Spotlight

Nevím, co chtít víc. Mistrovsky napsaný a suverénně zrežírovaný aktuální příběh, který ani na okamžik nevybočuje z nastoleného vyprávěcího tempa a nezasvěcenému konzumentovi předloží svůj šokující obsah natolik autentickou a strhující formou, že má okamžitě chuť dát se na investigativní novinařinu a jako vedlejšák střílet po nocích nadržené kněze do bolestivých sexuálních partií. Plus skvělé ústřední postavy, jejichž charakter je sice (správně) načrtnut jen okrajově v rámci procesu vyšetřování, ale jejich sympatické herecké představitele bych klidně vydržel sledovat ještě o dvě hodinky déle, až k chlípným branám zdánlivě nedotknutelného Vatikánu... 90% (20.01.2016)

Ou-em-dží, tolik jmen v jedný větě nepadlo snad ani ve druhý řadě True Detective, ty bláho. Nebudu lhát, že jsem se občas pekelně neztrácel, nakonec to ale všecko stejně bylo sympaticky srozumitelný. Film roku za mě nicméně rozhodně ne, a to z jednoho zásadního důvodu: vůbec to totiž netoužím vidět podruhý. Generický drama odvyprávěný s jistotou zkušenýho profesionála až na herecký výkony (Ruffalo!) kupodivu skoro ničím nepřekvapilo. A jak ve filmu není překvápko, nadšením do stropu neskáču. Já vim, po těch letech už to nejni tak snadný, že jo, ale stejně... (31.03.2016)

Procedurální minimalistické novinářské drama par excellence, které je o novinařině a novinářích stejnou měrou jako o samotném tématu oné reportáže. Jde svým způsobem o filmovou reportáž, jak se dělá poctivá investigativní reportáž, spíše než o novinářský thriller, jaký byste si představili na základě toho, o čem ta reportáž pojednává a co odhaluje. Až na výjimky potvrzující pravidlo žádný prostor pro zázemí či osobní problémy; pouze několikaměsíční získávání zdroje za zdrojem, potvrzování věrohodnosti zdrojů, dokumentů, statistik, vyjádření, trávení nekonečných hodin v archívech a postupné doplňování skládačky kousek po kousku, dokud nevznikne ucelený znepokojivý obrázek. Komu to "jakoby zpovzdálí sledované a na samou kost osekané" pojetí sedne, ten si bude rochnit blahem. Nabízelo se pojmout to a vystavět čistě na oné kauze, více se zaměřit na emoce či samotné kněží, církev i oběti a mohla se ctít žánrová pravidla novinářského thrilleru, ale od toho jsou tu jiní. A právě ona zdánlivá nezaujatost a civilnost tomu nebývale dodává na působivosti a ve výsledku i hrůznosti, jak to umí jen strohá fakta a jak by to více "emočně na první signální angažovaný" snímek nikdy nedokázal. (06.01.2016)

Levná, úsporná a přece áčková filmařina, kolem které se točí celý Hollywood. Spotlight není o emocích, ale o faktech, proto ty Oscary. Skvělá věc a zároveň největší nevýhoda pro diváka, jelikož tahle dvouhodinová procedurálka je místy trochu monotónní, únavná a neosobní. Na druhou stranu tématika o které se tu mluví a výpovědní hodnoty které zanechává jsou bezprecedentní, skoro až démonické a jasně indikující, že církev je prvotřídní svinstvo. (14.05.2016)

„Víte, církev chce, abychom uvěřili, že jde jen o pár shnilých jablek. Ale ten problém je mnohem větší.“ O tom, jak je téma filmu důležité, asi netřeba polemizovat. Co se týče četnosti produkce takovýchto snímků, člověku se chce říct „jen houšť a přitvrdit“. Což je právě jeden ze 2 menších problému Spotlight. Spoléhá se (leckdo by asi dodal, že oprávněně) na sílu tématu, a tím končí. Snad jsem moc náročný, ale přece jen bych ocenil lepší práci s emocemi (přitlačit na pilu). Ne že by se mnou film citově nepohnul, ovšem čekal bych, že mě vtáhne (a vyprovokuje) přece jen o něco víc. Druhý problém je už spíše malý detail a týká se trochu naivní otevřenosti některých zainteresovaných (např. pánbíčkář, který se ve dveřích svého domu bez větších vytáček dozná úplně cizí ženské od novin…ehm?!). Což je zbytečná kaňka, protože film se jinak jeví velmi realisticky, myslím tím co do popisu novinářské práce a získávání nových důkazů. Proto dávám „pouze“ silné 4*, jinak jsem byl velmi spokojený. „Žádní demonstranti.“ - „Jo. Asi jsou ještě v kostele.“ (13.07.2016)