Hardcore Henry

"Takový praskání páteře, to se neomrzí." Tak v tom se zloduch Akan netrefil. Mě to omrzelo poměrně rychle. Je to sice originální úhel pohled na svět, ale taky je to jen počítačová hra, kterou nemůžu hrát. Klávesy, joystick, myš ani volant totiž nereagují na mé mačkání, posouvání ani kroucení a mě moc nebaví dívat se, jak Henryho ovládá někdo jiný. A kupodivu to nezachránilo všechno to běhání, skákání, šplhání, mlácení, střílení a drcení koulí, což jsou činnosti, které si obvykle dokážu užít. (11.11.2016)

První svého druhu ? Palce hore za odvahu. Film je zajímavé vidět, ať už jste zarytí pařani, nebo jste jen ve školních letech o nějakou tu gamesu občas zakopli. I když jsou pocity z filmu spíše pozitivní, je dobře, že není delší. Po nějaké hodině likvidování "neschopných" protivníků se totiž dostavuje lehká letargie (a rozhodně to nebude nedostatečnou vynalézavostí typů usmrcení). Půlhvězdu navrch za několik povedených vtipů a spoustu trefně vybraných songů v čele s "Don't stop me now", kterou jsme mohli slyšet už v traileru - 70%. (20.04.2016)

Chápu, o co tvůrcům šlo, ale takhle ne. Tohle je sled akčních videoklipů bez jakékoliv soudržnosti. A s podivínským Sharlto Copleym (to by bylo asi plus, co já vím). Řemeslně je to rozhodně excelující, ale i tam to není 100% (hlavně z filmařské roviny, kaskadérské kousky mají zvládnuté dost dobře). A závěrečná over the top akce mě nebavila vůbec. Když už videoklipy, chtělo to více scén jako ta na silnici, podbarvené pořádnou vypalovačkou. Zahrál bych si raději hru. Ale popravdě, i s ní bych nebyl příliš spokojený, ovšem aktivní zapojení do řezničiny by bavilo víc. Jestli chcete vidět rozdíl mezi dobrou a špatnou adrenalinovou akční řežbou, pusťte si Serbuan Maut a tohle. (21.09.2016)

Henry, the Hardcore Russian youtube gopro... někdo. Nebo něco. Nebo nic. Bylo by jednoduché Hardcore Henryho poslat do kytek kvůli z prstu vycucanému nesmyslnému čemusi, čemu by se normálně říkalo děj, a obvinit ho, že se tuhle bezradnost snaží schovávat za nevídanou "first person" perspektivu. A bylo by to asi i pravda. Ale to, jak je tady provedena ta objektivní nevídanost, je v mém žebříčku na skoro stejné příčce jako ve čtvrtém Mad Maxovi. Ten měl gigantickou výpravu a byl vizuálně vypulírovaný téměř k dokonalosti, ale Hardcore Henry to zase "vynahrazuje" bezuzdnými krvavými lázněmi, kterých se do jeho chudičkých devadesáti minut vejde až překvapivě hodně:) A pro určitou skupinu diváků je výrazným plusem i to, že pro tvůrce byly východiskem počítačové střílečky, ze kterých je tu citováno způsobem mnohdy víc než jen zábavným (a kdyby to snad někomu nedocházelo, nejpozději u WW2 zeleného bareta z Commandos nebo spíš z Medal Of Honor to musí být jasné úplně všem). A je tu i několik opravdu zajímavých nápadů (které muselo být zatraceně těžké technicky zpracovat), které víc než co jiného dávají vyniknout šílenství muže jménem Sharlto Copley. Je to ale šílenství, které divákovi v žádném případě vadit nemůže;) Ilja Najšuller and his melody boys vyzkoušeli jako první určitou, dejme tomu že v podstatě novou, podobu filmu. A jestli z tohohle průkopnictví něco vzejde, a bude to vůči Hardcore Henrymu v podobném poměru jako Serbuan Maut 2 k jedničce, pak bychom měli tomu pravděpodobně šílenému rusákovi postavit pomník. Jestli se tak nestane, i tak budu rád, že Hardcore Henry vznikl, a že jsem ho viděl. Sice dost pochybuju, že si to ještě někdy zopakuju, ale rozhodně má můj respekt. 70% (jako Fury Road;)). (20.09.2016)

Čistá palba zaníceného fanouška pokleslosti, který jde za ultimátními fyzickými zážitky s razancí sovětského buldozeru. Ta tvůrčí tvrdohlavost je obdivuhodná, ale dramaturgicky dost chabá, protože okolo šedesáté minuty to začne drhnout. Rozběsněný závěr ale herní koncept nakopává (doslova) do výšin (arkádové skoky included) a otáčky do červených. Progresivní žánrová odbočka, bohužel do slepé uličky. (23.04.2016)