Režie:
Henri VerneuilKamera:
Jean-Louis PicavetHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Yves Montand, Michel Etcheverry, Michel Albertini, Maurice Bénichou, Brigitte Lahaie, Jean Négroni, Roger Planchon, Pierre Vernier, Henri Verneuil (více)Obsahy(2)
Kdesi, v nejmenované zemi, je spáchán atentát na prezidenta Marca Jarry ve chvíli, kdy byl zvolen na další funkční období. Vyšetřovací komise dojde po roce k závěru, že šlo o čin vyšinutého osamoceného střelce Karla-Erica Daslowa, který bezprostředně po činu spáchal sebevraždu. Ideálně vyřešený a uzavřený případ. Jediný člen komise, prokurátor Henri Volney, muž s všeobecně velkou autoritou, odmítne zprávu podepsat. Ve zprávě byly, podle něho, zamlčeny některé zcela zásadní skutečnosti. Je zmocněn ve vyšetřování pokračovat. Se skupinou blízkých spolupracovníků shromáždí všechny amatérské filmy a fotografie, které byly v inkriminovaném čase nasnímány. Kam se to dívají bezprostřední svědci atentátu? Proč otočili hlavy na opačnou stranu? Zdá se, že střelec nebyl sám. A pokud je střelců víc, pak se jedná o spiknutí. Všechny temné síly, které měly zájem na tom, aby byl prezident zabit, vyvinou na Volneye a jeho skupinu tlak na ukončení vyšetřování, ale marně. Na rozdíl od svědků, které je snadné odstranit... Zápletka filmu ne náhodou připomíná atentát na amerického prezidenta Kennedyho, s nepřímými odkazy na Warrenovu komisi apod. Politický thriller ukazuje i známé experimenty profesora Stenleyho Milgrama zaměřené na „poslušnost vůči autoritě“, které prováděl na počátku šedesátých let na Yaleské univerzity v USA. (Česká televize)
(více)Recenze (72)
Kolega CarloRizzi mě ve zdejší diskuzi evropská kinematografie upozornil na tento kousek, který má ČT ve svým programu, po přečtení jména režiséra, herců, ale i hudebního skladatele jsem nevahál ani chvilku a opravdu, přesně podle očekávání jsem dostal temný, realisticky vyprávěný politický thriller s dokonale sednoucí hudbou mistra EM, no a jak už to tak bývá u Francie dávných let, opět je to konec, který vše ještě zvýrazní a zesílí, opravdu komu čest, tomu čest, mistři filmařského umění dávných let. ()
S ťažkým srdcom som venoval tri hviezdičky filmu, s ktorým vôbec nie som spokojný. Mal som pocit, že sledujem nejaký zlepenec, nejakú nesúrodú koláž. Úvod bol čistým plagiátom vraždy J.F.K. bez toho, aby k tomu bol nejaký rozumný dôvod. Potom sa prebudil významný člen vyšetrovacej komisie, ktorý po roku práce v komisii zistil, že so závermi komisie nemôže súhlasiť. Začne vyšetrovať a zázračne sa mu darí v tom, v čom sa komisii rok nedarilo. Potom nasleduje nejaký psychologický experiment, o ktorého zmysle pre príbeh filmu nie som presvedčený. Záver filmu je v znamení objavu, že ryba smrdí od hlavy a že nie je dobré dráždiť hada bosou nohou. Celkovo som sklamaný z filmu, ktorého režisér už nakrútil lepšie diela. ()
I když mám některé jeho režijní práce opravdu rád, obecně mám s Henri Verneuilem dost problém, jeho filmy mi většinou přijdou dost naivní a logika v nich si částo dává dovolenou. Tady bohužel taky, a naivní mi tu přišel i ten zde tolik chválený vědecký pokus. A lákadlo Morricone tu byl absolutně nevyužitý. Moji pozornost v téhle chladné upovídané procedurálce držel jenom můj oblíbený Yves Montand, který sice u nás nikdy nepatřil mezi hvězdy typu Belmonda, či Delona, ale jeho charisma a herecký um byly nezpochybnitelné (např. v ´Doznání´ byl vysloveně strhující). A ta závěrečná pointa? Mno… na zadek jsem si z ní nesedl, byť ten konec JE působivý. ()
Je pravda, že Yves Montand pro mě není taková herecká persóna, jakou by si dozajista zasloužil. Tímto filmem mě ale rychle dokázal přesvědčit, že i filmy s ním jsou ty top, co z Francie vycházely v sedmdesátých a osmdesátých letech. Perfektní politický thriller. Jednoduchý, ale nápaditý. K tomu s úžasnou hudbou od klasika žánru a s pointou, která mě srazila na kolena. ()
Líbí se mi, jak pojem „Yves Montand v politickém thrilleru“ je prakticky samostatným subžánrem francouzské kinematografie nabízejícím spoustu velmi poutavých a kvalitních děl, mezi něž toto rozhodně patří. I jako Ikaros je strukturálně zajímavý thriller, který střídá několik poměrně jednoduchých expozic odkrývajících pozadí politického zločinu, z nichž každá je unikátní, napětím strhující a zároveň velmi doslovně poučná. Rázný závěr si vnímavý divák sice předem domyslí, ale nijak to snímku rozhodně neubírá na působivosti. ()
Galerie (26)
Photo © Ízaro Films
Zajímavosti (3)
- Scény atentátu se natáčely v městě Cergy severozápadně od Paříže. Dům, ze kterého se střílí na prezidenta, je budova EDF-GDF. Modernistická architektura tohoto místa zajistila, že děj filmu nebude moci být spojován s žádným konkrétním místem na světě. (Martensson35)
- Když si prokurátor Volney (Yves Montand) prohlíží dvojstranu v knize pamětí Daslowovi ženy, na levé straně je v horní části fotografie domu, odkud 21. listopadu 1963 odjel Lee Harvey Oswald ke spáchání atentátu na JFK. Na dolní straně je pak Oswaldova puška Carcano M38, kterou použil. (Martensson35)
- Nastrčený atentátník se jmenuje Daslow. Jedná se přesmyčku příjmení Oswald. Lee Harvey Oswald byl podle oficiální verze ten, který zastřelil prezidenta Kennedyho. (Martensson35)
Reklama