli specifický styl boje. Nejdříve na sebe půl hodiny dělali dlouhý nos a pak si rozbili tlamy kriketovými pálkami. A teď k ději samotnému. V tomto surrealistickém snímku vše začíná aktem zneuctění předků, v tomto konkrétním případě jeden maur prostě posere nějaké lebky naházené v jeskyni. Vznikne z toho celkem vážný svár mezi dvěma kmeny, načež jeden pálkami umlátí ten druhý, ženám vycpe dělohy hlínou, mnohé ubité pozře apod., prostě klasika. Přeživší náčelnický synek s teprve malou pálkou se spojí s křovákem, který obývá právě tzv. Krajinu smrti. Tento udata s baňatým frňákem se chopí mladého válečníka a spolu utlučou pálkami v kriketu bez pravidel onen zákeřný kmen na útěku. To vše je hustě protkáno ukazováním dlouhých nosů, laškovným vyplazováním jazyků, šilháním, mrkáním a dalším všelijakým napodobováním opičích pohybů včetně tradičního gorilího bušení do prsou. A že to vypadá jako blbost? Nikoliv, je to celkem zábavná podívaná, jakou jste ještě nikdy neviděli. A to ani v Apocalyptu od Gibona... (22.08.2016)

Musim přiznat,že mě to nijak neuchvátilo.Z filmu zůstane asi hodinu v hlavě choreo bojůvek,,ještěrkovitý pohyby jazyka,a dvě slova.Vata vata-plot,a papara-otec.Jinak tak nějak film k hovnu,vůbec totiž nefungovala moje sounáležitost s hlavním hrdinou.Pomsta ve mně musí něco vyvolat,tady nic.Škoda.50%. (06.07.2015)

Predsa len filmov z tohto prostredia je pomenej a takmer to Krajina smrti vytiahla na vyššie hodnotenie avšak kamera pri súbojoch občas stála úplne za hovno, aj bez prepáčenia. Práve scény, ktoré mohli byť najlepšie miestami vyzneli úplne chaoticky, nielenže si občas človek nebol istý ktorú postavu sleduje ale príliš často bolo vidieť iba chrbát niektorého z protagonistov či skrížené palice či oštepy. Čo je celkom škoda lebo príbeh zase až tak zlý nebol. (26.04.2022)

Věřím tomu, že jako motivační video před zápasy All Blacks to může fungovat a nejeden Maor si u filmu také s chutí zaslintá, ale pro mě to bylo nic moc. Těšil jsem se totiž na splašené rugbisty běhající po buši a podřezávající si krky při tanci haky, ale to jsem se kapánek přepočítal. Pořádné bojové scény jsou tu vlastně jen dvě, přičemž ta uprostřed filmu je dokonalá a splňuje všechna má očekávání, ale tím to, víceméně, hasne. Jinak se tu jen strašně moc kecá o cti a podobnejch kravinách a vše je prodchnuto mytologií, která je mi naprosto cizí a kterou režisér nedokázal podat tak, abych jí porozuměl. Tudíž jsem se filmem takřka pronudil a o to je mé zklamání větší. 30% (10.04.2015)

Vyplazovat tak na mě jazyčisko polonahý Will Ferrell, řeknu mu, že je buzna, ale u Maorů to berete jinak.. Poučné setkání se zajímavou kulturou (posvátnost předků, patriarchát, válečnické zvyky), klasické motivy pomsty (syn náčelníka) či vykoupení (démon s vizáží Calibose ze Souboje Titánů) a v neposlední řadě nelítostné, choreograficky poctivé souboje muže proti muži, v nichž někteří uživatelé spatřují turnaj ve stolním tenise. No je fakt, že kdybyste s pálkou „patu“, obvykle vyráběnou z nefritu, dřeva, kamene či velrybí kosti, dobře potrénovali, vyklepli byste za pár vteřin i Jana-Ove Waldnera. Dead Lands se dá vytknout kolísavé tempo, obsazení evidentních míšenců do rolí původních obyvatel či třeba Wirepův chrup, který je běloskvoucí, i když olizuje vlastní hovna z lebek předků, jenže co se týká filmů z polynéské historie, strašné rád mhouřím krví podlité oko.. (21.04.2015)