Snowden

Stonea rozhodně můžu, ale tenhle film je pro mě hned po Noční Talk a Nebi a Zemi třetí nejnudnější. Ono samotné téma je Stoneovsky nosné a opět se tady podkopává americká svoboda. Uvědomuji si že lidé ji dneska vlastně odmítají. V době facebooku na sebe prásknou vlastně cokoliv. Film ovšem řeší spíše samotný fakt, že jsme neustále monitorováni ať se nám to líbí nebo ne. Edward Snowden na tohle více než upozornil a v mých očích je vlastně novodobý hrdina. Bohužel film často není zrovna dvakrát poutavý a hlušiny se zde objevilo obrovské množství. Gordon-Levitt hraje zkrátka ne zrovna divácky vděčnou postavu. Možná ještě někdy v budoucnu se dokopu abych na Snowdena koukl znovu. Ale napoprvé se z nás kamarádi bohužel nestali. 50% (22.12.2016)

Oliver Stone patří mezi ty zkušenější režiséry jeho U-Turn a Savages mám hodně rád, ale po 4 leté pauze přichází opět s průměrným filmem. Zpočátku jsem byl víceméně hodně spokojen, Levitta mám rád, ale zde mě po hodině filmu přestal bavit. Jakmile se ve filmu začla řešit politika šlo to do hajzlu, alespoň pro mě, jednak mě nezajímá a ta Americká už vůbec. Dokoukáno s mírným utrpením, každopádně Snowden je zajímavá osobnost.50% (07.12.2016)

V pátek 25. 11. 2016 ve věku devadesáti let zemřel Fidel Castro, o kterém Putin řekl, že "ztělesňuje vysoké ideály politika, občana a patriota upřímně přesvědčeného o správnosti toho, čemu zasvětil život". Před třinácti lety o Commandantem natočil dokumentární portrét Oliver Stone, který to tehdy schytal zleva i zprava. Nyní je tvůrce, označovaný za černé svědomí Ameriky, kritizován za fikční biografii SNOWDEN o whistleblowerovi, o kterém Putin řekl, že je to "podivný, idealistický chlápek, který je v Rusku v bezpečí"._____ Časté výtky ohledně toho, že SNOWDEN na rozdíl od většiny Stoneových filmů není relevantním komentářem k dnešku, potažmo je překvapivě krotký, a že navzdory stylistické excesivnosti jde o nezvykle přehledné a umírněné vyprávění, jsou mimo. Stone vždy s postavami pracoval spíše jako s typy než s psychologicky definovanými jedinci, protože mu slouží k demonstrování určité teze o společnosti. SNOWDEN je o zklamání z víry v demokratický systém (představovaný jak bushovskou jestřábí politikou, tak obamovskou lživou nadějí v lepší zítřky), a tak ani nevypráví o přerodu patriotického republikána v liberálního "extremistu" díky aktivistické ženě, ale o muži mezi dvěma ideologiemi představovanými dvěma vedlejšími postavami (viz stejné schéma používající WALL STREET, WALL STREET: PENÍZE NIKDY NESPÍ, ČETA, DIVOŠI)._____ Jinak Stoneovi šlo vždy o jasnost, srozumitelnost a přehlednost vyprávění (snad až na U-TURN a do jisté míry DIVOCHY, kde ale v obou případech aktualizoval noirovou poetiku), zatímco blbnul se stylem. Převážně umělecky motivované stylistické postupy (různé typy kamer a filtrů, kombinace hraných a dokumentárních pasáží, střídání makrodetailů a větších celků, významotvorné montáže...) ozvláštňují stoneovsky typické nechronologické a místy nespolehlivé, zato dlouholeté hollywoodské tradice ctící vyprávění. Kdo od Stonea čekal něco jiného? A kdo vůbec věděl, že Castro byl včera ještě naživu? (27.11.2016)

Ve výsledku mi ani moc nevadilo, že Oliver Stone svého hrdinu zcela neskrývaně glorifikuje a opět (jako ale téměř pokaždé) se ostře vymezuje vůči zlovolné americké administrativě. Ten film totiž stojí na vcelku pevné půdě a s ohledem na Stonovu obvyklou tendenčnost je v rámci možností umírněný. Ano, je to mnohem více politický statement než „příběh opravdového člověka“, ale starého Olivera zkrátka novým kouskům nenaučíš. Sluší se ale zmínit, že po filmařské stránce je to opět extratřída a ten Stonův poutavý vizuální styl mě pořád hodně baví. Neskutečná práce s kamerovými filtry. Pěkné 4*. (21.02.2020)

Je pravda, že natočit tohle Stone před dvaceti lety, asi by byl film údernější, radikálnější a kontroverzní, ale ono to ve výsledku zase tolik nevadí. Stone vypráví relativně umírněně atraktivní příběh o “ajťákovi“, který měl morálku a vynesl na veřejnost pravdu, za což zaplatil nuceným azylem v Moskvě a statusem uprchlíka. Tempo je poměrně svižné a rámcové vyprávění, jehož jádrem je natáčení oscarového dokumentu, je oživující, potěší i hodně solidní vizuální stránka. Samotné téma pak je natolik silné, že docela strhne a Stone se tentokrát nestaví úplně na jednu stranu, ale pokouší se o relativně objektivní vyprávění, i když se dá mezi řádky vyčíst, že praktiky administrativy USA se mu nelíbí. a se snaží ukázat i jako milujícího člověka, který by rád měl klidné soukromí, což ale nejde, když ví, co se děje, zbytečně ho ale neadoruje. Gordon-Levitt v hlavní roli je vynikající, i když nijak nevyčnívá a snaží být spíš umírněný, za zmínku pak stojí i velmi dobrá Woodley. Ostatní známá jména jako Zachary Quinto, Melissa Leo, Tom WIlkinson, Nicolas Cage nebo Timothy Olyphant nemají moc prostoru a šancí cokoli zapamatovatelnějšího předvést, na druhou stranu jsou jistotou, na níž je spoleh. Měl-li bych filmu něco vytknout, pak by to asi byla přehnaná délka, občasná repetetivnost některých scén a dialogů a absence opravdu silného momentu. Celkově vzato se ovšem musí uznat, že Stone si ostudu neudělal, a i když už není tak progresivní a rozzlobený jako ve svých vrcholných letech, pořád dokáže zaujmout a nepříjemně poškádlit. 70 % (12.11.2017)