Avengers: Infinity War

Takhle. Řada rovin, do nichž je děj rozrastrován, stejně jako počet figur, musí některé dvanáctileté docela mást. Třeba takový já se chvílemi motal jako japonská myška. To je první plus. Mírný důraz na to, aby se udržela pozornost a zaplo se cirka setinové množství mozkové kapacity. A druhým plusem je konec, neboť podobné hepyjendy vyžaduji houšť. Pan Negativní, co je lidumilný tak konstruktivně, jako tři neziskovky dohromady, též zaujal, i když vypadá coby keporkak, kterému po nějakém ošklivém incidentu u Fukušimy narostl k bradičce člověk. Přesto v mé mysli rezonuje podezření, že se blíží díl, ve kterém to celé demografické pozitivum zase poserou. A můj vztah vůči dějové větvi ohledně Wakandy sdělím jen vyvoleným a interně, neboť jinak bych šel asi na kříž. Nebo do blistů. (20.08.2018)

Nečekané nadšení a velkolepé uzavření desetiletého budovaného Universa. Lépe to dopadnout nemohlo. Funguje zde úplně vše. Vynikající vizuál nikoli CGI mess, nejlepší záporák, který kdy Marvel měl a to především díky skvělému Josh Brolinovi ( Can´t wait Cable!!) a k tomu nepříjemní kumpáni z Black Order, kde exceluje především Ebony Maw, humoru je méně, ale většinou zafungoval ( Drax bavil nejvíc) a velmi se mi líbil nástup jednotlivých hrdinů do akce ( Ať se jedná o Captaina Americu či Thora,který mě svým nástupem ve Wakandě naprosto odrovnal) i postupné seznamování a potkávání hrdinů je velmi příjemné především pro fanoušky. Velmi mě zaujaly i cizí planety ( Především s trpaslíky, kde se objevil Tyrion) rád bych viděl od Marvelu film z téhle planety. Samotné bezútěšné finále lehce naštve, jelikož si pro vysvětlení musíme rok vyčkat, ale s tím se hold nedá nic dělat. Solidní zábava, při které jsem se nebránil husí kůži ani emocím. 100% (03.05.2018)

Russoovi si s Infinity War poradili stejně jako s Občanskou válkou - s přehledem kočírují ohromné (až obrovské) množství postav, z nichž každá dostane prostor, humor i emoce dávkují s citem, akce je bombastická, film vůbec na nic nečeká a šlape od začátku do konce... Kdekoho určitě překvapí, jak zdařile vykreslený záporák je Thanos, opravdu se povedl. Rozdělení na dva filmy určitě má smysl - nejen proto, že je co vyprávět, ale hlavně proto, že si po finále vůbec nedovedu představit, co všechno se ve druhém dílu semele a ohromně rád si na to počkám. (25.04.2018)

Nedovedu si moc představit, jak by to šlo natočit líp. Třetí Avengers samozřejmě nejsou dokonalý film, ale s tímhle množstvím postav bylo jasné, že to bez kompromisů nepůjde. Naštěstí jich Russoové nedělali moc. První půlka, kdy se film k té epické řežbě teprve nadechuje, tlačí trochu moc na pilu v humoru, ale vzhledem k tomu, že na vývoj postav a nějaký komplikovanější děj tam nebyl moc prostor, ani to tolik nevadí. Něco se tam dít muselo. A pak se to začne řezat a je na co koukat, ať už jde o bitky mezi zmatenými hrdiny, co se vzájemně neznají, snahu sundat Thanose nebo epickou bitvu ve Wakandě. U Disneyho ale věděli, že hromada postav, které nemají prostor se pořádně předvést a ženou se k epickému finále, asi nebudou stačit, takže je tu Thanos. Nejlepší a nejzajímavější záporák MCU dostal víc prostoru než většina hrdinů a budete za to rádi, protože nejde o jednorozměrného padoucha a Josh Brolin tu jako fialový titán dostojí své několik filmů budované pověsti totálního likvidátora, ale umí prodat i emocionálně vyhrocenější scény. Mohl bych chtít víc prostoru pro postavy, jejich vzájemné vztahy nebo nějaký výraznější emocionální vývoj, ale na to tu prostě nebylo místo. Takže za mě dobrý. Vlastně moc nevím, co bych na tom mohl nějak výrazněji zkritizovat. V rámci zadání „udělejte největší comicsovku všech dob“ to o moc lepší být nemohlo. (27.07.2018)

Mně je fakt líto Russových, kterým po dvou filmech očividně brutálně dochází nápady (kde je pořádné choreo?) a zato přebývá nucený humor á la Ragnarok pro děti a poloretardy, kterým jako by Marvel neustále nechtěně přiznával, že se za tu skoro tříhodinovou rubanici fialového zlobra se slušnou psychologizací a armádou gerojů ve skrytu duše vlastně hrozně stydí. Líto je mi jich hlavně proto, že by si zjevně potřebovali dát dovolenou a nabrat trochu kreativních sil. Infinity War je totiž značně vysilující zážitek, u něhož si neumím představit, jak denně trávili čas přestříháváním třech frustrujícím způsobem vyprázdněných vyčkávaček na příchod jediné psychologicky propracované postavy filmu. Ne že by Thanos nepotřeboval ještě poladit (opravdu jsem s ním nesoucítil a nedojímal se při jeho krušných rozhodnutích v rámci rodinky), pořád ovšem lepší než ten zbývající shluk wannabe-motivů a cameo rolí (u Winter Soldiera či Capa se to ani jinak nazvat nedá), u něhož z logiky věci nelze dosáhnout emocionální odezvy, protože jsem holt nestrávil předchozích 38 hodin u televize a neberu (a odmítám brát) celé MCU jako jeden obří film. Infinity War není žádná velká tragédie. Je to ale film, v němž se přes jeho ambice a rozsáhlý canvas děje vlastně hrozně málo a jenž i přes zamyšlení o ceně života nenabízí pod povrchem nic víc než zamyšlení na úrovni mateřské školky. Nijak zvlášť to tomu filmu nevyčítám, je to prostě velký komiksový event. A protože mě zrovna tenhle typ superhrdinských příběhů nebere ani v papírové podobě, není divu, že mě to ve filmové verzi trápilo úplně stejně. 6/10 P.S.: Baví mě logika Thorovy linie. V Ragnaroku je pointou, že jeho moc vychází z něj samého, nikoli z jeho zbraně. V IW je ale pointou zase zbraň. Tak se proboha rozhodněte! P.P.S.: Fury čekal na povolání vy víte koho až při třetím ohrožení planety? Oukeeeeeej. P.P.S.: Napodruhé už je to v podstatě neukoukatelná polízanice. 4/10 (26.04.2018)