Podnikavá Joy

Film o tom jak vynalézt,vyrábět a prodat mop.Pravda moc jsem od toho neočekával a to bylo moc dobře.Děj byl zvláštně nevyrovnaný,první půle mě tak uspávala,že jsem uvažoval o tom,že se radši podívám na něco jiného.Vydržel jsem a vyplatilo se!V druhé části se příběh neuvěřitelně rozjel a já jsem si nervózně okusoval nehty,když se hlavní hrdinka rozhoduje,jestli si na televizní propagaci svého výrobku vezme kalhoty nebo sukni a když pak čeká,jestli se prodej rozběhne,nebo dojde ke krachu.Takto tuhým scénářem se tentokrát nedokázala probít ani ostřílená herecká sestava.Alespoň u mě se to nepovedlo. (20.06.2016)

Ďalší priemerný snímok, ktorý siahol na oscarové nominácie. Prvá polhodina je ukrutne nudná až zvažujete odchod z kina, či vypnutie TV (podľa komentárov si to tu všimol každý). Následne sa to dostane aspoň do priemeru, ale celú čas som rozmýšľal, to vážne už točíme filmy o vynálezcoch mopu? Nič na tom výnimočné nebolo okrem toho, že z tej dementnej rodiny okolo hlavnej hrdinky vám bude často naskakovať žila na krku, je až neuveriteľné koľko hlupákov okolo vás môže váš život totálne posrať. Takže v tom by som videl aspoň úspech dramatickej línie. Moja obľúbená Jennifer Lawrence sa už začína čoraz viac podobať na Renée Zelweger, v čom vidím veľké nebezpečenstvo. A nominácia pre ňu za toto na Oscara? To je snáď výsmech, nie? (08.02.2016)

Nahoře v obsahu se píše, že je to hodně divoký příběh jedné ženy, která si cestu ke slávě musela tvrdě vydobýt. V reálu asi opravdu ano, sama sebe si rozhodně nedovedu představit, že bych vystupovala v televizi a zařizovala spoustu jiných záležitostí, které souvisely s tím "nešťastným mopem" a to nakonec zcela nekompromisně. A už vůbec ne, že by mě bavilo vymýšlet další a další patenty. Ovšem tady, v teple domova mě to nechalo celkem v klidu a v konstatování, že kdyby nebylo Jennifer, potažmo Bradleye a Roberta, kteří to celé drželi nad vodou, tak tenhle životopisný příběh naprosto zapadne. Škoda, ale za mě průměr. (29.12.2015)

V průběhu filmu jsem si uvědomil, že jsme ten mop doma měli taky. Po shlédnutí filmu jsme pak jeli ke známým, kde jsem zjistil, že mají úplně stejný mop. Předtím bych si toho vlastně ani nevšiml. Tímto tedy filmu děkuji za to, že mi odvyprávěl příběh věci, u které bych si jinak horko těžko uvědomil, jak se dostala na svět a přitom samotná tvůrkyně s ní měla tolik trápení, že kde kdo z nás by se z těch sraček už nikdy nevyhrabal. Joy to ale zvládla a proto o ní vznikl tento film, který mě ze začátku hrozně uspával. Jakmile ale Joy byla už v tak velkých sračkách, že v teleshoppingu začala prodávat sama sebe (nejlepší scéna filmu, mimochodem), začal celej film bejt docela zajímavej. Škoda ale Jennifer Lawrence, kterou mám jinak docela rád. A přitom vlastně nevím ani proč. Její herectví je hrozně bez emocí a je z něj cítit dost arogance. Přitom to ani nemusí být pravda. Ve výsledku jsem jí celou tu dobu roli Joy tak nějak trpěl, ale závěrem mě totálně uzemnila. Škoda. U životopisných filmů je potřeba soucitu u diváků. A ten mi tady po odvyprávění tohoto příběhu trošku chyběl. (03.01.2016)

Máme tu životopisné filmy o geniálních matematicích, astrofyzicích, letcích... a taky tu máme životopisný film o ženě, co vynalezla samoždímací mop. Nakonec ale proč ne. Joy je povedené drama s komediálními prvky o cestě za americkým snem. To už tu sice několikrát bylo, ale tohle nevtíravé odlehčené podání mi sedlo, i když nemůžu říct, že by to byl film, který vyloženě nadchne. (10.01.2016)