Krutý a výjimečný

Vysvětlete mi prosím, jak je možné, že režisér Merlin Dervisevic natočí takový debut až ve svých takřka padesáti letech. Příběh je totiž zasazen do pekla každého, kdo si to zaslouží. Ve své podstatě se tak jedná o velice náročný film, kterej se vyplatí sledovat od první sekundy do poslední klapky, jinak se v tom divák ztratí, nebude chtít nad filmem přemýšlet a plno momentů bude vnímat jako hovadinu. Ve filmu se totiž děje řada na první pohled nevysvětlitelných jevů, které vytváří dojem něčeho, co je třeba vysvětlit. A ten film to vysvětlení v sobě má. A závěrem mě dost překvapil. Byl to takový ježek v kleci, kterého když se snažíte vyndat tak v tom předposledním hmatu vypadá, že je nejvíce zamotaný do té klece, jenže stačí ten poslední pohyb a ježek z klece vypadne. (13.01.2015)

Pýtam sa sám seba, ako je to možné, že ma snímok s tak dokonalým nápadom, uspal po 40 minútach. Á, počkať, už viem. Bolo to tou neskutočne príšernou kamerou (alebo verziou?), a neskutočne nesympatickým hlavným hrdinom, ktorému by som jeho neustále opakujúce sa šialenstvo neuveril, ani keby ho krájali a solili zaživa priamo predo mnou. Ruku na srdce. Nikomu z Vás nepripomínal "Johna", vlastníka svetoznámeho, cynického kocúra - Garfielda? Mne neskutočne. (09.03.2015)

Ona nebude náhoda, že se pan režisér jmenuje Merlin. S jiným jménem by nejspíš nic podobně originálního nestvořil. Neotřelý pohled na Peklo i Očistec Dervisevic mixnul s Na Hromnice o den více a donutil tak hlavního hrdinu prožívat pořád dokolečka nejhorší den svého života a postupně odhalovat motivy a skutečnosti, které vedly či nevedly k vraždě jeho milované. Povedlo se i obsazení a ačkoliv mi z počátku hlavní hrdina příliš neseděl, postupem času jsem musel uznat, že to byla ta nejlepší volba. Další z jedinečných debutů, na který bude těžké navazovat. 85% (25.02.2015)

Zpočátku to vypadá jen na takový škodolibý a mstivý filmík od nějakého nasraného bezvěrce, který chce světu ukázat jaké je ten pámbu sadistické a nespravedlivé hovado. Ale časem je všechno trochu jinak, a pak ještě jinak a... a nakonec to skončí tak nechutně nasládlým hepáčem, že bych z něho zvracel, kdyby mi nebylo líto vyblít tak dobrou večeři. Ale každopádně takhle zajímavá zápletka se v kanadských béčkách určitě nevyskytuje často, takže bez váhání čtyři. Jen si neodpustím krátkou filosofickou úvahu: Kdyby člověk přijal nějaký posmrtný trest s radostí a s uspokojením, protože uzná že si ho zasluhuje a potrestaný si být vlastně přeje, tak už by to potom nebyl žádný trest a jeho pokračování by nemělo smysl, protože člověku by se ono trestání vlastně líbilo a tím by se z trestání vlastně stala slast. Tak to ne vážení, zákon karmy se takhle snadno ojebat nedá! (12.05.2015)

Zaujímavý psycho-thriller o vine a treste. Žeby takto naozaj fungovalo peklo? Teda nemyslím na princípe skupinovej terapie v nejakej budove plnej kancelárií, ktoré mi skôr pripomínali scény ako vystrihnuté z knihy resp. filmu 1984. Ale ten princíp trestu v podobe neustáleho prežívania dňa s najhorším životným skutkom, tak to mi prišlo vcelku zaujímavé. Obzvlášť, keď "odsúdzenci" boli v tej časovej slučke bezmocní a udalosť bola napokon nemenná. Teda až na záverečnú "vzburu" a prebratie osudu do vlastných rúk. Tá koncová úvaha bola naozaj fantastická a celý temný príbeh korunovala napokon úžasnou pointou s morálnym posolstvom o obetavosti a nesebeckosti. (31.12.2014)