Režie:
Štěpán AltrichterKamera:
Cristian PirjolHudba:
Johannes RepkaHrají:
Peter Kurth, Helena Dvořáková, Jakub Žáček, Petr Vršek, Lana Cooper, Stephan Grossmann, Vladimír Škultéty, Johann Jürgens, Johanka SchmidtmajerováObsahy(1)
Příběh neotřele a originálně vyprávěného filmu se odehrává v současném Německu a Česku, jeho hlavní část pak na pomezí – v malém městečku uprostřed lesů na hřebenech Krušných hor. S lehkým komediálním nadhledem nabízí mix napínavé detektivní zápletky s místy až dokumentárně realistickým pohledem na dnešní Sudety. Hlavní postavou je stárnoucí inženýr Julius Schmitke. A také Krušné hory, které byly, stejně jako Schmitke, už téměř úplně prázdné a zničené, ale v současnosti se dávají znovu dohromady a život se do nich pomalu ale jistě vrací. (Artcam Films)
(více)Videa (3)
Recenze (161)
Les a industriál. Dvě věci, které miluju a vždycky mi přišly že nejdou dohromady. A nyní zjevení:))) Jdou dohromady a to dokonale, nádherně, extaticky. Je to hodně osobní hodnocení a vím, že pokud někdo není zatíženej jako já, tak to nepochopí, ale mě tenhle film úplně pohltil, pozřel a ještě několik hodin poté jsem pořád v něm. To už se mi dlouho dlouho nestalo. Les, industriál, utahanej chlap, nablblej frája, podivný lidi, zasraný hory, jeleni, starý křápy, jízdy hustým lesem podle navigace, ovce, kulervoucí zvuky větrníků, mlha a vynikající hudba. Byla jsem z toho všeho tak mimo, že jsem to nechala dojet až za titulky a tak jsem se dočkala i závěru filmu (který ale možná zbytečně konkretizoval, což byla možná škoda:))) ()
„Lidé jen tak sami nemizí. Nakonec to vždycky má jednoduché vysvětlení.“ K filmu jsem přistupoval trochu s despektem, ta kombinace komedie, mysteriózna a specifického prostředí ve mně nebudila moc důvěry…ale ono to překvapivě fungovalo! Tedy, bohužel jen po určitou dobu. Cca 70 minut mě to bavilo naplno a já předl jak kocour…dalších 10 minut už podstatně míň, ale pořád jsem doufal, že ta houstnoucí absurdnost přece jen dostane nějaký smysluplný závěr…no a poslední desetiminutovka mě vyvedla z omylu. Škoda, 5*-ový potenciál, který tento film určitě měl, tak nakonec zůstal nenaplněn. Ať už to bylo kvůli tvůrcově bezradnosti ohledně ukončení či snad touze hrát si na Lynche. Nicméně solidní 4* snímku ani těch posledních 20 minut nesebere. Originalita, humor, absurdně-tajemná atmosféra, svérázné postavy (vyšinutý geolog!) a překvapivě kvalitní technická stránka stojí za zhlédnutí (i když vše třeba tak úplně nepoberete). „Ty cesty mi tu připadají všechny stejné.“ - „To bude tím, že všechny stejné jsou, pane Schmitke.“ ()
Schmitke je polotovar, u kterého zamrzí, že tvůrci jen pootevřeli dveře a nesměle našlápli tam, kde to chtělo vběhnout dovnitř a pořádně se odvázat. Schmitkemu nechybí nápady, ani rozpočet tentokrát nepředstavuje vážnou překážku - to, co je na filmu dobré a funkční, nedělají peníze. Problémem je nedostatek odvahy a trpělivosti dotáhnout snímek do finálního tvaru, vyladit styl. Což by v praxi znamenalo tak 4x přepsat scénář. Je tam pár procent Kafky, něco málo Lynche, trochu road movie, připomínka starých syrových Sudet z pera Jaroslava Rudiše, ale dohromady to není dostatečně své. Příběh Aloise Nebela nepotřebujete k ničemu přirovnávat, jeho svět je natolik osobitý, že představuje sice jen regionální, ale přece jen značku sám o sobě. Schmitkemu nechybí jen koncovka, postrádá toho mnohem víc. Ale ano, i to torzo je sympatické, ale pozitivní ohlasy považuju především za projev touhy vidět konečně českou kinematografii v lepší kondici. Celkový dojem: 55 %. ()
Dobře zahraný a zručně řemeslně zvládnutý výlet do krušnohorského zapadákova, lehce říznutý Kafkou, Lynchem a Kaurismäkim, jemuž bohužel k dokonalosti chybí propracovanější závěr - otevřený konec nemusí být naškodu a netřeba vše polopaticky vysvětlovat, ale nějakou výraznější pointu by si tento příběh přece jen zasloužil. ()
Pro mě nejnadějnější mladej českej režisér za posledních x-let a jak řekl Kamil Fila - jedinej náš film, kterej vypadá světově. Svérázná kombinace Kaurismakiho, Twin Peaks a Divokých včel, u které jsme se asi třetinu stopáže nahlas smáli (jako jediní). Zenoví šusťákoví mistři sdílející společné tajemství života (geolog!), příběh o nalezení sebe sama, rezavá vrtule vydávající zvuky jako jelen v říji atd. Při odchodu z kina jedna holka prohlásila "já jsem to absolutně nepochopila", takže si asi nevšimla vodítka v jednom z posledních záběru - makovotvarohového koláčku ve tvaru jinjang, do kterého si Schmitke spokojeně kousl. Perličky z titulků - "Barbora Kačena", a jedna z postav tam byla jako "ahoj man" (týpek v hospodě, který řekl vždy akorát ahoj). Jinak doporučuju zůstat až do úplného konce titulků, protože tam se objeví ještě jeden vtípek se vzkazem na záznamníku. Byli jsme poprvé na dopolední projekci v Aeru a asi to oblíbím. Akorát chudáci důchodci z tohoto filmu museli být trochu dezorientovaní, jeden si hned po skončení koupil pivo, sedl si do rohu a zamyšleně koukal do prázdna :-) ()
Galerie (33)
Zajímavosti (9)
- Film má podle režiséra Štěpána Altrichtera dokazovat slova spisovatele Petra Mikšíčka, že Krušné hory jsou: "Láska na druhý pohled". (ČSFD)
- Obec Chřmelava, ve které se děj filmu odehrává, je smyšlená. Žádná taková vesnice v Krušných horách neexistuje. Název obce tvůrci vymysleli schválně takový, aby se Němcům špatně vyslovoval. (ČSFD)
- Větrná elektrárna z filmu se nachází na Božím Daru. (janhabart)
Reklama