Hardcore Henry

Je to, jako byste se chystali zasmažit si Halflajfa. Hezky se uvelebíte na židli, prokřupete prsty, několikerým pohybem hlavy ze strany na stranu uvolníte krční páteř v očekávání, že vám zase záhy pěkně ztuhne, a se slibem sobě samému, že dneska ty zmrdy kompletně všechny zmasakrujete, se chopíte gejmpadu. Náhle však zjistíte, že ten nefunguje, protože vám jakýsi ruský virus pokousal úesbéčko … A tak jen bezmocně sledujete, jak za vás ty brutální animáky převlečené za lidi ovládá nějaký komsomolec. Z počátku svěží, neotřelé, zábavné, se skvělými vychytávkami a do kástingu dokonale Koplým Čárltem, který si to evidentně zase jednou užívá. Ale tak nějak po čtyřiceti minutách toho kolovrátku se z FPS stává FPB (First Person Boring) a vy si ani nemůžete přiložit k hlavě devítku a vyouvrovat gejma, abyste se mohli zabavit třeba Tetrisama, protože ten zkurvený čudlík „Fájr“ prostě nefunguje, ať ho mačkáte sebezběsileji. Takže půlhodinová stopáž tavo Chardkóra nebo lepší, tedy spíše alespoň nějaký scénárista by byl příště moc fajn. (31.05.2016)

Henry, the Hardcore Russian youtube gopro... někdo. Nebo něco. Nebo nic. Bylo by jednoduché Hardcore Henryho poslat do kytek kvůli z prstu vycucanému nesmyslnému čemusi, čemu by se normálně říkalo děj, a obvinit ho, že se tuhle bezradnost snaží schovávat za nevídanou "first person" perspektivu. A bylo by to asi i pravda. Ale to, jak je tady provedena ta objektivní nevídanost, je v mém žebříčku na skoro stejné příčce jako ve čtvrtém Mad Maxovi. Ten měl gigantickou výpravu a byl vizuálně vypulírovaný téměř k dokonalosti, ale Hardcore Henry to zase "vynahrazuje" bezuzdnými krvavými lázněmi, kterých se do jeho chudičkých devadesáti minut vejde až překvapivě hodně:) A pro určitou skupinu diváků je výrazným plusem i to, že pro tvůrce byly východiskem počítačové střílečky, ze kterých je tu citováno způsobem mnohdy víc než jen zábavným (a kdyby to snad někomu nedocházelo, nejpozději u WW2 zeleného bareta z Commandos nebo spíš z Medal Of Honor to musí být jasné úplně všem). A je tu i několik opravdu zajímavých nápadů (které muselo být zatraceně těžké technicky zpracovat), které víc než co jiného dávají vyniknout šílenství muže jménem Sharlto Copley. Je to ale šílenství, které divákovi v žádném případě vadit nemůže;) Ilja Najšuller and his melody boys vyzkoušeli jako první určitou, dejme tomu že v podstatě novou, podobu filmu. A jestli z tohohle průkopnictví něco vzejde, a bude to vůči Hardcore Henrymu v podobném poměru jako Serbuan Maut 2 k jedničce, pak bychom měli tomu pravděpodobně šílenému rusákovi postavit pomník. Jestli se tak nestane, i tak budu rád, že Hardcore Henry vznikl, a že jsem ho viděl. Sice dost pochybuju, že si to ještě někdy zopakuju, ale rozhodně má můj respekt. 70% (jako Fury Road;)). (20.09.2016)

Niečo ako iný Bond, Kuriér či Hitman v jednom. So sexy bondgirl Haley Bennett. Je tu prevratná snímka natočená z pohľadu prvej osoby. Je to technika známa hráčom videohier a môže fungovať ako celovečerný film. Pár first-person sekvencií sme už zažili. Vtedy sa first-person uhol využil na chvíľu, no vydržali by ste takto sledovať celých 96 minút? Inšpirácia videohrami je náramná, tej pritaká samotná štruktúra filmu a využívanie istých elementov. Štruktúra sa podobá na videohru v celej stopáži. Máme tu niekoľko prostredí, slúžia ako jednotlivé levely, kde na Henryho vybehne buď presila obyčajných protivníkov alebo sa občas objaví menší boss, tuhý nepriateľ určený na naháňačku či opakovaný súboj. Henry je búchač, ktorý sa rýchlo posilní a nadopovaný stvára priam neuveriteľné kúsky. V každom prostredí je jasný cieľ - poraziť presilu, postaviť sa niekomu silnému, prežiť. Autori netvorili oveľa originálnejší dej ako vo videohre a cca po 40 minútach odhalíte jeho štýl a už sledujete iba formu. Lebo scenár nie je prepracovaný, slúži ako zámienka pre akciu a tá je verná, ale nič viac vlastne nemá. Je síce brutálna a Henry vyskúša rozličné možnosti deštrukcie, ale po trišvrte hodine máte toho dosť a preferujete skôr dialógové scény ako iba veľa opakovanej akcie. (10.06.2019)

Hezká ukázka jak všeho moc škodí. V tý zběsilý ujetý brit-rusácký jízdě plný krve, napadání a mrtvol mě časem přešel jak zájem o příběh tak snaha vyznat se v tom, co kde lítá a vybuchuje z pohledu nesmrtelnýho hlavního hrdiny. Smekám sice nad tím zápalem a sadou zmrdskýho humoru, ale nějak mě tahle videoherní stylovka stejně nenadchla - jako ano kdysi CRANK. (30.12.2016)

Obsadit do hlavní role této brutální vytloukané robotického Tónu Hluchoněmce je celkem originální nápad. Je to celé FPS, rada Moudrých homobáze nelže. Ale tady už je plus spíš za snahu. Nezbývá tedy nic jiného, než devadesát minut okukovat jednu pokérovanou, jednu plastovou pazouru, obě plné všech možných zbraní. Je to celkem fajn. Pokud je ovšem Henry používá na dálku. Jakmile dojde na nějaký ten close combat (a že jich je!), budete si připadat jako kočka zavřená v pračce. Taky uvidíte jen chaos typu košile, kalhoty, krev, světlo, tma. Je tam míň Persilu. Ale navíc je tam kámoš Jimmy, kterýžto si celou tuhle jízdu celkem úspěšně krade pro sebe. Hlásí moc a pořád. Vzato kolem a kolem k té čtvrté hvězdě je to o chlup. Krátkej. (27.04.2016)